Novákoviny

stránky publicisty Jana A. Nováka

Záhady sloupských propastí

jeskyně, sloupsko-šošůvská, moravský kras, historie, speleologieSloupsko-šošůvské jeskyně v Moravském krasu ročně navštíví tisíce turistů. Kromě divů podzemního světa se při tom setkají i s velkou historickou záhadou: vysoko nad temnými jícny propastí vedoucích do spodních pater systému kdosi v dávné minulosti do skal zabudoval podivné dřevěné trámy.

Roku 1669 sepsal doktor Johannes Hertod z Todtenfeldu dílo s názvem "Podzemní bič Moravy", v němž líčí i svou návštěvu ve Sloupských jeskyních, která pro něj zřejmě znamenala značně traumatizující zážitek. Jeho místní průvodci mu to nijak neusnadnili, protože mu při ní vyprávěli jednu strašidelnou historku za druhou.

 Pomsta jezerního čerta

Tak se zachovalo i vyprávění o podivné smrti lichtenštejnského kameníka, kterého spustili do jedné z propastí v jeskyni, kde se tehdy těžily krápníky pro výzdobu zámecké zahrady. Když muže opět vytáhli, začal vyprávět o jezeru plném ryb a dalších divech, které dole spatřil, než však stačil domluvit, klesl mrtev k zemi. Jeho duše se údajně zmocnil jezerní ďábel, kterého na dně propasti vyrušil.

Hertod se ve své knize také dušuje, že na vlastní oči spatřil obrovský kámen, kterým by na denním světle nikdo nepohnul, s nímž si však v podzemí hravě poradí i malé dítě. Nevynechává ani další div, který se do dnešních dob nezachoval: v jeskyni prý byl velký blok mramoru přitesaný tak, aby sloužil jako vodní nádrž. Kdo jej však vytvořil, o tom se nezmiňuje.

Hertodův spis "Podzemní bič Moravy" obsahuje také první historickou zmínku o trámech v jeskyních. Na rozdíl od líčení strašidelných jevů je však v tomto ohledu nepříjemně skoupý: konstatuje pouze, že dřevo trámů vyhlíží velmi starobyle. A přichází i s překvapivě střízlivou hypotézou o jejich původu. Podle Hertoda složily k vytahování krápníků těžených na dně propastí.

 

Útočiště nad propastí

Trámy se nacházejí v části jeskyní zvané Staré skály, v Trámové chodbě, která je součástí prohlídkové trasy. Návštěvníci tak sami mají možnost posoudit, která z hypotéz o původu této záhady se nejvíce blíží pravdě. Není jich zrovna málo. Kromě té Hertodovy nechybí ani názor, že jde o zbytky lešení, z něhož místní obyvatelé sráželi krápníky, které pak prodávali jako suvenýry turistům, nebo šlechticům pro výzdobu jejich sídel. Jiná doměnka zase říká, že se tu na dřevěných plošinách ukrývali vesničané z okolí během třicetileté války. Právě osobní návštěva ale nejspíš každého přesvědčí, že tyto hypotézy mají svá slabá místa.

trámová jeskyně, Moravský kras, Sloupsko-šošůvské jeskyněPodivné je především to, že dochované trámy jsou vzepřené vysoko u stropu chodby na značně nepřístupných místech, přestože z hlediska těžby krápníků by to bylo značně nevýhodné. A blízkost ústí propastí se špatnou pověstí, jak o nich mluví Hertod, zase moc nenasvědčuje tomu, že by to bylo místo vyhledávané jako útočiště.

Kdo tedy potřeboval právě na nejponuřejších a nejnebezpečnějších místech i tak dost ponurého a nebezpečného podzemí vybudovat jakési konstrukce?

 

obr: Trámová chodba ve Sloupsko-šošůvských jeskyních. Původ trámů je stále záhadou. Foto: Jan A. Novák

 

Romantičtější autoři vzpomínají středověkou sektu stylitů (sloupníků), jejíž příslušníci dokazovali svou svatost tím, že trávili život na vrcholu vztyčených sloupů. Důkaz vidí nejen v názvu obce Sloup a v tom, že to odedávna bylo významné náboženské poutní místo, ale také v pověsti, podle které nedaleko jeskyně kdysi stála socha významného člena sekty sv. Simeona Stylita. Podle nich někteří příslušníci sekty pokládali život na vrcholu sloupu na světle a čerstvém vzduchu za trestuhodnou změkčilost a svou cestu ke svatosti proto urychlili tím, že si svá bidýlka zhotovili v temném podzemí nad ústími pekelných propastí...

Přesto tuto hypotézu podporuje jen menšina badatelů. I když Hertod tvrdí, že trámů kdysi bylo mnohem víc než dnes, většina současných odborníků vidí jako důležité jejich umístění nad propastmi vedoucími do neprozkoumaných spodních pater podzemního systému. Teprve důkladná analýza materiálu by však mohla napovědět, kdo se to v minulosti spouštěl do míst, které tehdy všichni považovali za sídlo temných mocností.

 

Jan A. Novák

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

 
Joomla Templates: by JoomlaShack