Novákoviny

K záhadám mayských pyramid v polovině srpna přibila další. Archeologové z Autonomous University of Mexico oznámili, že pod svatyní El Castillo objevili rozsáhlé podzemní prostory. Badatelé se domnívají, že pyramida byla úmyslně vztyčena nad vodní propastí, aby propojila nebe s podzemím.

"Naše měření naznačují, že pyramida známá jako El Castillo, která Mayům sloužila jako svatyně hadího boha Kukulkána, nejspíš stojí nad krasovou vodní propastí - cenotem," uvedl mexický archeolog Rene Chavez na tiskové konferenci 13. srpna.

Pyramida El Castillo je nejslavnější stavbou mayského archeologického komplexu Chichen Itzá na poloostrově Yucatan. Bývá označována za jeden ze sedmi největších divů starověku a představuje vyhledávaný cíl turistů. Její uspořádání naznačuje, že Mayové při stavbě vycházeli z astronomických poznatků a možná sloužila i k pozorování oblohy.

Spojení podzemí s vesmírem

Vědci při hledání podzemních prostor pod pyramidou El Castillo použili metodu měření půdního odporu. Spočívá v tom, že se kolem objektu na vhodných místech zapustí do země elektrody a poté se vyhodnocuje průběh proudu.

obr: Pyramidový chrám El Castillo v mayském posvátném středisku Chichen Itza je orientována podle významných astronomických směrů. Badatelé se domnívají, že její vztyčení nad krasovou propastí představuje symbolické propojení světa podzemí a nebes

V tomto případě se ukázalo, že pod pyramidou je dutina o průměru asi 35 metrů vyplněná vodou hlubokou 20 metrů. S největší pravděpodobností jde o takzvaný cenot - vodní propast krasového původu, jakých je na vápencovém Yukatánském poloostrově mnoho. Staří Mayové je uctívali a svrhávali do nich oběti při svých náboženských obřadech.

Podle Denisy Argole z Mexického národního institutu antropologie a historie je pravděpodobné, že pyramida byla postavena nad cenotem úmyslně.

"Víme, že zdejší vápencová krajina je doslova rozleptaná dešťovou vodou, která se rychle ztrácí do podzemí, kde vytváří podzemní řeky," tvrdí Denisa Argole. "Domníváme se, že pro Maye měly tyto dutiny vyplněné životadárnou vodou symbolický a náboženský význam. Představovaly ženskou dělohu, zdroj života a patrně i místo, kudy lidé z tohoto světa zase odcházeli do říše mrtvých. Objev tak vrhá nové světlo na poslání pyramidy a na myšlenkový svět starých Mayů."

Archeologové nyní chtějí provést další měření při jiné konfiguraci elektrod, které by mělo zmapovat dutiny v pyramidě. Nevylučují, že se tak podaří najít vchod do podzemí. Nabízí se při tom představa, že pyramida, která je velmi přesně orientovaná podle astronomických směrů představovala jakousi spojnici mezi podzemním světem a vesmírem. Není při tom bez zajímavosti, že nedávno objevil britský badatel Andrew Collins jeskynní systém i pod egyptskými pyramidami v Gize.

Posvátné studny

Mayové žili na Yukatánském poloostrově a přilehlých oblastech na území dnešního Mexika, Guatemaly, Hondurasu a dalších malých středoamerických republik. První městské státní útvary se tu objevily již před počátkem našeho letopočtu, klasická éra rozkvětu této pozoruhodné kultury však spadá až do prvních století našeho letopočtu.

obr: Poloostrov Yucatan je tvořen porézními vápenci v nichž voda vytvořila rozsáhlé krasové systémy. Veškerá dešťová voda v nich rychle mizí a přestože na povrchu je tropický deštný prales oblast trpí suchem. Voda se nachází jen v krasových propastech - cenotech, které  Mayové považovali za posvátné.  

Mayové budovali monumetální kamenné stavby včetně chrámů a stupňovitých pyramid, měli pozoruhodné výtvarné umění, fascinující jsou také jejich znalosti astronomie. Velkou záhadu představuje jejich komplikovaný kalendářní systém mířící do velmi vzdálené minulosti.

Ze scény dějin se přesto vytratili ještě mnohem dřív, než stačili do Nového světa dorazit Evropané se svými děly a mušketami. Někdy v 9. století vyspělá mayská kultura bez zjevné příčiny náhle končí. Dnes se má za to, že hlavním důvodem byl nedostatek vody a vyčerpání přírodních zdrojů.

I když je poloostrov Yukatán pokryt bujnou tropickou džunglí, vodní toky zde prakticky neexistují. Jedná se totiž o vápencovou krasovou plošinu, z níž všechna voda rychle mizí do podzemí. Mayská města se proto často vyskytovala poblíž tzv. cenotů - přirozených krasových studní dosahujících úrovně podzemních vod. Tyto cenoty byly posvátné a Mayové neváhali obětovat i živé lidi, aby si zajistili přízeň bohů, kteří těmto studnám vládli.

Jan A. Novák

psáno pro iHned.cz

You have no rights to post comments