Novákoviny

stránky publicisty Jana A. Nováka

Laserová děla přestávají být sci-fi.

lasgun0Nedávné předvedení bojového laseru na palubě válečné lodi USS Ponce ukázalo, že se tyto zbraně po desetiletích obtížného vývoje přesouvají ze stránek sci-fi na skutečná bojiště. Poprvé od vynálezu střelného prachu se opět objevuje prostředek kvalitativně zcela odlišný od všeho co se dosud na válečné scéně objevilo. Předpokládá se, že účinnost střelby laserem se bude blížit 100 procentům, o čemž se všem dosavadním střelným zbraním mohlo jen zdát.

 

"Tohle už není test," prohlásil o zbrani na USS Ponce kontraadmirál Matthew Klundera. "Je to plně funkční zbraň."

Laserové dělo, přesněji laserový zbraňový systém (LaWS) na palubě USS Ponce se může pochlubit dosahem přibližně půldruhého kilometru a výkonem 30 kW, což je srovnatelné s výkonem menšího motocyklu - tedy zdánlivě nic moc. Také video z testů má daleko do působivých scén z Hvězdných válek, kde paprskomety likvidují celé planety. Americké námořnictvo má pro začátek skromnější cíle, a tak laserový kanón vyzkoušelo na dálkově ovládaném člunu a bezpilotním letounu. Obešlo se to bez dramatických efektů - na cílovém objektu se objevil záblesk a dým na pohled k nerozeznání od zásahu běžným projektilem menší ráže.

 

Absolutní přesnost

Důležité je ale něco jiného: LaWS je první prakticky použitelná zbraň, která se nemusí ohlížet na gravitaci. Výhody, které z toho vyplývají jsou nemalé a je možné, že časem zcela změní podobu válčení.

Zásadní rozdíl mezi střelnou zbraní nebo raketou na jedné straně a laserem na straně druhé, je to, že paprsek nemá hmotnost. Nejenže tedy nenese žádnou neužitečnou zátěž (plášť, roznětku, řídící systémy, palivo...), ale především jeho směr neovlivňuje zemská tíže. Neletí proto jako granát po balistické křivce, která se před střelbou musí vypočítávat, ale po dokonalé přímce. S laserem tedy půjde ničit nejen letící rakety, ale dokonce i dělostřelecké projektily. Výstřel navíc nezpůsobí zpětný ráz, takže i zbraň s velkou palebnou silou teoreticky může nést lehký dopravní prostředek nebo dokonce pěšák.

lasgun2

 

 

obr: Laserové dělo na palubě USS Ponce

 

 

Další obrovskou předností je rychlost: paprsek se pohybuje rychlostí světla. Střelce tedy vůbec nemusí zajímat rychlost, směr ani kličkování cíle, stejně jako vítr a další rušivé vlivy - na co zamíří, to trefí. Na rozdíl od děla nebo startu rakety se laserová zbraň neprozradí při výstřelu tak nápadně.

K výhodám patří i nízká cena jednoho výstřelu, což vynikne zejména v porovnání s raketami. Odpadají také všechny starosti se zásobami munice, jejím uskladněním, nebezpečím výbuchu, dopravováním na vzdálená bojiště v potřebném množství atd. Na palubě bojového prostředku s laserovými zbraněmi nejspíš nikdy nezazní osudové "dochází nám střelivo", které pro dřív posádku v lepším případě znamenalo ukončení boje, v horším smrt.

Na rozdíl od děla nebo samopalu je také možné u laseru měnit výkon, takže obsluha si bude moci vybrat, jestli chce protivníka jenom oslnit, nebo úplně zlikvidovat. Spadá tedy do kategorie takzvaných neletálních zbraní, které americká armáda požaduje tváří v tvář hrozbě asymetrických konfliktů, kdy se nepřítel ukrývá mezi civilním obyvatelstvem.

Nic na světě ale není dokonalé, a ani laserové zbraně nejsou výjimkou. Jejich základní problém je ten, že paprsek sice nepodléhá zákonům gravitace, zato ale na něj platí zákony optiky. Účinnost palby snižuje mlha, mraky, dým a hustá déšť. Lze si také představit úpravy povrchu cíle, které by světlo odrazily. Proto se vyvíjejí také bojové lasery, které pracují s jinými druhy záření (tzv. rentgenový laser nebo gama laser). Jejich dovedení do prakticky použitelné podoby ale nejspíš ještě nějaký čas potrvá. V bližším časovém horizontu se proto počítá spíš s tím, že laserové dělo bude pracovat v tandemu s konvenční střelnou zbraní.

Další nedostatky už nevyplývají z principu, ale spíš ze současného stavu vývoje. Laser v dnešní podobě je náročný na zdroj energie, dlouho se proto předpokládalo, že jej budou moci nést pouze velká plavidla s jaderným pohonem. S rostoucí účinností a dalším zdokonalováním se ale energetické nároky bojových laserů snižují. Jiným problémem, s nímž se musejí vývojová pracoviště vyrovnávat, je složitost a zranitelnost elektroniky v bojových podmínkách.

 

Dědictví Hvězdných válek

Princip laseru je známý už od 60. let minulého století, kdy za jeho rozpracování do prakticky použitelné podoby dostali Nobelovu cenu dva ruští a jeden americký fyzik. Úvahy o válečném použití se objevily vzápětí. Se skutečným stavem vývoje se žádná z mocností samozřejmě moc nechlubila, občas se objevovaly pouze náznaky. Kolovaly například pověsti, že Velká Británie lasery použila ve válce o Falklandy (1982), nebo že SSSR již má tyto zbraně připravené pro likvidaci bojových vrtulníků NATO.

lasgun3

 

 

obr: Jednou z výhod laserového děla je absolutní přesnost střelby

 

 

Větší publicity se laserové technologii dostalo v souvislosti s projektem známým jako Hvězdné války (SDI - Strategická obranná iniciativa) prezidenta Ronalda Regana, v němž měla hrát významnou roli při likvidaci satelitů a raket protivníka. Pokusně se podařilo zničit letící rakety laserem umístěným na palubě speciálně upravených letadel Boeing 747. S koncem studené války byl projekt SDI ukončen - nikoliv však vývoj laserových zbraní.

Více zpráv o konkrétních systémech se začalo objevovat po roce 2000. Roku 2002 se na pokusné střelnici White Sands podařilo za letu zničit dva dělostřelecké granáty. Mezi lety 2000 a 2005 Northrop Grumman testoval pozemní systém THEL likvidující granáty a rakety nejrůznějších velikostí. Roku 2009 stejná společnost oznámila, že na zařízení JHPSSL se jí podařilo dosáhnout rekordní výkon 100 kW. Na laserových zbraňích pracuje také Rusko, Čína, Velká Británie, Německo, Izrael a nejspíš i další země.

Použití bojových laserů záleží především na vyzářeném výkonu. Malá zařízení s výkonem v řádu jednotek kW naleznou uplatnění hlavně při oslnění protivníka nebo oslepování čidel jeho elektroniky. Lasery s výkonem desítek kW obdobné systému na USS Ponce mají za úkol likvidovat bezpilotní letadla, malá plavidla, dělostřelecké projektily a menší raketové střely. Mezi lety 2017 až 2020 by se měly začít na bojištích objevovat také systémy s výkonem větším než 100 kW schopné zneškodňovat velké rakety a těžkou techniku.

 

Jan A. Novák

Psáno pro Svobodný monitor

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

 
Joomla Templates by JoomlaShack