Novákoviny

Program amerických raketoplánů Space Shuttle má dlouhou a spletitou historii. Jeho kořeny sahají až do 50. let minulého století, kdy projekt Dyna Soar - malého kosmického letadla vynášeného na oběžnou dráhu raketou - měl velkou šanci dopravit do vesmíru prvního amerického astronauta. Pod dojmem ruských úspěchů však Spojené státy raketoplány opustily a začaly s urychleným vývojem kosmických kabin a jejich nosičů.

Zkušenosti z vývoje kosmických letadel se pak americké kosmické agentuře NASA hodily, když v závěru lunárního programu Apollo přemýšlela, jak dál. Chtěla místo jednorázově použitelných raket prostředek, který by mohl létat opakovaně a tím snížit náklady na pilotované mise.

Každý stroj měl být schopen startovat přibližně jednou měsíčně (celá flotila by ročně uskutečnila až 55 startů) při ceně okolo 260 dolarů na kilogram užitečného nákladu. Současně měl umožnit na nízkou oběžnou dráhu velké a těžké konstrukce nejen vynášet, ale také je pak dopravovat zpět na Zemi.

obr: Testování v atmosféře - raketoplán se odpoutává od nosiče při aerodynamických zkouškách.

Foto: NASA

Počítalo se s dopravou civilních i vojenských satelitů a se stavbou velké kosmické stanice původně označované jako Freedom, později Alpha - projektu, z něhož se nakonec vyvinula ISS. Na raketoplány Space Shuttle měly navázat i další dopravní systémy pro lety na vyšší oběžné dráhy a k Měsíci. Raketoplány tak měly umožnit trvalou a finančně přijatelnou přítomnost Američanů ve vesmíru.

Oficiálně byl program Space Shuttle ohlášen prezidentem Nixonem 5. ledna 1972. Původní záměr však z finančních i jiných důvodů doznal řadu kompromisů, což se promítlo i do finančních ukazatelů.

Ve skutečnosti dnes vynesení jednoho kilogramu užitečného nákladu na nízkou oběžnou dráhu stojí přibližně 22 tisíc dolarů, na udržování flotily kosmických lodí dávají američtí daňoví poplatníci ročně okolo 5 miliard dolarů a celkové náklady na program se odhadují na 170 miliard dolarů.

I v nejlepších letech programu se nepodařilo celé flotile uskutečnit víc jak 8 startů ročně (1992, 1997), většinou to ale bylo mnohem méně a někdy také vůbec žádné. NASA dnes udává cenu jednoho letu 450 milionů dolarů - ovšem bez započtení nákladů na vývoj a další operace. Ve skutečnosti je to hodně přes miliardu; některé zdroje uvádějí i 1,3 miliardy.

obr: První katastrofa - exploze Challengeru krátce po startu.

Foto: NASA

Do rozdílu mezi očekáváními a výsledky se sice promítla i inflace, přesto je zřejmé, že z ekonomického hlediska byl program Space Shuttle zklamáním. Dvě lodě z pětičlenné flotily skončily v plamenech (roko 1987 explodovala Challenger krátce po startu, roku 2003 se rozpadla Columbia při návratu do atmosféry). Bylo zřejmé, že tudy levná a bezpečná cesta na oběžnou dráhu nevede.

Přesto nejde o neúspěch; peníze nejsou všechno - a v kosmickém výzkumu zvlášť. Raketoplány byly a dlouho zůstanou největšími loděmi pro pilotované lety ze Země na oběžnou dráhu, umožnily stavbu Mezinárodní kosmické stanice, která by jinak byla neuskutečnitelná a především přinesly obrovské množství poznatků nezbytných pro další pronikání člověka do vesmíru.

Jan A. Novák

Psáno pro Hospodářské noviny

You have no rights to post comments