Novákoviny

Na tři dny osídlila posádka Mezinárodní kosmické stanice nafukovací modul BEAM. Šlo o první experiment s pobytem lidí na oběžné dráze v prostředku, který by jednou měl tvořit části stanic na planetách a lodí pro cesty k Marsu.

 

"Jestliže budou současné experimenty s BEAM na ISS úspěšné, jsme o krok blíž k výpravě na Mars i k osidlování planet," tvrdí Ryan Whitwam, komentátor serveru ExtremeTech. Výsledky současného třídenního testování modulu zatím naznačují, že je to cesta, kterou stojí za to jít.

 

Problémy při nafukování

Modul BEAM dopravila na ISS ve složeném stavu kosmická loď Dragon, která ze Země odstartovala 8. dubna. O týden později (16. dubna) jej robotické rameno Canadarm připojilo k modulu Tranqulity (Node 3), který obsahuje systémy pro udržování životních podmínek na ISS.

 

 

 

obr: Nafukovací modul BEAM je usazen na svém místě u ISS a připraven k plnění vzduchem

Foto: NASA

 

 

Technologii nafukovacích kosmických modulů vyvinula soukromá společnost Bigelow Aerospace po odkoupení patentů NASA z předčasně ukončeného programu TransHab. Úspěšně ji otestovala vypuštěním satelitů Genesis I a II v letech 2006 a 2007. Původním záměrem byla stavba orbitálního hotelu, koncem roku 2012 ale

NASA pro Bigelow Aerospace vyčlenila 17,8 milionů dolarů, za něž měla připravit jeden takový modul pro testování na ISS.

Tak vznikl BEAM - Bigelow Expandable Activity Module. Skládá se z několika vrstev mimořádně odolných materiálů na bázi teflonu a skelného vlákna, z nichž některé slouží jako nosné, další pak chrání interiér před kosmickým zářením, mikrometeority a dalšími vlivy kosmického prostoru.

První pokus o nafouknutí modulu BEAM začal 26. května, a řídící středisko NASA jej prováděla velmi opatrně a pečlivě ho monitorovala, protože existovalo několik scénářů možného nepříznivého vlivu nafouknutí tak velkého tělesa na konstrukci ISS. Astronaut Jeff Williams ovládal ventil napouštějící vzduch do BEAM podle pokynů řídícího střediska, pokus ale musel být přerušen, když se ukázalo, že modul se nerozevírá podle předpokladů.

Druhý pokus o nafouknutí do plně rozvinutého tvaru 1. června už ale byl úspěšný. Následovalo naplnění normální atmosférou a prověření těsnosti.

 

Dva roky jako k Marsu

Nastěhovat se do nových prostor jistě muselo být pro obyvatele těsných modulů ISS lákavé, ale nesměli, protože v nafukovacím modulu na oběžné dráze ještě žádný člověk nikdy nepobýval. Průlez do BEAM tak zůstal hermeticky uzavřený až do 6. června, kdy jej Jeff Williams opatrně otevřel a společně se svým ruským kolegou Olegem Skripočkem vstoupili dovnitř.

 

 

 

obr: Modul BEAM u ISS v nafouknutém stavu

Foto: NASA

 

 

 

Oprávněně by v té chvíli mohli zopakovat slavný Armstrongův výrok "malý krok pro člověka, ale velký skok pro lidstvo", protože možná právě otevřeli cestu k osidlování sluneční soustavy. Ale svět měl jiné starosti, tak nic pozoruhodného nepronesli a rovnou se pustili do práce.

Astronauté při svých pobytech v BEAM především prověřovali stav atmosféry, odebrali její vzorky a kontrolovali povrch vnitřních stěn. Zjišťovali také, jestli se uvnitř nesráží vlhkost a nekondenzuje voda. Prověřili čidla umístěná uvnitř BEAM už na Zemi, odečetli z nich hodnoty a v závěru nainstalovali další senzory, které se do modulu ve složeném stavu nevešly.

Prověřování interiéru modulu trvalo tři dny a výsledky byly víc než uspokojivé. Jeff Williams jej naposledy opustil 8. června a teď zůstane několik týdnů uzavřený, aby se jeho průlez zase otevřel až v srpnu. Astronauté pak znovu zkontrolují jeho stav a odečtou data ze senzorů.

Celkem má modul zůstat u ISS dva roky, aby se prověřil vliv kosmického prostoru na materiál, z něhož je vyroben. Ne náhodou je to i doba, jakou by nejspíš trvala první expedice k Marsu. Pak se BEAM odpojí a bezezbytu shoří při sestupu do atmosféry. Bigelow Aerospace už připravuje další větší moduly, jejichž uplatnění ale závisí na výsledcích BEAM.

K současnému pokusu NASA uvedla: "Testujeme všechny možnosti, jak udržet astronauty v dobrém stavu i během dlouhodobých expedic. Nafukovací moduly jsou součástí této snahy - představují nadějnou cestu jak do vesmíru relativně levně a s malými nároky na nákladový prostor dostat i rozměrné obyvatelné objekty především pro budování kosmických stanic, základen na planetách a lodí pro daleké výpravy."

 

Jan A. Novák

 

obr:  BEAM - pohled "pod kůži"

 

 

BEAM: základní parametry

průměr ve složeném stavu: 2,5 m
výška ve složeném stavu: 2,3 m
průměr v nafouknutém stavu: 3,5 m
výška v nafouknutém stavu: 4,3 m
vnitřní prostor: 16 krychlových m
hmotnost: 1300 kg

 

obr: Tak by měl jednou vypadat nafukovací modul kosmické lodi k Marsu

 

 

You have no rights to post comments