Novákoviny

Počátky létání jsou většinou spojovány s prvními aviatickými pokusy na počátku 20. století. Ve skutečnosti všechno začalo mnohem dřív - už okolo roku 1796 začal Brit Sir George Cayley nejen s prací na teorii letadla těžšího než vzduch, ale i se stavbou prvních modelů a roku 1809 pravděpodobně i v praxi vyzkoušel první úspěšný kluzák.

"Bylo nádherné pozorovat, jak stroj majestátně klouže z vrcholu kopce," napsal Cayley v listopadu 1809. "Když nějaký člověk běžel v letounu při plné rychlosti a mírném protivětru, nadneslo ho to tak, že se sotva dotýkal země a někdy ulétl i několik metrů..."

Šlechtic z dobré rodiny

Ne každý vynálezce má to štěstí, že se narodí do rodiny, která má dost prostředků na financování jeho posedlosti. George Cayley si v tomto ohledu vybral dobře - čáp jej 27. prosince 1773 prozíravě přinesl do rodiny baroneta z Bromtonu. Rodiče nijak nevyvádělo z míry, že potomek má tak nešlechtické záliby jako mechaniku, a fyziku, a zejména matka na jeho pokusy hleděla se zalíbením. Z jejího popudu také všechny své myšlenky a pokusy pečlivě dokumentoval a ukládal, za což jí dnešní historici letectví asi nikdy nepřestanou být dost vděční.

obr:  Sir George Cayley začal pokládat základy dnešního letectví už na konci 18. století

Další zvláštností mladého sira Cayleye bylo, že v době, která téměř bezvýhradně fandila balónům a snila o jejich řiditelnosti, se upsal víře ve stroj těžší než vzduch. I mladý šlechtic sledoval vývoj vzduchoplavby a čas od času si kreslil vzducholodi, které předběhly skutečné stroje o několik desetiletí, vždy se však zase vrátil k letadlům.

První letecké poznámky George Cayleye pocházejí z roku 1796. Tehdy si z několika ptačích per postavil model vrtulníku, který skutečně létal. To byl počátek rozsáhlého díla, mezi nímž je nejméně třicet prokazatelných prvenství, včetně prvního nepopiratelně úspěšného letu kluzáku.

Krátce po pokusech s modelem helikoptéry vytvořil Cayley zvláštní kovovou plaketu. Na jedné straně je vyrytý obrázek kluzáku, který má všechny atributy dnešních letadel (prohnutou skloněnou nosnou plochu vpředu a svislá i vodorovná kormidla vzadu) a letopočet 1799, na druhé straně diagram rozložení fyzikálních sil na křídle takového letounu.

S největší pravděpodobností to znamená, že toho roku Cayley završil teoretické úvahy o podobě kluzáku a uznal je za natolik celistvé a významné, aby při té příležitosti vytvořil jakousi medaili.

Od té doby se pak věnoval stavbě skutečného stroje, který vyzkoušel s již zmíněným výsledkem. Ještě to nejspíš nebyl skutečný let (výklady stručného Calyova zápisu se v tomto ohledu různí), ale mladý šlechtic si dokázal, že jde po správné cestě.

Vedle praktické práce se Cayley v tomto období věnoval především laboratorním pokusům a snaze o vytvoření teorie letu. Na vlastnoručně zhotoveném zařízení zkoumal vztlak křídel různých tvarů, měřil odpory vzduchu a stabilitu modelů i účinnost řídících ploch.

Vznikla tak vlastně první letecká laboratoř na světě. Mezi jeho zájmy však nechyběly ani vzducholodě, helikoptéry, letouny s mávavými křídly (ornitoptéry), padáky, snaha o nalezení co nejúčinnějších vrtulí, hledání nejrůznějších zdrojů pohonné síly a podobně.

První skutečný let

Po tomto období se i Cayley nechal unést balóny a možností řízené vzduchoplavby - a také v tomto případě za sebou zanechal velký kus průkopnické práce. Ve 40. letech 19. století se však znovu vrátil k letadlům těžším než vzduch. Opět začal kreslit různé neobvyklé konstrukce a stavět modely (mimo jiné letounu s motorem na střelný prach), největší vzrušení mezi historiky letectví však vzbuzuje jeho text z roku 1853, kde napsal: "Před několika lety jsem postavil létací stroj...Bylo vyzkoušeno jeho řízení a asi desetiletý chlapec se vznesl do výšky několika yardů a letěl ze svahu." Dnes se většinou soudí, že stroj vznikl a byl zalétán na
jaře roku 1849.

obr: Moderní rekonstrukce Cayleyova kluzáku skutečně dokázala létat

Ani tím však nadějné letecké pokusy neskončily. Na počátku 50. let 19. století Cayley dokončil další velký stroj, které ve svých poznámkách nazýval "the New Flyer" - nový letoun. O jeho podobě není mnoho známo, zřejmě však měl i jakýsi pohon, snad pomocí mávavých křídel.

Existuje několik hodnověrných svědectví podle nichž tento stroj řízený Cayleyovým kočím v roce 1852 nebo 1853 úspěšně přelétl údolí v blízkosti rodového statku a "přistál na druhé straně zhruba ve stejné úrovni, z jaké odstartoval". Cayleyova vnučka Dory Thompsonová k tomu ještě dodala, že kočí po přistání proti novému pracovnímu zařazení protestoval slov:
"Dovolte Sire Georgi, abych připomněl, že jsem byl najat k řízení koní".

Až do samého konce svého života pak pokračoval Sir George Cayley v laboratorních pokusech a stavbě modelů. Zemřel 15. prosince 1857. Dnes je dnes téměř zapomenut, protože předběhl vývoj letectví nejméně o půl století. Podle některých odborníků by znalost Cayleových prací vedla k úspěšnému startu motorového letadla už před koncem 19. století.

Teprve když se na konci 19. století ukázalo, že vzducholodě nestačí na všechno, někteří konstruktéři se znovu začali intenzivněji obracet k myšlence letounu těžšího než vzduch. Tou dobou však už byl Cayley několik desítek let po smrti a na jeho dílech ležela tlustá vrstva prachu. Ve své době ještě nemohl najít žádné žáky ani následovníky, kteří by jeho odkaz převzali a rozvíjeli, a nejspíš je ani nehledal. A tak muselo letectví začínat znovu téměř od nuly.

I tak by dnes mohl být Sir George spokojen. Není žádnou z tragických postav zneuznaných vynálezců umírajících v bídě a opovržení svých současníků - prožil dlouhý život vyplněný zajímavou, plodnou a do značné míry úspěšnou prací. Cayley byl typický soukromý badatel, který pracoval pro vlastní radost a jen čas od času zveřejňoval odborné a nepříliš čtivé stati.

Že mu čtenáři moc nerozuměli a netleskali? Jejich chyba.

Jan A. Novák

You have no rights to post comments