Novákoviny

stránky publicisty Jana A. Nováka

Za tajemstvími krkonošského podzemí

krkon1Krkonoše jsou především rájem lyžařů a nadcházející zima jich sem opět přivede tisíce. Málokdo z jejich návštěvníků ale ví, že to jsou také hory mnoha tajemství. Mimo jiné mezi ně patří i záhadné značky vytesané do skal, pověsti o pokladech a stará důlní díla.

 

Dnešní Krkonoše, to jsou sjezdovky, značené stezky, horské boudy a hotely – ale ještě před několika málo stoletími tu všechno bylo úplně jinak: drsné pusté hory, v nichž na každém kroku číhalo nebezpečí, které ale současně slibovaly podzemní poklady drahých kovů a kamenů. Možná právě někde tady je počátek mýtické bytosti jménem Rýbrcoul. Kdo tu hledal jako první, to se už asi nedovíme; chlubit se cestami za bohatstvím bývá ve všech dobách dost nezdravé.

krkon2 Má se za to, že (stejně jako na Kozákově) sem od 14. století přicházeli vlaští prospektoři, tedy lidé z dnešní Itálie. Skoro určitě z tehdejší Benátské republiky, jak to tom píše i jezuita Bohuslav Balbín ve svých Miscelaneích z roku 1679. Místní lidé jim říkali Wallen. Má se za to, že tajemné značky v podobě křížů, astrologických znamení, stylizovaného hornického nářadí a jiných symbolů vytesané na některých místech do krkonošských skal, tu zanechali právě oni, aby si poznačili již prozkoumaná místa, nebo nadějné lokality.

 

obr: Zatímco na povrchu Krkonoš byla divoká pustina, v podzemí tu lidé odedávna hladali zlato a drahé kameny

Foto: Jan A. Novák

 

 

Benátčané tu hledali (a nacházeli) hlavně ametysty, safíry, korund, horský křišťál, topas a granáty, nepohrdli ale ani jinými zajímavými kameny, které bylo možné použít jako materiál pro mozaiky. Zvlášť povedené kousky se tehdy prý vyvažovaly zlatem. Některé zdejší minerály potřebovali také jako přísady do vyhlášeného benátského skla.

S Benátčany v Krkonoších se pojí i jedna záhada. Roku 1456 jeden z nich popsal svou dobrodružnou výpravu pod Sněžku do Obřího dolu, kde objevil zbytky jakéhosi velmi starého dolu a v něm kostry neznámých lidí. Mělo tu být také zlato a drahé kameny.

Šlo jen o výmysl pro pobavení čtenářů, nebo za tím je něco skutečného? Souvisí to se záhadnou Růženčinou zahrádkou, Rýbrcoulem a podivnými rituály dávných obyvatel kraje?

Prospektoři z jihu po sobě zanechali i další spisy zvané Wallenbuch tajuplně naznačující, že hory jsou plné pokladů, které ovšem hlídají poněkud nedůtkliví duchové. Vlastník takového svitku proto měl v ruce informaci, nejen jak se ke kýženému pokladu dostat, ale i co dělat, aby se jeho nadpřirození strážci moc nenaštvali, až jim bude zlato odnášet. Podle těchto textů také má být někde v horách vodopád a za ním jeskyně plná zlata.

Právě zlato bylo pro tehdejší prospektory největším magnetem Obřích hor. Nacházelo se tu jak druhotně v potocích, kde se rýžovalo, tak přímo v matečné hornině (buď v rudných žilách společně s jimi kovy, nebo v křemeni), z níž se získávalo hornickým způsobem.

- - - - - - - - - - - - - - 

UPOZORNĚNÍ:

Text je ukázkou z knihy Hory a kopce opředené tajemstvím, kterou právě vydává nakladatelství Alpress. Pokud ji nenajdete u knihkupce, můžete si ji objednat přímo u nakladatele zde 

- - - - - - - - - - - - - - 

Počátkem 16. století (roku 1511) dorazili do Trutnova horníci z Míšně. Brzy na to začali kutat v Obřím dole pod Sněžkou. Těžila se tu hlavně železná ruda, měď a arzén. Právě v útrobách Sněžky tak postupně vznikl největší podzemní labyrint na území Krkonoš - je tu přibližně 7 kilometrů chodeb. V největší tajnosti tu po druhé světové válce rozšiřoval těžbu i komunistický režim, jehož vedení doufalo v objev strategických surovin. Dnes je z dolu pod Sněžkou zajímavá podzemní turistická atrakce jménem Kovárna.

Jan A. Novák

Foto: autor

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

 
Joomla Templates: by JoomlaShack