Novákoviny

stránky publicisty Jana A. Nováka

AKTA UFO: Tajnosti chebského podzemí

eger1Naděje pátračů po nacistických létajících talířích se často obracejí k Chebu, nejspíš díky tvrzení jednoho z autorů tohoto mýtu Rudolfa Schrievera, že tam idea diskoplánu vlastně vznikla. U nás tomu navíc hodně pomohl Ludvík Souček knihou Případ jantarové komnaty - ne všichni lovci záhad ale jsou schopní rozpoznat, že to bylo něco na pomezí detektivky a sci-fi. Někteří z nich navíc pletou dohromady tereziánské podzemí pod chebským hradem s prostorami pod bývalou německou továrnou a letištěm. Rozmotat proto mýtus o chebském podzemí a oddělit výmysly od reality dnes není snadné.

 

Je historickou skutečností, že v Chebu za války existovala letecká továrna Eger Flugzeugewerke GmbH. Rozhodně nešlo o podnik druhé kategorie, vyráběly se tu například slavné bombardéry He-111 a později proudové stíhačky Me 262 nebo noční stíhačky He-211 Uhu vybavené radarem a katapultem.

Prokazatelně se v ní řešily také úkoly spojené s vývojem nových typů letadel, mezi něž patřil dálkový bombardér He 177. Jeden z těchto velkých strojů tu byl přestavován na verzi B-5, která měla bez mezipřistání doletět do Japonska. A nepochybně by zvládla i let leckam jinam, což přímo svádí k zajímavým (ale pohříchu historicky nedoloženým) úvahám...

V Chebu také působily bojové jednotky. Zdejší letiště bylo po celou válku sídlem stíhacích a školních oddílů, později se sem nastěhovaly i vojenské dopravní letouny. Od roku 1940 mělo betonovou dráhu dlouhou téměř půldruhého kilometru opatřenou systémem rozmrazování povrchu, před koncem války k ní přibyly i další rozjezdové plochy. Nepochybně to tedy byla základna prvořadého strategického významu, která hrála významnou roli ve válečném úsilí Říše.

eger2

 

 

obr: V Chebu se mimo jiné vyráběly na svou dobu velmi pokročilé noční stíhačky He 219 "Uhu" a pracovalo se tu i na vývoji nových zbraní

 

 

Už v říjnu 1944 to ostatně stvrdili sami Američané prvním velkým náletem na město - a od té doby se tu americké bombardéry zbavovaly smrtonosného nákladu téměř pravidelně. Letecké výroby se týkal především vzdušný útok 14. března 1945, krátce na to ale rychle po sobě následovaly dva velké kobercové nálety na samotné město 25. března a 8. dubna. Při jednom z mnoha menších náletů vyhořel kostel sv. Mikuláše.

Pak se k Chebu přiblížila pozemní fronta. Američané měl dost důvodů doufat, že město dostanou lacino - stejně jako řadu dalších často zdánlivě mnohem významnějších lokalit na západní frontě. Například podzemní továrna Dora u Nordhausenu, kde se vyráběly raketové střely V-2, jim padla do rukou 4. dubna nejen bez boje, ale neporušená, takže dostali kompletní rakety, náhradní díly a výrobní linky; chybělo snad už jen dárkové balení a záruční podmínky s přáním "Užijte si to!".

Zato v Chebu to poněkud nečekaně a zdánlivě bez zjevného důvodu bylo úplně jinak. Americká 97. pěší divize pod velením generála Halseye na město zaútočila 25. dubna a narazila na odhodlaný odpor navzdory tomu, že obránci už téměř neměli žádné těžké zbraně. Při zuřivých bojích v ulicích padla většina německých důstojníků, včetně velitele města majora Geislera. Zbytky posádky kapitulovaly až po poledni druhého dne, těžké boje o letiště ale trvaly až do 28. dubna.

Myšlenka, že Němci tu z nějakého důvodu za každou cenu potřebovali získat čas, se proto nabízí skoro sama.

 

0ufonaci-sm

- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -

TIP:

Text je ukázkou z knihy Létající talíř pro Hitlera, kterou vydalo nakladatelství XYZ/Albatros Media. V kamenných knihkupectvích už je vyprodaná je však možné ji objednat zde

- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -

 

 

Někteří záhadologové se jí ovšem chopili s tvořivostí sobě vlastní. Přesně vědí, že tu bylo 8 podzemních pater a v nich se vyvíjely především létající talíře... a dál už to znáte. Včetně zametání stop na konci války, letadel odlétajících neznámo kam, zaplavení podzemí a zabetonování vchodů.

Od té doby se tu uskutečnilo mnoho pokusů něco najít, aniž by přinesly výsledky, které by stály za řeč - a tak tomu věřit můžeme ale nemusíme. Přinejmenším do doby, než se tu najde něco konkrétního. Oficiální historikové proto tvrdí, že pod letištěm a továrnou nebylo nic, co by se vymykalo potřebám běžného válečného provozu.

Malý červ pochybnosti ale zůstává: pokud se Němci rozhodli něco schovat, jistě to udělali tak, aby se to nenašlo. A Němci, jak známo, jsou lidé vynalézaví, pečliví a důkladní. Že neexistují důkazy? Pro mnohé z toho, co se na světě stalo, neexistují důkazy - a přesto se to stalo. O tajných zbraních to pochopitelně platí víc než o čemkoliv jiném.

V Česku je hodně dalších míst, k nimž se váže legenda o nacistických diskoplánech, Cheb ale pořád zůstává jedním z nejpodezřelejších

 

Jan A. Novák

 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Ze stejného soudku

 
Joomla Templates: by JoomlaShack