Novákoviny

Kdyby někdo prohlásil, že řeší největší technologické výzvy stojící před lidstvem, pravděpodobně by musel čelit následkům zbavení svéprávnosti. Elon Musk už ale vyrábí plnohodnotný automobil na elektřinu, akumulátory pro alternativní zdroje a má levný systém kosmické dopravy. I rok 2016 ve vesmíru nejspíš výrazně poznamená jeho společnost SpaceX.

Krátce před Štědrým dnem poprvé v historii kosmonautiky nosič po dopravení satelitu na oběžnou dráhu nezanikl v atmosféře, jak měly dosud rakety ve zvyku, ale měkce přistál Den 21. prosince, kdy se to povedlo prvnímu stupni Muskova kosmického stroje Falcon 9, proto většina komentátorů právem označila jako historický mezník.

Někteří dokonce tvrdili, že jde o největší úspěch kosmonautiky od přistání Apolla na Měsíci. Není divu, protože vysoké náklady na dopravu do vesmíru jsou největší překážkou jeho výzkumu, využití i osidlování.

Už před Falconem 9 sice dokázala měkce přistát raketa New Shepard společnosti Blue Origin zakladatele Amazonu Jeffa Bezose, šlo ale jen o relativně malý demonstrátor, který se při experimentálním letu po balistické křivce hranice vesmíru sotva dotkl - dosáhl výšky 100,5 kilometrů.

Naproti tomu Muskova raketa přistála po standardním letu, při němž dopravila komerční satelit na oběžnou dráhu. A o žádný demonstrátor rozhodně nejde: první stupeň Falconu 9 pohání 9 motorů Merlin, a i s palivem má při startu hmotnost okolo 400 tun.

obr: Rodina nosičů Falcon společnosti SpaceX (včetně plánovaných) v porovnání se Saturnem V

Má ještě druhý stupeň obsahující jeden motor stejného typu (ten však nepřistává ale po splnění úkolu shoří v atmosféře). Celý Falcon 9 je v současné verzi 1.1 vysoký 68,4 metrů při maximálním průměru 3,66 metrů. Na startovní rampě má hmotnost 505,8 tuny. Na nízkou oběžnou dráhu dokáže dostat náklad o hmotnosti okolo 13 tun, na geostacionární 4,85 tun.

Bezos sice také dal najevo záměr postavit skutečný nosič i pilotovanou kosmickou loď - jenže to všechno už jeho konkurent ze SpaceX má. Muskova kabina Dragon sice zatím dopravuje jen náklady, na pilotované verzi V-2 se však pilně pracuje.

Komentátoři poukazují na to, že přistání Falconu 9 ještě neznamená zavedení opakovatelně použitelných nosičů do běžného provozu. Nejde totiž po úspěšném přistání raketu jen znovu naplnit a vypustit zpátky do vesmíru. Let klade na materiály i celou konstrukci obrovské nároky, což není třeba brát v úvahu, když raketa na konci každé mise shoří. Pro opakované starty je ale nutné stroj dimenzovat úplně jinak a navíc mezi lety provádět velmi důkladné a drahé kontroly.

Právě to se ukázalo být jednou z ekonomických slabin raketoplánů Space Shuttle. Ze stejného důvodu nejspíš nebudou recyklované nosiče hned tak připuštěné k dopravě pilotovaných lodí.

Musk ale zřejmě nehodlá věci zbytečně protahovat. "Falcon je zpátky v hangáru a nemá žádné známky poškození, " napsal na Twitter 1. ledna. "Je připravený k dalšímu letu." Přebil tak svůj dřívější výrok, podle něhož SpaceX prvního úspěšného Sokola už ponechá na zemi jako památku na historický let.

Muskovy bezpilotní lodě Dragon už zásobují Mezinárodní kosmickou stanici téměř pravidelně - a jeho náskok před ostatními soukromými dobyvateli vesmíru by měl znovu potvrdit 3. únor, kdy je plánován start mise s označením CRS-8.

Elon Musk se netají s tím, že lety Dragonu k ISS jsou pouhým začátkem. Jeho výroky o letech na Měsíc a kolonizaci Marsu mohou znít poněkud šíleně, on však už dřív dal jasně najevo, že to myslí smrtelně vážně. SpaceX má nosič Falcon 9 Heavy, jehož výkon je srovnatelný s legendárním Saturnem V lunárního programu Apollo. Ta je schopná k Měsíci dopravit 16 tun, k Marsu 14. tun.

A chce ještě víc: "Chystáme se postavit raketu, vedle níž budou stroje projektu Apollo vypadat malé," sdělil reportérovi televize CBS. U kohokoliv jiného by se to považovalo za jasný příznak megalomanie, Elon Musk ale už mnohokrát prokázal, že své vize umí realizovat.

Jan A. Novák

obr: Historické přistání prvního stupně Falconu 9

You have no rights to post comments