Novákoviny

Snídaní s kukuřičnými lupínky známějšími jako korn flakes začínají svůj den každé ráno miliony lidí po celém světě. Patent na ně jejich vynálezci vyplnili 31. května 1895 - od jejich narození tedy na jaře uplynulo právě 118 let.

Hezká slečna se objímá s rostlinou kukuřice pod nápisem The Sweetheart of the Corn (miláček kukuřice), zatímco v popředí stojí krabice s Kellogovými kukuřičnými lupínky. "Získej přízeň prostřednictvím jejich chuti," radí reklamní leták z roku 1910, vyvedený ve stylu propagace Kolalokovy limonády ve filmu Limonádový Joe. Ale tohle není parodie na western - jde o skutečný historický plakát a týká se jednoho z nejúspěšnějších potravinářských výrobků všech dob: kukuřičných lupínků pana Kelloga, kterým se ve většině zemí světa říká "kornflejks".

Bojovník proti masturbaci

John Harwey Kellog se narodil 26. února 1852. Jeho otec John Preston Kellog byl nejen majitel firmy na smetáky a košťata, ale také pravověrný člen církve Adventistů sedmého dne. Ti kladli velký důraz na zdravý životní styl, který podle jejich představ spočíval především ve vegetariánských dietách. V tomto duchu vychovával i své dva syny.

Roku 1886 církev otevřela v Battle Creek (Michigan) vlastní zdravotnické zařízení Health Reform Institute zaměřené na vodoléčbu a cvičení. Později se stalo věhlasné jako lázně a sanatorium pod názvem Battle Creek Sanitarium.

obr: John Harvey Kellog

Pro větší důvěru klientů jeho zakladatel James White potřeboval skutečného graduovaného doktora - ale při tom oddaného člena církve. Jenže člověk s takovým kádrovým profilem momentálně nebyl k dispozici. White to vyřešil nakonec tak, že nadanému Johnu Harweyovi financoval studium medicíny.

Byl to dobrý tah. Kellog získal doktorský diplom 1875 a do Battle Creek se vrátil, aby se stal vrchním lékařem. Ale nejen to: dál pokračoval ve svém vzdělávání, podnikl řadu studijních cest (i do Evropy), publikoval.

Získal mezinárodní věhlas, podílel se na zakládání škol, prosazoval sluneční lázně a vodoléčbu, zabýval se teologií. Zavedl některé nové chirurgické postupy a za svůj život provedl více než 22 000 operací, údajně s velmi nízkou mírou úmrtnosti. Tvrdil, že věda má být v souladu s Duchem svatým.

Některé jeho názory ovšem byly poněkud zvláštní. Byl zastáncem eugeniky (tj. opatření, aby děti mohli mít jen kvalitní rodiče). Propagoval sexuální abstinenci. Sám se sice oženil, ale s manželkou Ellou vychovali pouze adoptované děti. Bojoval proti masturbaci, tvrdil, že je pohromou lidstva a snažil se prosadit obřízku jako prevenci proti onanii. To mu ale nestačilo, a tak doporučoval i dramatičtější metody jako jehly, nebo aplikace kyselin...

Kukuřiční bratři

Kellog věřil, že za většinu nemocí může střevní mikroflóra, protože baktérie produkují toxiny otravující lidský organismus. V souladu s názory Adventistů sedmého dne proto jako důležitou prevenci proti chorobám doporučoval zdravý životní styl, střídmost a především diety. Mělo to i praktický aspekt: Battle Creek Sanitarium potřebovalo pro své pacienty vegetariánský pokrm, který by byl přírodního původu, měl málo proteinů a vysoký obsah vlákniny. A neposlední řadě byl z dostupných surovin a levný.

Doktor Kellog se tedy pustil do práce. Jako spolupracovníka si vybral svého bratra Willa Keith Kelloga (1860-1951), také člena církve a přísného vegetariána. Will neměl Johnovo nadání pro vědu, školy brzy opustil. Nejdřív prodával smetáky rodinné firmy Kelloga staršího, pak se díky bratrovi stal obchodním zástupcem v Battle Creek Sanitarium. Později se ukázalo, že jeho obchodní zkušenosti byly pro úspěch kukuřičných lupínků přinejmenším stejně důležité, jako Johnovy teorie.

John Kellog při vymýšlení dokonalého dietního pokrmu vycházel ze své ideje, které říkal biologický styl života. Jeho základem měla být dieta postavená na nemoučných celozrnných výrobcích. Na rozdíl od jiných dietologů té doby brzy zavrhl pšenici, neboť dospěl k názoru, že pšeničné výrobky rychle degradují, okorávají nebo plesniví. Navíc se pšenice musela dlouho vařit aby změkla, což bylo jednak nákladné, jednak se při tom rozkládaly cenné látky. Jeho pohled proto padl na kukuřici, která je v některých státech USA hlavní plodinou.

John a Will tedy raději uvařili kukuřičná zrna. Když změkla, tak je válcovali a takto vzniklé vločky pekli. Výsledkem byly křupavé lupínky, které si pacienti sanatoria rychle zamilovali - což nepřekvapí, když si uvědomíme, že nesměli nejen alkohol a nikotin, ale i všechno masité, kořeněné, sladké...

Někteří z nich dokonce po bratrech Kellogových chtěli, aby je zásobovali kukuřičnými lupínky i po odjezdu ze sanatoria. Nejspíš to byl právě Will, který rychle pochopil, že mají v rukách výrobek s obrovským tržním potenciálem.

Uvádí se, že první vločky bratři upekli 8. srpna 1894 a už 31. května následujícího roku podali patent s názvem "Flaked Cereals and Process of Preparing Same" (Vločkované zrniny a proces jejich přípravy). Byl schválen a vydán 14. dubna 1896.

Mezi bratry později došlo k roztržce a jejich cesty se rozešly. John se dál pokoušel napravovat hříšný svět, zatímco Will naopak vyšel hříšníkům vstříc: přidal do corm flakes cukr, roku 1906 založil Battle Creek Toasted Corn Flake Company a začal je prodávat ve velkém. Společnost se stala jednou z největších potravinářských firem v USA a dnes má pod názvem Kellog Co. (nebo také Kellog°s) více než 30 tisíc zaměstnanců v 18 zemích.

Jan A. Novák

Psáno pro Hospodářské noviny - Víkend

obr: Rozcvička v Kellogově Battle Creek Sanctuariu

You have no rights to post comments