Novákoviny

stránky publicisty Jana A. Nováka

Evropa podpořila výpravu na Mars

exmrs1Projekt ExoMars (robotické vozítko pátrající po životě na Marsu) dlouho strádal nedostatkem financí a odklady. Minulý týden se čelní představitelé Evropské kosmické agentury (ESA) v Paříži dohodli, že dostane zelenou - a společně s tím i vydatnou finanční injekci.

 

"Sešli jsme se, abychom probrali nejdůležitější otázky týkající se projektu ExoMars," řekl reportérům BBC David Parker, šéf ESA pro pilotované lety a robotický výzkum vesmíru. Bylo třeba si vyjasnit v jakém je stavu, jak je pro nás důležitý a jestli vůbec chceme pokračovat. Výsledkem je velice jasné poselství: ExoMars má pro nás vysoký stupeň priority z vědeckých a technických důvodů."


Pařížského setkání se zúčastnili zástupci "silné čtyřky" ESA - Německa, Velké Británie, Francie a Itálie, tedy zemí, které mají největší podíl na financování evropského kosmického výzkumu. Ti zde také rozhodli přidat ke stávajícím financím na vývoj robota dalších 77 milionů eur, které umožní pokračování projektu.

Zdroje pro financování celé mise ale zatím nejsou jasné, přičemž celkové náklady se odhadují na 1,56 miliard eur. Definitivní rozhodnutí by mělo padnout na setkání ministrů členských států ESA v prosinci, pařížské jednání ale do značné míry předznamenává jeho výsledek, protože pro něj připravilo podklady. Na projektu se podílí také ruská kosmická agentura Roskosmos.

 

Orbiter už poslal první snímky

Projekt ExoMars se skládá ze dvou fází, z nichž první už probíhá: 14. března ruská raketa Proton úspěšně vynesla do vesmíru sondu Trace Gas Orbiter, která se na oběžnou dráhu Marsu dostane 19. října a začne zkoumat atmosféru Rudé planety. Minulý týden ESA zveřejnila první snímky Marsu, které TGO pořídil ze vzdálenosti 41 milionů kilometrů.

exmrs2

 

 

obr: První fáze programu ExoMars, sonda Gas Trace Orbiter už je na cestě k Marsu. Na kresbě se od ní odděluje přistávací modul Schiaparelli

Kresba: ESA

 

 

"Pozemské teleskopy i Hubbleův kosmický teleskop zatím pořád ještě dělají lepší fotografie Marsu, ale to se změní, jak se bude sonda blížit k cíli," uvedl Nicolas Thomas, který má na starosti kamerové vybavení mise. "Zatím jsme jen potřebovali prověřit funkci zařízení a provést kalibraci".

Součástí mise TGO je také přistávací modul Schiaparelli pojmenovaný podle italského astronoma Giovanniho Schiaparelliho (1835 - 1910), který sestavoval mapy Rudé planety a proslavil se tvrzením, že na ní vidí umělé zavlažovací kanály.

Modul vážící 600 kilogramů je především technologický demonstrátor, který prověří klíčové postupy použité při vysazení robotického vozítka v druhé části projektu. Od sondy se oddělí už tři dny před dosažením oběžné dráhy a dosedne do oblasti Meridiani Planum, jejíž geologické složení naznačuje někdejší přítomnost vody.

Sestup bude probíhat klasickým postupem kombinujícím brždění raketovými motory a padáky. Závěrečný náraz ztlumí speciální vnitřní struktura z uhlíkových kompozitů a hliníkových slitin.

Druhá náročnější část programu ExoMars by se měla uskutečnit roku 2020. Tehdy odstartuje robotické vozítko, jehož hlavním posláním bude hledat stopy života na Marsu. Na povrch jej dopraví speciální platforma o hmotnosti 1800 kg postavená ruskou firmou Lavočkin, které ovšem některé klíčové technologie a podklady dodá ESA.

Bude obsahovat i vědecké přístroje, především pro zkoumání vnitřní struktury planety a množství vodních par v atmosféře.

 

Pasteur bude hledat život

Přibližně dvousetkilogramový rover ExoMars bude vybaven především laboratoří Pasteur pro hledání života nebo jeho pozůstatků. Nejvýznamnějším experimentem je zařízení nazvané Mars Organic Analyzer (MOA). Kombinuje několik velmi citlivých postupů, jimiž chtějí vědci prokázat případnou přítomnost aminokyselin v marsovských půdách.

exmrs3

 

 

obr: Rok 2020 - rover ExoMars sjíždí z ruské přistávací plošiny (pokud se na to najdou finance)

Kresba: ESA

 

 

 

Umí detekovat nepatrná množství těchto látek jak v jejich pravotočivé, tak i levotočivé podobě, což má pro hledání života velký význam, protože na Zemi tvoří organismy pouze levotočivé aminokyseliny. Zvolené postupy jsou 100 až 1000krát citlivější než ty, které pátraly po známkách života na Marsu z palub sond Viking v 70. letech minulého století.

Protože aminokyseliny představují základní stavební jednotky bílkovin, a tedy i veškerého pozemského života, znamenalo by jejich nalezení na Marsu přelomový objev.

Na palubě nebude chybět ani dva metry dlouhé vrtné zařízení, které dokáže do této laboratoře dodat k analýze vzorky z hlubších vrstev pod povrchem, kde vědci předpokládají příznivější podmínky pro zachování stop života. Během nejméně šestiměsíční mise by měl rover urazit alespoň 30 kilometrů po některé z 12 předběžně vytipovaných lokalit.

Idea mise ExoMars se zrodila roku 2003, kdy si ji ESA představovala jako součást projektu Aurora, který měl pokračovat automatickou dopravou vzorků z Marsu na Zemi a vyvrcholit přistáním lidí na Rudé planetě. Kdyby se uskutečnil v této podobě, odstartoval by rover už roku 2009.

 


exmrs6

 

ExoMars - základní údaje

 


hmotnost: 207 kg

hmotnost vědeckých přístrojů: 40 kg

počet kol: 6

pohon: elektrický/solární panely

předpokládaný start: 2018

trvání mise: 180 marsovských dní

 

 

Jan A. Novák
psáno pro iHned.cz

 

 

 

 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

 
Joomla Templates: from JoomlaShack.com