Novákoviny

O tom, že uhlí se u nás ve velkém těží nebo těžilo na Ostravsku, v Pokrušnohoří a na Kladensku, se učí děti už v základní škole. Málokdo ale ví, že dolování této významné suroviny probíhalo také v Praze. A i když těžba málokdy splnila očekávání investorů, uhlí se tu opravdu vyskytovalo a na některých lokalitách možná někde dodnes vyskytuje.

Asi nejvýznamnějším pražským uhelným revírem byl vrch Peřín přímo v historickém centru dnešního velkoměsta. Zdejší uhlí vzniklo v období druhohor na dně teplého křídového moře, nebo v močálech blízko mořského pobřeží. Bylo poměrně nekvalitní s vysokým obsahem síry a mocnost slojí se počítala nanejvýš na desítky centimetrů.

První pokus o těžbu na Petříně je doložený z roku 1821, kdy o povolení k důlní činnosti požádal úřady jakýsi František Kurz. V následujících desetiletích vzniklo až deset důlních děl, převážně v prostoru mezi Nebozízkem a Hladovou zdí.

obr: Vchod do jedné z petřínských štol

Okolo roku 1850 ale začalo zdejším podnikatelům konkurovat mnohem kvalitnější kladenské uhlí a petřínské štoly byly postupně opuštěny.

Štoly pod Petřínem zůstaly dodnes, jedna z nich je i zpřístupněná veřejnosti. Ne ve všech se ale dobývalo uhlí - některé sloužily k odvodnění dolů (tzv. dědičné štoly), nebo k získávání vody pro Malou stranu.  Dodnes chrání Petřín před sesuvy půdy, proto vyžadují trvalou údržbu. Voda tu teče pořád a přinejmenším ve dvou štolách stále ještě vyplavuje drobné kousky uhlí.

Na území dnešní Prahy se těžilo uhlí i v dalších lokalitách. Vůbec nejstarší důl vznikl v Hloubětíně už roku 1767. Zdejší důlní dílo nesoucí jméno svatého Antonína Paduánského neposkytovalo surovinu k topení, ale pro výrobu kamence v nedaleké huti. Další pokusy o těžbu uhlí se během 19. století uskutečnily v Libni, Vysočanech, na Proseku i jinde.

Jan A. Novák
psáno pro Hospodářské noviny

obr: 

Umělé jeskyňky v peřínských skalách naznačují, že kopec má zajímavou geologickou hostorii

You have no rights to post comments