Novákoviny

Dopravu po vodě už si nikdo nedovede představit bez lodního šroubu - a za autora tohoto převratného vynálezu je ve střední Evropě obvykle vydáván chrudimský rodák Josef Ressel (1793-1857). Protože pocházel ze smíšené německo-české rodiny bývalého Rakouska-Uherska a působil v Kraňsku, Terstu a Lublani, jeho prvenství propagují především Češi, Němci, Rakušané, Italové, Slovinci a Chorvaté. U nás se o něm nepochybuje, jmenují se po něm ulice i školy. Naproti tomu v mnoha materiálech z anglosaské části světa o něm nenajdeme ani zmínku. Jak to tedy s tímto "velkým Čechem" bylo doopravdy?

V Resslových časech parníky poháněla kolesa, která měla řadu nevýhod: nízkou účinnost, velkou hmotnost a rozměry. Kvůli zranitelnosti se nehodila na válečné lodě. O jejich nahrazení něčím lepším proto usilovala řada vynálezců. Většinou věděli jak: princip tzv. Archimedova šroubu je znám už z časů antiky a o jeho využití pro pohon dopravních prostředků (včetně vrtulníku) uvažoval mimo jiné také Leonardo da Vinci. Na skutečné lodi se objevil nejpozději roku 1775, kdy americký vynálezce David Bushnel prokazatelně postavil a úspěšně vyzkoušel jednomístnou ručně poháněnou ponorku Turtle (Želva). Ta měla hned dva lodní šrouby - jeden pro pohon vpřed, druhý pro svislý pohyb pod vodou.

Také Ressel roku 1829 použil na parníčku Civetta nezměněný Archimédův šroub, který se podobal víc vývrtce, než lodním šroubům, jak je známe dnes. Někteří autoři proto tvrdí, že Resselovo prvenství spočívá ve správném umístění šroubu na zádi před kormidlem. Ani to ale není pravda. Stejné řešení využil i slavný vynálezce parníku Robert Fulton u své ručně poháněné ponorky Nautilus roku 1801. Navíc jeho šroub se tvarem mnohem víc blížil těm současným.

První šroubem poháněný parní člun úspěšně vyzkoušel Američan John Stevens (1749-1838) už roku 1802. Na základě těchto zkušeností pak o 4 roky později postavil šroubový parník Phenix. Když se roku 1809 Phoenix stal první parolodí, která se odvážila plout po otevřeném moři, chybělo do Resselova prvního pokusu ještě dlouhých 20 let.

Ressel o Stevensových úspěších patrně nevěděl. Strávil mnoho času obhajováním svého prvenství, zatímco jiní už na lodním šroubu úspěšně vydělávali. Zemřel chudý a zahořklý v Lublani 9. října 1875.

Jan A. Novák

Psáno pro Hospodářské noviny

You have no rights to post comments