Novákoviny

Shag Bay, je jednou z nesčetného množství zátok na pobřeží Nového Skotska – a možná  jen shodou okolností leží nedaleko od tajemného Ostrova dubů se záhadnou Jámou pokladů vzdorující všem pokusům o proniknutí do jejích útrob. Případ náhlé invaze tajemných létajících a podmořských objektů z 60. let minulého století sice nese jméno první z těchto lokalit, podstatná část nepochopitelného dramatu se odehrála právě na druhé z nich. Tedy v bezprostřední blízkosti záhadného úkrytu na Ostrově dubů...

Vše zřejmě začalo 4. října 1967, kolem ve čtvrt na osm večer, kdy pilot dopravního letounu DC-9 společnosti Air Canada spatřil nad jihovýchodní částí provincie Quebec nedaleko Montrealu letět tmou k jihu velký obdélníkový objekt. Poté ještě zaznamenal, že se tím směrem objevilo na obloze několik silných paprsků světla a série explozí.

Děj pak pokračoval o čtyři hodiny později a o mnoho set kilometrů západněji. Laurie Wickens jel společně se svými čtyřmi přáteli autem po silnici číslo 3 nedaleko Shag Harbour, malé rybářské osady na konci již zmíněné Shag Bay, když náhle jeden z jeho pasažérů uviděl ve vzduchu nízko letící objekt se čtyřmi žlutými blikajícími světly. Pak se podivná věc ztratila z dohledu, vzápětí ale muži uslyšeli zvuk nárazu o vodu a explozi. Vše nasvědčovalo tomu, že asi 300 metrů od pobřeží se do vody zřítilo letadlo. Wickens s přáteli nejdřív zastavili na břehu a pozorovali temný objekt plovoucí na hladině, na jehož hřbetě svítilo silné žluté světlo. Hledali trosečníky, trosky, nebo alespoň mrtvá těla, ale když nic takového neviděli, odjeli k nejbližší telefonní budce a nahlásili leteckou havárii na stanici kanadské jízdní policie.

- - - - - - - - - - -

UPOZORNĚNÍ:

Text je ukázkou z knihy Tajemství mořských hlubin. Chtěl jsem sem dát odkaz na nějak internetové knihkupectví, kde by ji bylo možné objednat, ale bohužel se ukázalo, že je zřejmě vyprodaná... 

- - - - - - - - - - -

Policisté nejdřív Wickensovi moc nevěřili, desátník Werbicki se ho pro jistotu zeptal, jestli je střízlivý. Vzápětí ale začala přicházet další podobná hlášení z široké oblasti kolem Shag Bay. Svědci opět popisovali světla na obloze, svištivý zvuk, jako když padá bomba, a explozi na vodní hladině. Nakonec policisté usoudili, že do zátoky se skutečně zřítilo nějaké letadlo a celou záležitost ohlásili na centrálu letecké záchranné služby v Halifaxu (Rescue Coordination Center, RCC). Hned na to vyrazili na místo nehody. Přijeli ještě včas, aby i oni viděli žluté světlo několik stovek metrů od břehu a hned začali organizovat záchranné práce.

Už hodinu po události byly na místě dopadu rybářské čluny z přístavu a lodě pobřežní stráže. Místo očekávaných trosek a lidských těl ale našli jen pás žluté vody páchnoucí po síře. Z RCC současně došlo hlášení, že žádné letadlo se nepohřešuje. Záchranná akce se tak změnila v hledání trosek UFO. O dva dny později začal dno zátoky prohledávat tým potápěčů vojenského námořnictva, podle oficiálních informací však nic nenašli. Pátrání státních orgánů skončilo 9. října - podle některých badatelů ale podivné jevy pokračovaly. A hlavně se prý o nich veřejnost nedověděla vše.

