Novákoviny

V 60. Letech minulého století svět zaplavila vlna pozorování neidentifikovaných létajících objektů – UFO. Poněkud stranou pozornosti zůstalo svědectví argentinského občana Wilfredo Arévala. Nehodilo se do krámu, protože nelíčilo piloty podivných strojů jako mimozemšťany, ale jako obyčejné lidi. A nápadně upomínalo na historky o diskoplánech, které měly být za války vyvíjeny v Praze.

Epidemie první poválečné horečky létajících talířů začala v USA případy Kennetha Arnolda a Thomase Mantella, téměř okamžitě ale přeskočila i do Jižní Ameriky. Možná trochu nečekaně - ale jen do chvíle, než si uvědomíme, že právě tam našli úkryt i mnozí promnenti Třetí říše pocěstné vývojem podivných tajných zbraní.

A tak by nejspíš ani nemělo překvapit, když mezi záplavou svědectví o podivných světlech na obloze, létajících objektech nečekaných schopností, nebo zjevných blábolů o setkání s mimozemšťany (a sexu mimozemšťankami) najdeme i několik takových, která by nás měla zarazit. Třeba příhoda, která se stala roku 1950 farmáři Wilfredo Arévalovi.

Aréval měl svůj dobytkářský podnik v Lago Argentino na samém jihu Argentiny v oblastech, kde je jen řídké osídlení. Když 18. března obhlížel své pozemky, spatřil na obloze dva diskovité, z nichž jeden přistál, zatímco druhý ho zřejmě jistil ze vzduchu.

obr: Dobová ilustrace Arévalova pozorování zveřejněná v argentinském tisku. Svědek výslovně uváděl, že ve stroji byli lidé a nikoliv mimozemšťané

Arévalovi se podařilo nepozorovaně přiblížit až do vzdálenosti 120 metrů od objektu, kde ho zarazil silný zápach benzinu. Stroj měl podobu disku, jehož vnější část se otáčela "jako gramofonová deska" (jak to později popsal) a zdálo se, že je zhotovená z nějaké slitiny hliníku, jaká se běžně používá v leteckém průmyslu. Uprostřed byla průhledná kopule. V ní rančer uviděl čtyři postavy - bezpochyby lidské.

Posádka ho ale spatřila také a zamířila na něj pátrací reflektor. Vzápětí se disk roztočil rychleji, pomalu vystoupil do výšky a společně s druhým strojem zmizel za obzorem. Zůstal po něm jen kruh spálené trávy, na který se později přišli podívat i další místní obyvatelé.

- - - - - - - - - - - 

UPOZORNĚNÍ: Text je ukázkou z knihy Létající talíř pro Hitlera. Pokud ji nemá váš knihkupec, můžete si ji objednat zde.

- - - - - - - - - - - 

Arévalův příběh trčí ze záplavy "blízkých setkání třetího druhu" jak příslovečné šídlo z pytle. Nejen proto, že místo malých zelených mužíčků a neznámých materiálů popisuje obyčejné lidi, neméně obyčejný hliník a navrch nezaměnitelný pach benzínu. Je nápadný i proto, že se odehrál v zemi, kde ještě dlouho po ukončení války přistávaly německé ponorky - a kde obyvatelé Buenos Aires jednu z nich masově vítali v naději, že z ní vystoupí Adolf Hitler s Evou Braunovou v náručí...

Jan A. Novák

obr: Tak nějak mohly vypadat diskoplány, které němečtí konstruktéři měli za druhé světové války vyvíjet v Praze a okolí

You have no rights to post comments