Novákoviny

stránky publicisty Jana A. Nováka

Ve vesmíru je modul lodi pro Mars

bigel1Přelomové události v kosmonautice se poslední dobou odehrávají stranou pozornosti, téměř skrytě. K takovým patřil i start lodi Dragon, která na Mezinárodní kosmickou stanici dopravila nafukovací obytný modul BEAM soukromé společnosti Bigelow Aerospace.

"Cílem společnosti je vyvinout modul, který pomůže dostat lidi na Mars," uvedl pro Observer šéf společnosti Robert Bigelow. "Teď chceme vyzkoušet, co všechno s ním půjde dělat. Nejsme přívrženci sebevražedných misí, proto ho budeme nejdřív testovat blízko Země na nízké oběžné dráze. Další skvělé místo pro opravdu náročné prověření je Měsíc. Tam se můžeme naučit spoustu věcí, které se budou hodit na Marsu."

Název modulu BEAM - Bigelow Expandable Activity Module - vystihuje jeho základní přednost: je nafukovací. Když ho ve složeném stavu nakládali do lodi Dragon, měl podobu válce o průměru 2,5 metrů a výšce 2,3 metry. Po připojení k Mezinárodní kosmické stanici a nafouknutí bude mít průměr 3,5 metrů a výšku 4,3 metru.

Přestože k nákladu Dragonu přidal jen 1300 kilogramů, astronauté jeho prostřednictvím získali dalších 16 krychlových metrů obytného prostoru. Sice si ho zatím moc neužijí, protože prostředí uvnitř budou testovat především automatické přístroje, pro budoucí mise do vzdáleného vesmíru a pro stavbu stanic na planetách ale budou takové moduly nezbytné.

 

Dva roky na ISS


Od nafukovacího modulu očekávají jeho konstruktéři kromě úspory hmotnosti a prostoru v nákladu dopravních lodí i další přednosti. Pružný povrch by mohl lépe odolávat mikrometeoritům a malým kosmickým troskám než pevné materiály a měl by i účinněji chránit před radiací.

bigel2

 

 

obr: Nafukovací modul BEAM po připojení k jednomu ze spojovacích uzlů Mezinárodní kosmické stanice

 

 

"Při ochraně před kosmickým zářením představuje výhodu to, že v materiálu je minimum hliníku," tvrdí Robert Bigelow. "Pokud v lodi s hliníkovým pláštěm letíte za hranicí zemské magnetosféry, máte velký problém, protože částice záření s atomy kovu reagují za vzniku dalšího záření, které těžce poškozuje buňky živých organismů. Naproti tomu v nafukovacím modulu by měla být dávka záření podstatně nižší."

Jestli to tak doopravdy funguje, má prověřit dvouletý pobyt modulu BEAM na jednom z připojovacích uzlů ISS, kam jej po příletu na stanici z lodi Dragon přemístí robotické rameno Canadarm. Po celé dva roky pak budou čidla uvnitř měřit záření, teplotu, stav atmosféry a případné úniky plynu. Několikrát ročně (předpokládá se, že třikrát nebo čtyřikrát) se dovnitř podívají i astronauté. Kromě kontroly senzorů budou zkoumat také mikrobiální flóru na stěnách a její vývoj. Zkušenosti z dvouletého pobytu ve vesmíru pak poslouží pro stavbu větších modulů určených jako obytné části kosmických lodí.

"Navrhli jsme už i modul, kterému říkáme EMMT - Earth Moon Mars Transporter," sdělil Robert Bigelow. "Měl by mít takovou velikost, aby se mohl stát součástí nákladu rakety SLS, která bude do vesmíru dopravovat kosmickou loď Orion."

Bigelow také tvrdí, že zná řešení problému, který většina odborníku pokládá za největší překážku pro pilotovanou výpravu k Marsu: "Stěny nafukovacího modulu by byly obloženy několika vrstvami vaků s vodou. Tak by vznikl jakýsi kryt proti radiaci, do kterého by se posádka uchýlila po dobu sluneční bouře."

BEAM má ambice odstranit i další překážku na cestě k Marsu, kterou je devastující dlouhodobé působení stavu beztíže na organismus astronautů. S větším množstvím takových modulů se počítá v projektu Nautilus-X, což je kosmická loď nebo stanice pro dlouhodobé lety do vzdálenějšího vesmíru. Rotace lodi ve tvaru prstence by vytvářela umělou gravitaci.

 

Od hotelů ke kosmickým lodím

Myšlenka nafukovacích kosmických modulů vznikla v NASA už v 60. letech minulého století, roku 2000 však politikové odmítli nadějný program TransHab dál financovat.

bigel3

 

 

obr: V rámci dopravy modulu BEAM na ISS došlo k ještě jedné historické události - prvnímu stupni rakety Falcon se podařilo vrátit z vesmíru a úspěšně přistát na plovoucí plošině

 

 

Patenty pak odkoupila společnost Bigelow Aerospace s cílem použít je pro komerční účely na oběžné dráze - především pro kosmickou turistiku (Robert Bigelow je majitelem hotelového řetězce Budget Suites of America). Soukromá společnost dál pokračovala ve vývoji a v letech 2006 a 2007 úspěšně vypustila do vesmíru moduly Genesis I a Genesis II.

V prosinci 2012 agentura NASA v rámci podpory kosmických soukromníků společnosti Bigelow Aerospace přidělila 17,8 milionů dolarů na stavbu modulu, který myšlenku prověří v praxi na palubě ISS. Na výsledku bude záležet další osud nafukovacích modulů Bigelow Aerospace v programech NASA.

Bigelow se ale nevzdává ani původních plánů na kosmický hotel: dvojice BEAM opatřených připojovacími uzly by měla vytvořit soukromou orbitální stanici.

K ISS modul BEAM odstartoval 8. dubna na palubě soukromé kosmické lodi Dragon společnosti SpaceX. I tento let se zapsal do historie astronautiky, když se první stupeň nosné rakety Falcon 9 po vynesení nákladu vrátil a měkce přistál na plošině plovoucí v moři.

SpaceX se podařilo měkké přistání kosmického nosiče už po druhé, předešlé se ale uskutečnilo na pevné zemi.

Jásot v řídícím středisku byl o to větší, že úspěch se dostavil i navzdory neklidnému moři. SpaceX je tak na nejlepší cestě začít nabízet vynášení nákladů do vesmíru za zlomek dosavadní ceny.

 

Jan A. Novák

Psáno pro Ekonom

 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

 
Free Joomla Templates from JoomlaShack