Novákoviny

Nekonečný příběh evropského navigačního systému Galileo dostal v pátek (21. 10. 2011) pokračování: pomocí ruské rakety Sojuz se na oběžnou dráhu podařilo vyslat první dva satelity až na druhý pokus. Což by samo o sobě nebylo tak zlé, protože v kosmonautice se takové věci stávají. Jenže podle původních slibů měl být systém už tři roky funkční. Nečekaným způsobem se tak naplnilo nedávné proroctví generálního ředitele Evropské kosmické agentury (ESA), tvrdícího že "říjnový start bude čítankovým příkladem evropské a mezinárodní spolupráce". Současný neúspěch opravdu „čítankově“ ilustruje, že Galileo zatím je ze všeho nejvíc černou dírou na peníze a že "mezinárodní spolupráce" nemá daleko k závislosti na Rusku.

Přitom poněkud stranou pozornosti už dřív zůstaly dvě zprávy možná ještě horší. V únoru komise zástupců zemí financujících Galileo konstatovala, že jeho dokončení bude vyžadovat navýšení rozpočtu o dalších o 1,9 miliard eur. Tady je vhodné připomenout, že původní odhady nákladů činily 3,5 miliard, zatímco dnes už se pohybují mezi 5 a 20 miliardami. Přesto letos v červnu na pařížské aerokosmické přehlídce zástupci vlád opět radostně konstatovali, že Galileo je něco strategicky tak významného, že případnou sekeru stojí za to zatáhnout. Takže, buď to s tou finanční krizí není tak zlé - nebo je v Evropě naopak něco hodně špatně.

Ale co vlastně?

Bezpečnostní rizika

Našlo by se toho asi víc, jeden aspekt však je obzvlášť znepokojující. Záměr vybudovat evropský navigační systém byl ohlášen roku 1999 se zjevným podtextem trumfnout americký GPS a stát se na něm nezávislým. Oba systémy sice mají být kompatibilní a navenek probíhá i jakási spolupráce, Američané si ale opakovaně stěžují, že z evropská strana jim zdaleka neříká všechno. Mají také důvodné podezření, že tudy uniká strategický know-how do Ruska a Číny.

obr: Orbitální část systému Galileo. Kresba: ESA

Přitom nezávislost Evropanů má zvláštní podobu: navigační satelity vypouštějí pomocí ruských nosičů, pro něž vybudovali na francouzském kosmodromu Kourou zvláštní rampu. Právě porucha ruské rakety Sojuz (často vychvalované pro její spolehlivost) byla příčinou zatím posledního neúspěchu Galilea. Takže buď evropská kosmonautika na skutečnou nezávislost nemá, nebo je tu politické zadání dát přednost závislosti na Rusku před spoluprací s Američany.

Zatím největším úspěchem programu Galileo se tak stalo vypuštění dvou testovacích satelitů Giove  ruskými raketami. Ale hlavně vytvoření tisíců pracovních míst pro další dobře placené euroúředníky.

V Galileu je ovšem znepokojující především  jeho bezpečnostní (lépě řečeno „nebezpečnostní“) aspekt. Jeho zastánci tvrdí, že je potřeba hlavně proto, abychom měli navigaci i v případě, že Američané tu svoji vypnou. Patrně by to opravdu udělali, kdyby byla jejich země v ohrožené – jenže USA jsou členy NATO, stejně jako evropské státy. Všichni členové tohoto obranného paktu mají povinnost se bránit navzájem. Zůstal by přesto Galileo během v krize v provozu, aby  se podle něj mohli řídit například teroristé útočící na Spojené státy? Vzhledem k nápadně vstřícné politice EU vůči palestinským teroristům se to vůbec nedá vyloučit…

Příliš mnoho navigací

Galileo ovšem není jen špatná zpráva o stavu Evropy - je to možná ještě horší zpráva o stavu celé planety. Přestože Zemi máme jen jednu, v současnosti existují čtyři globální navigační systémy v různých stádiích rozpracovanosti. Americký GPS už léta spolehlivě funguje a je (za peníze amerických daňových poplatníků) k dispozici všem. I tak si ale my Evropané ze svých daní platíme drahý a notoricky neúspěšný trucpodnik jménem Galileo, Rusové o trochu úspěšnější Glonass a Číňané vlastní systém BeiDou. Politikové a zainteresovaní úředníci sice rádi mluví o kompatibilitě a bezmála bratrské spolupráci těchto programů, jednoduchá matematika ale mluví spíš o nehorázném plýtvání: když dnes může Zemi obsloužit okolo třicítky satelitů GPS, k čemu jich bude přibližně stovka? Je zřejmé, že ve hře jsou spíš vojenské zájmy, politická prestiž a především miliardy ze státních rozpočtů. Bez ohledu na to, že v časech všeobecné krize ty peníze chybí obzvlášť citelně.

Jan A. Novák

Psáno pro Hospodářské noviny, poté rozšířeno

obr. Raketa Sojuz s první dvojicí satelitů Galileo před startem na francouzském kosmodromu Korou

You have no rights to post comments