Novákoviny

Americká kosmická agentura NASA překvapivě nechce na Mezinárodní kosmickou stanici navázat stálou základnou na Měsíci, ale jen malou přestupní stanicí nad jeho povrchem Měsíci. Projekt je známý jako Deep Space Gateway, nebo Cis Lunar Station,  by měl být mezinárodní a představovat generálku pro pilotovaný let na Mars. Využití pro výzkum Měsíce se ale nevylučuje.

Mezinárodní kosmická stanice (ISS) má sloužit do roku 2024 a protože kosmické projekty jsou dlouhodobá záležitost, už nyní se řeší, co bude po ní. NASA i tentokrát chce, aby šlo o mezinárodní spolupráci, partnerům ale připravila překvapení: nebude to nová stanici na oběžné dráze kolem Země, ani stálá základna na povrchu Měsíce, ani přímý let na Mars, jak předpokládala většina komentátorů.

Projekt zvaný nejčastěji Deep Space Gateway (ale někdy také Cis-lunar Station) počítá se stanicí v takzvaném cislunární prostoru, tedy mezi Zemí a Měsícem.

Kříženec mezi stanicí a meziplanetární lodí

Podle poslední verze plánů má Deep Space Gateway obíhat jeden z Lagrangeových bodů (Lagrangeův bod 2), což je místo, kde se vyrovnává gravitace několika těles (v tomto případě Země a Měsíce).

obr: Pohled do útrob stanice Deep Space Gateway. Nábytek ve stísněném prostoru bude skládací, vše se bude recyklovat

Lagrangeovy body se chovají podobně jako pevná tělesa, kosmická loď je tedy může obíhat stejně jako třeba planetu při minimální spotřebě energie. Takové dráze se říká NRHO (Near Rectilinear Halo Orbit). Stanice se tak má periodicky přibližovat a zase vzdalovat k měsíčnímu povrchu a přesto bude gravitačními silami pevně ukotvená v prostoru.

V porovnání s ISS působí návrh Deep Space Gateway spíš skromně - systém skládající se jen ze tří modulů ze všeho nejvíc připomíná první sovětské orbitální stanice. Uvnitř ale má být vybaven zcela novými technologiemi.

"Chceme mít systém, který je modulární a přitom schopný vývoje, " uvedl pro server Space.com. William Pratt, programový manažer společnosti Lockheed Martin, která se na projektu podílí. "Každý modul této stanice bude mnohem komplexnější než moduly ISS - budou se mnohem víc podobat tomu, co potřebujeme pro let na Mars."

Pratt tím nepřímo naznačil, co bude hlavním posláním stanice: vysoko nad ochranným štítem magnetického pole Země při dlouhodobých misích vyzkoušet technologie pro pilotovaný let k Marsu.

Přesto je tu patrný posun od předchozí koncepce, kdy se NASA ve svých plánech blízkému Měsíci poněkud nepochopitelně zcela vyhýbala, aby dala přednost vzdálenému Marsu: Deep Space Station může sloužit i jako základna a přestupní stanice při vysílání automatů nebo lidí na Měsíc. Tomu odpovídá také jedno z dalších označení používaných pro projekt: Cis-lunar Transit Habitat.

Stan místo hotelu

Prvním krokem k vybudování Deep Space Gateway má být vypuštění servisního modulu Pover and Propulsion Bus (PPB) okolo roku 2023 novou těžkou raketou SLS. Modul má mít hmotnost 6 až 7 tun a - jak z jeho názvu vyplývá - bude sloužit především k zásobování stanice elektřinou a k jejímu manévrování. Zdrojem elektrické energie budou dva rozměrné fotovoltaické panely s maximálním výkonem 40 kW.

obr: Sestavování stanice v blízkosti Měsíce

Hlavní motory představují jednu z inovací Deep Space Gateway, protože pohonnými látkami nebude klasické palivo a okysličovadlo, ale půjde o iontový pohon, v němž (zjednodušeně řečeno) magnetické pole urychluje elektricky nabité částice. Elektrické motory jsou mnohem účinnější než chemické a méně náročné na pohonné hmoty; ty na Deep Space Gateway mají mít výkon 12 kW. Při přesnějším a složitějším manévrování jim mají pomáhat malé chemické motory na hydrazin.

