Novákoviny

stránky publicisty Jana A. Nováka

SERIÁL: Radarová stanice SS na magické skále (1)

zbiroh0

Až do 90.let minulého století byl zbirožský zámek pro veřejnost hermeticky uzavřen. Zákaz vstupu souvisel s přítomností armády a tajných technologií. Na jeho počátku byla záhadná sledovací stanice, kterou tu během války zřídily jednotky Waffen SS. Existuje názor, podle něhož tu Němci využívali technologie, které díky mimořádným vlastnostem geologického podloží dokázaly sledovat velký kus světa. Ale nejen to: měli tu údajně provádět i jakési mystické rituály. A utajení za časů komunistického režimu s tím vším prý nějak souviselo…

 

 

Zbirožský zámek stojí na nápadné buližníkové skále bohatě prostoupené jaspisy. To je jednak polodrahokam, jemuž mystikové přičítají mimořádnou moc (mimo jiné ochraňuje před strašidly a zlými sny), současně ale také kysličník křemíku s příměsemi železa a manganu, tedy samé prvky se zajímavými elektrickými vlastnostmi. Totéž ostatně platí i pro samotný buližník: opět jde o kysličník křemíku, tentokrát pro změnu s příměsí grafitu. Křemík, železo, uhlík... to všechno jsou materiály, které se v elektronice využívají. Takže se zdá, že na pověstech o nevšedních schopnostech skály by mohlo něco být...

zbiroh1

Pověst říká, že právě díky tomu má zbirožská skála údajně zesilovat nebo odrážet elektromagnetické vlny - a že už během druhé světové války na to nějakým záhadným způsobem přišla nacistická organizace SS.

 

obr: Zbirožský zámek při pohledu od jihu. Až do 90. let sem byl vstup přísně zakázán.

Foto: Jan A. Novák

 

 

Roku 1942 proto Němci zámek vyvlastnili rodině Colloredo-Mansfeld a nastěhovali se tam sami. Včetně jakési tajné radiové nebo radarové stanice, která odtud měla sledovat velký kus Evropy nebo dokonce "odposlouchávat celý svět", jak tvrdí lidové pověsti.

Po válce je pak vystřídala českoslovesnká armáda, která tu dělala totéž. Mimo jiné i za pomoci legendárního radiolokátoru Tamara. A aby nebylo záhad dost, je pod zámkem i pečlivě zabetonované a podminované podzemí, kde měli jednotky SS zanechat poklady nevyčíslitelné ceny (včetně legendární Jantarové komnaty), zbraně, archivy, dokumentaci tajných technologií...

Co je na tom pravdy?

 

 

Inspirace z Krakatitu?

Temeno kopce bylo rozryté... nahoře baráček s anténami.

"To je stanice...," supěl udýchaný Daimon. "Stojí na čtyřiceti tisících tunách magnesitu. Přirozený kondenzátor, rozumíte? Celý kopec... je vlastně ohromná síť drátů. Někdy vám to vyložím podrobněji..."

zbiroh2

 

obr: Pověsti o tajné stanici na Zbirohu se nápadně podobají některým motivům Čapkova románu Krakatit.

Záběr z filmu natočeného podle knihy roku 1948

 

 

Zní vám to povědomě? Jde o část textu z Čapkova geniálního románu Krakatit, který vyšel roku 1924. V něm měl kopec prostoupený kvalitní železnou rudou zesilovat záhadné vlny, které dokázaly na libovolnou vzdálenost odpálit strašlivou trhavinu vynalezenou inženýrem Prokopem. Podobnost se situací na Zbirohu je zarážející - a jde o to, jestli jen náhodná.

Jedno z vysvětlení může znít, že právě kombinace působivého motivu z úspěšného románu s nepopiratelnou přítomností SS na zámku vedla ke vzniku pověsti o tajné stanici údajně odposlouchávající "celý svět".

Jenže tak snadno záhadu smést ze stolu nepůjde - už proto, že jednotky elektronického boje nepochybně sídlily na zámku i za komunistického režimu, takže k tomu byl nějaký důvod. A že navzdory pozdější snaze jejich přítomnost bagatelizovat, za oněch časů celý objekt podléhal nejpřísnějšímu utajení: chyběl na mapách i směrovkách a civilista neměl šanci se k zámku přiblížit.

Nabízí se proto i druhé vysvětlení. Karel Čapek byl jedním z těch spisovatelů sci-fi, kteří nevařili za vzduchu - právě v Krakatitu je několik pasáží o věcech, které v té době znali jen odborníci, a to ještě ne všichni ("Já jsem našel atomové výbuchy," říká inženýr Prokop v časech, kdy je většina fyziků pokládala za nemožné) a o sloučeninách, které moc neříkají ani specialistům.

 

Tajné zařízení

Není tak těžké si představit, že při tak podrobném studiu materiálů ke knize spisovatel narazil i na později zapadlé (nebo úmyslně zničené) práce o vlivu některých geologických útvarů na šíření elektromagnetických nebo jiných vln. A že stejné zdroje mělo jen o pár let později k dispozici i SS, které se po takových věcech opravdu s oblibou pídilo.

Zbývá už jen zjistit, co je přivedlo právě na Zbiroh.

zbiroh3

Roku 2005 se podařilo ze zámecké studně vyzvednout část poničených dokumentů, z nichž se podařilo částečně zrekonstruovat aktivity Němců během války.

 

obr: Skálu pod zámkem tvoří buližník s vysokým obsahem jaspisu. Údajně má ovlivňovat šíření elektromagnetických vln

Foto: Jan A. Novák

 

 

Jednotky SS se na Zbiroh nastěhovaly roku 1942. V letech 1943 až 1944 tu sídlilo také velitelství motorizovaného oddílu požární policie a od října 1944 až do konce války tu měly jednotky Zbraní SS autoškolu.

A pak tu bylo ještě něco. Už 5. listopadu 1942 začalo na Zbirohu působit blíže nespecifikované školící zařízení Waffen SS o jehož skutečné činnosti se nepodařilo najít žádné údaje. Existují nepřímé náznaky toho, že na zámku bylo po celou dobu přítomnosti SS v provozu jakési tajné radiové zařízení.

Podle jedněch šlo o sledování radiového provozu na velké části Evropy, podle jiných tu pracovaly nebo byly vyvíjeny radary hledající na obloze spojenecké bombardovací svazy. V obou případech měla mít na tyto aktivity kladný vliv buližníková skála s jaspisy, na níž zámek stojí.

(pokračování)

Jan A. Novák

zbiroh4

obr: Zbirožský zámek při pohledu ze severu. Vlastnosti geologického podloží prý do jeho prostoru soustřeďují působení neznámých sil...

Foto: Jan A. Novák

 

 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Ze stejného soudku

 
Joomla Tutorial by JoomlaShack