Podivná smrt kapitána Mantella

Kategorie: Záhady

Vytvořeno 24. 2. 2013 14:26

V druhé polovině 40. let minulého století v USA vypukla vlna obav z invaze "létajících talířů" - podle jedněch kosmických lodí mimozemšťanů, podle jiných tajné zbraně Sovětského svazu. Ve vypjaté atmosféře se objevovala řada svědectví o záhadných jevech na obloze a nejednou došlo i k incidentům. Mezi nejvážnější patří tzv. případ kapitána Mantella./p>

Se zprávami o spatření neidentifikovaných létajících objektů se na základny vraceli už spojenečtí letci koncem druhé světové války. Skutečnou horečku však odstartoval až obchodník a amatérský pilot Kenneth Arnold, který 24. června 1947 při letu nad Kaskádovým pohořím spatřil celou letku záhadných strojů nepodobných známým letadlům. Tak se zrodily létající talíře - i navzdory tomu, že podle Arnoldova popisu se objekty podobaly spíše bezocasým letounům, které za války vyvíjeli němečtí konstruktéři.

Zářící koule z Kentucky

Arnoldova líčení se chopil tisk, přestože korunní svědek se od celé záležitosti (a především od zkreslování jeho výpovědi) brzy distancoval. Událost přišla ve správnou chvíli, kdy publikum bylo zpracované úspěšnou vlnou komiksů i románů s tématikou kosmických válek a navíc právě začínala doutnat válka skutečná - byť jen studená.

mantel4 Nárůst svědectví týkajících se UFO začal dramaticky narůstat a chtě nechtě se jimi musely začít zabývat i orgány odpovědné za obranu Spojených států.

obr: Mantellův případ byl jednou z nejpodivnějších událostí souvisejících s horečkou kolem UFO. Dobový tisk zaplavily kresby znázorňující jeho nešťastný hon na naznámý objekt

Repro: archiv

S trochou ironie lze říci, že hlášení, které přišlo 7. ledna 1948 z Kentucky, zpočátku vypadalo jako docela obyčejný létající talíř, který se v ničem nelišil od stovek dalších. Obyvatelé několika měst oblasti postupně viděli jasné světlo zvolna se sunoucí po obloze.

Po poledni policie upozornila leteckou základnu Wright Patterson Field nedaleko Fort Knox a ta objekt zaměřila na svém radaru. V té chvíli se pohyboval ve výšce necelých čtyř kilometrů, asi 300 metrů pod spodní základnou mraků. Stejně jako v případě Kennetha Arnolda, ani tentokrát neměl tvar disku - svědkové shodně vypověděli, že byl kulový a neobyčejně velký.

V 13,45 světlo doputovalo nad střed letiště Wright Patterson Field a zastavilo se. Přesně pod sebou mělo jednu z významných leteckých základen armády USA, což její velitele pochopitelně nemohlo nechat lhostejné. Když ve 14,30 dostali hlášení letky stíhacích strojů, že se blíží k letišti, dali jim rozkaz podívat se na podivnou věc na obloze.

Pronásledování

Přibližující se letka se skládala z vrtulových stíhacích strojů Mustang F-51, které jejich piloti dopravovali na místo určení a letiště měla původně pouze přeletět. Brzy se ukázalo, že pro průzkum záhadného objektu je to nešťastná okolnost: některé letouny neměly dost paliva, jiným chybělo vybavení pro operační lety včetně kyslíkových přístrojů. První dva mustangy se proto od skupiny oddělily a v plnění nového úkolu pokračovaly pouze čtyři stroje pod velením kapitána Thomase Mantella. Šlo o zkušeného veterána druhé světové války, který údajně měl na svém kontě několik sestřelů.

- - - - - - - - - - -

UPOZORNĚNÍ: Víc o Mantellově případu a dalších střetnutích s UFO ve 40. a 50. letech najdete v knize Létající talíř pro Hitlera, kterou vydalo nakladatelství XYZ/AlbatrosMedia. Pokud ji nemá váš knihkupec, můžete si ji objednat zde.

- - - - - - - - - - -

První chyba se patrně stala už na samém začátku akce: ani Mantellův stroj neměl dýchací přístroj předepsaný pro výšky nad 4200 metrů. Přesto pokračoval v pronásledování i tehdy, když podivný objekt náhle rychle nabral výšku a zmizel v oblacích. Ve výšce okolo 6 kilometrů se od Mantellova mustangu odpoutali jeho společníci, ale ještě chvíli jej zdálky sledovali, dokud se jim v sedmikilometrové výšce nerozplynul v mlze.

V těch chvílích Mantell hlásil na základnu, že záhadná koule může být velká 150 až 300 metrů a pohybuje se asi poloviční rychlostí než jeho mustang. "Ta věc vypadá jako z kovu a je obrovská, " dodal ještě.

Pro mustang, který byl jednou z nejúspěšnějších stíhaček druhé světové války, by nemělo být problémem objekt dohnat. Podle některých zpráv pak ale pilot ohlásil, že vetřelec začal znovu rychle nabírat výšku.

Poslední slova

Ve skutečnosti existuje celá řada verzí toho, co Mantell vlastně doopravdy vysílal. Měl například ohlásit, že objekt vypadá jako tekutý a má tvar slzy. Velmi často se také tvrdí, že jeho poslední slova zněla: "Proboha, vždyť v tom jsou lidé". Nic z toho ale oficiální místa nepotvrdila.

mantel3 Jisté je tedy jen to, že v 15,15 se Mantellův mustang vyřítil z oblaků a kolmo zabořil do země. Ze stroje toho moc nezbylo, zbytky pilotova těla vyšetřovatelé našli v troskách kokpitu. Podle pitevní zprávy zemřel až v okamžiku nárazu do země.

obr: Kapitán Thomas Mantell zahynul při pronásledování neidentifikovaného létajícího objektu. Okolnosti jeho smrti nebyly dodnes uspokojivě objasněny

Foto: archiv

Paradoxně se sama armáda postarala o to, aby kolem havárie vznikla řada fám. Tvrdila například, že letci pronásledovali obraz planety Venuše zvětšený lomem parsků v atmosféře, což znělo velmi nepravděpodobně.

Věrohodnější verzi dodala vyšetřovací komise až mnohem později a nejspíš jen pod dojmem neúspěchu první. Podle ní Mantell pronásledoval velký sondážní balón a vlivem nedostatku kyslíku ve výšce ztratil vědomí.

Tehdy nové balóny z lehkých průsvitných plastů skutečně mohly díky hře slunečních paprsků vypadat jako gigantická přelévající se kapka kovu.

I tato verze ale má celou řadu trhlin. Pohyb objektu ani jeho další vlastnosti vůbec neodpovídaly balónu - ten by sotva vydržel navzdory větru stát půl hodiny nad letištěm, pak nabrat rychlost vichřice a ještě prudce měnit výšku.

Stejně podivné je, že by se zkušení piloti dali tak snadno oklamat, i to že s okolnostmi neštěstí dělala armáda dlouho tajnosti. Přesto tvrzení o balónu zůstalo oficiální verzí události. Co ale viděl Mantell v posledních chvílích života doopravdy, to už se asi nikdo nedoví.

Jan A. Novák