Projekt Magnet

Chris Styles z Halifaxu byl tehdy ještě dítě, ale současně i jedním z očitých svědků: onoho dne viděl na večerní obloze podivná světla a hluboce prožíval rozruch, který se v následujících dnech Nového Skotska zmocnil. Událost mu nešla z hlavy a zájem později přerostl ve vlastní pátrání. Spojil se s ufologem Donem Ledgerem a postupně shromáždili všechna svědectví, vyšetřovací zprávy a další dokumenty. Pětadvacet let po události z nich uspořádali knihu Dark Objects s výmluvným podtitulem: "Jediný případ havárie UFO zdokumentovaný vládními orgány".

To ale není tak docela pravda. Už roku 1950 zahájilo kanadské ministerstvo dopravy unikátní projekt Magnet, který měl oficiálně zkoumat zemské magnetické pole, ve skutečnosti však signalizovat přelety neidentifikovaných létajících objektů - ať už jsou z mezihvězdného prostoru, z oceánu nebo ze SSSR. Na pobřeží Shirley°s Bay u Ottavy vyrostla speciální stanice vybavená magnetometry, detektory gravitačních anomálií, radiopřijímači a detektory radioaktivity. Všechny byly samozřejmě opatřené zapisovači.

Dne 8. srpna 1954 přístroje skutečně zachytily silnou anomálii, pro velkou oblačnost se však k ní nepodařilo přiřadit žádný létající objekt. Incident pronikl do tisku a ministerstvo bylo nuceno stanici uzavřít - alespoň oficiálně. Šéf projektu Wilbert Smith tu však zůstal a dál prováděl měření až do své smrti roku 1962. Činil tak údajně ve vlastní režii a výsledky nezveřejňoval, takže o tom, co zjistil, se můžeme jen dohadovat. V Shirley´s Bay ostatně dodnes funguje telekomunikační výzkumná základna využívaná armádou i civilními organizacemi. Není přitom bez zajímavosti, že leží poměrně nedaleko od místa, kde 4. října 1967 pilot DC-9 spatřil poprvé UFO, které se pak ponořilo do moře ve Shag Bay...

A do třetice: v Kanadě došlo k ještě jednomu případu dobře zdokumentovanému vládními orgány - a shodou okolností opět šlo spíš o USO než o UFO. 22. června 1960 vidělo několik lovců a osadníků na břehu jezera Clan Lake v Severozápadním Teritoriu letící objekt o průměru asi dvou metrů, z něhož vyčnívaly jakési paprskovité loukotě. Dopadl do vody jezera a po chvíli se potopil. Přestože se při styku s vodou neobjevila žádná pára, krátce na to vzplálo rákosí v místě dopadu. Osadníci na místo vyrazili v kánoích a uviděli pod vodou už jen dlouhou rýhu ve vodních rostlinách mířící do hlubších partií jezera.

Orgány Kanadské jízdní policie dostaly hlášení až měsíc po události. Nejdříve provedly letecký průzkum, který potvrdil, že ve východní části jezera je prostor široký 4 metry a slouhý přes deset metrů, z něhož zmizelo rákosí a vodní rostliny. S pomocí geologů pracujících v oblasti pak policisté poměrně mělké jezero zkoumali pomocí dlouhých tyčí, magnetometrů a detektorů radioaktivity. Výsledek: nula.

Další svědectví

Don Ledger pak roku 1998 ještě napsal knihu Maritime UFO Files, v níž zdokumentoval případy pozorování záhadných objektů na východním pobřeží Kanady, které by s incidentem u Shag Harbour mohly souviset. Opět se jedná o soubor dokumentů pocházejících především z archivů vládních organizací doplněný výpověďmi očitých svědků a zprávami z tisku - tedy dobře podložené zdroje, o jejichž autenticitě není tak velký problém se přesvědčit.

Styles a Ledger ve své knize především podrobili důkladné analýze hlášení svědků událostí z 4. října 1967. Ukázalo se přitom, že tělesa na obloze byla spatřena z několika míst a měla různou povahu, takže podle všeho šlo o několik objektů. Z hlediska našeho vyprávění o Jámě pokladů je zajímavé, že velká část těchto pozorování se koncentruje právě do okolí Mahone Bay, v níž se nachází Oak Island.