Součástí PPB bude také - stejně jako na Mezinárodní kosmické stanici - robotický manipulátor kanadské výroby. Má sloužit k manipulaci s objekty v blízkosti stanice, k zachytávání a kotvení blížících se automatů (případně pro přebírání vzorků, které tyto automaty nasbíraly na Měsíci), k umisťování materiálových vzorků na povrchu stanice pro sledování vlivu kosmického prostoru a podobně.

V letech 2024 a 2025 se mají k PPB postupně připojit dva prakticky shodné obytné moduly Hab 1 a Hab 2 o průměru okolo 4 metrů a jen o málo větší délce. Budou muset ochránit dvou- až čtyřčlennou posádku před kosmickým zářením a dalšími vlivy vesmíru a poskytnout jí vše potřebné k pobytům, jejichž délka má být i více než roční.

Vše se bude recyklovat, nábytek bude skládací nebo nafukovací - přesto bude Deep Space Gateway proti prostorné ISS asi jako stan proti hotelu. Na povrchu obou modulů jsou čtyři připojovací uzly, u nichž budou přistávat pilotované a zásobovací lodě, nebo se později připojí další moduly. Na jednom z uzlů bude přechodová komora pro výstupy astronautů do volného prostoru.

Na vývoji a výrobě modulů se mají podílet stejné aerokosmické firmy, které stavěly ISS, kosmickou loď Orion i nosič SLS, kupodivu se nezúčastní SpaceX Elona Muska. Stejně jako v případě ISS půjde o společnou práci NASA, Evropské kosmické agentury ESA, ruské Roskosmos a japonské JAXA s menším podílem dalších zemí (například již zmíněná Kanada).

Základna na povrchu zatím nebude

Se záměrem vybudovat cislunární stanici jako další krok po ISS přišla NASA loni, přesnější podobu projekt dostal letos v březnu, a nepochybně se bude dál proměňovat. Pro americkou kosmickou agenturu představuje konec přešlapování na místě, protože konečně má nějaký program pro svou novou loď Orion a nosič SLS.

obr: Kompletně sestavená stanice Deeo Space Gateway, s připojenou kosmickou lodí na jednom z bočních spojovacích uzlů

Projekt ale má i kritiky, kteří mu nejčastěji vyčítají malé ambice, a také určitou nelogičnost. Tvrdí, že mnohem výhodnější by bylo umístit stálou základnu přímo na měsíčním povrchu, kde je možné využít místní zdroje surovin a s jejich pomocí také lépe ochránit posádku před kosmickým zářením a dalšími vlivy vesmíru.

Přípravu na let k Marsu by tam šlo realizovat také, ale současně i efektivněji zkoumat Měsíc, který je z hlediska případného ekonomického využití podstatně dostupnější a v dohledné době perspektivnější než Mars.

Na základnu na lunárním povrchu dlouhodobě sázela především ESA. Ta se zabývala projektem stanice, jejíž některé části by před příletem lidí postavili roboti pomocí speciálních 3D tiskáren z místních surovin. ESA však nedisponuje finančními prostředky k samostatné realizaci tak náročných projektů, a tak se k NASA chtě nechtě přidá.

Rusové sice již dřív představili několik projektů vlastní stanice (některým se  Deep Space Gateway nápadně podobná), ale také na ně namají a zdá se, že nebudou mít problém se připojit k ostatním. Projekt NASA je zajímá tak moc, že ruské prameny představují lepší zdroj informací o Deep Space Gateway než americké. Ke stanici chtějí létat vlastními loděmi Federacija, které mají okolo roku 2024 nahradit dosluhující Sojuzy.

Naproti tomu Čína zatím jeví o mezinárodní program okázalý nezájem, protože má ohledně Měsíce (a vesmíru vůbec) vlastní plány.

Jan A. Novák

psáno pro iHned.cz

You have no rights to post comments