Už v půl deváté večer (tedy několik hodin před vlastním pádem do moře u Shag Harbour) tu několik svědků vidělo ve vzduchu velkou oranžovou kouli doprovázenou několika menšími světly. Objekt později zmizel nad mořem. Další záhadné létající objekty pozorovalo ve stejné oblasti mezi 9 a 11. hodinou večer 20 členů posádky rybářské lodi MV Nickerson včetně jejího kapitána Lea Merseye.

Ale nejen to: tam, kde lidé z paluby viděli letící světlo, ukazoval lodní radar formaci několika objektů připomínající letku vojenských strojů. Teprve v 11 hodin se velké světlo vzneslo kolmo vzhůru, přešlo do horizontálního letu - a zamířilo na jih, směrem k Shag Bay.

Posádka lodi nahlásila své pozorování centrálám Pobřeží hlídky a Kanadské jízdní policie (RCMP), které jí zpětně potvrdily, že žádné vojenské manévry nejsou hlášené. Archivované záznamy této dokumentace se později staly součástí vyšetřování tzv. Condonovy komise, oficiálního orgánu vytvořeného vládou USA v polovině 60. let pro vyšetřování případů UFO. Ta nakonec konstatovala, že v době incidentu nebylo pohřešováno žádné letadlo - a zařadila případ Shag Bay mezi těch několik málo, pro které nenašla žádné přirozené vysvětlení...

Další neidentifikovatelné objekty se objevily okolo jedenácté hodiny také na druhé straně Nového Skotska severně od Yarmouthu. V tomto případě šlo o velké světlo doprovázené třemi menšími svítícími body. Formace opět směřovala přímo do oblasti Shag Bay.

Krycí operace?

Důležité přitom je, že všechna tato hlášení byla podána policii, orgánům pobřežní hlídky, nebo místním rozhlasovým stanicím ještě v den incidentu. Svědkové tedy nemohli být ovlivněni zprávami v tisku, ani jinými lidmi - vypovídali navzájem zcela nezávisle.

Ale ani tím ještě případ neskončil. Halifaxský list Chronicle Herald celou událost pochopitelně sledoval a několik dní po zprávě o nezdařeném pátrání potápěčů informoval o novém zjevení. Jakýsi Lockland Cameron z Woods Harbour sledoval s celou rodinou televizi, když jim zážitek z programu zkazily neobvyklé poruchy příjmu. Vyšli ven a uviděli šest podlouhlých rudě zářících objektů nad mořem asi dva kilometry od pobřeží.

Další svědectví se objevila o dva dny později - místní orgány je však braly jako důsledek masové hysterie způsobené prvním případem. Z místa, kde se incident odehrál, se rychle stala vyhledávaná turistická atrakce, k níž návštěvníky neomylně vedou četné informační tabule.

Závažnější skutečností je, že v Shelburne nedaleko Shag Bay se nacházela tajná monitorovací základna sledující pohyb ponorek poblíž kanadského pobřeží. Odtud prý unikly neověřené informace, podle nichž stanice sledovala pohyb několik podmořských objektů v oblasti Shag Bay nejen v den incidentu, ale i v následujících dnech.

V mezinárodních vodách poblíž Nového Skotska byla také spatřena ruská ponorka. Nechybí proto názory, že celý případ Shag Bay byl operací maskující nějakou důležitou aktivitu, která mohla souviset s přítomností stanice v Shelburne.

Případ Shag Bay je asi nejlépe zdokumentovaným zjevením UFO - a většina kanadských orgánů ho jako "neidentifikovaný objekt" také zařadila. Ve skutečnosti však správná klasifikace zní USO - tedy neidentifikovaný objekt v moři. Už proto, že kdyby šlo o "obyčejnou" havárii létajícího talíře, ležely by v moři trosky...

I serióznější ufologové se zdráhají vyslovovat soudy o tom, co za podivnou událostí je. Možná i proto v méně serióznějších publikacích, které za vším chtějí vidět mimozemšťany, tento dobře doložený případ chybí.

Jan A. Novák

You have no rights to post comments