Novákoviny

Oikuméné - tak říkali staří Řekové té části světa, kde se cítili doma. Pro ně to bylo pobřeží Středozemního a Černého moře, dnes se jím stává celá sluneční soustava: Je to především díky sondám, které představují naše smysly rozprostřené od Slunce až k hranicím mezihvězdného prostoru. Připomeňme si ty, které jsou právě na cestě nebo už plní své úkoly v cíli.

 

Nedávno uplynulo 35 let od startu nejfantastičtější výpravy, jakou kdy lidstvo podniklo: 20. srpna a 5. září 1977 začala mise sond Voyager 1 a 2, jejichž dráha proťala celou sluneční soustavu a nyní míří ke hvězdám. Voyager 2, který navzdory svému číslu odstartoval jako první, se tak stal sondou, která drží rekord v délce operačního nasazení, protože starší Pioneery (rovněž letící pryč ze sluneční soustavy) už umlkly. Na cestě do neznáma jsou ale i jiné automaty. Podrobnější informace o nich najdete v odkazech u jmen sond v tomto článku.

 

Mrazivá odysea

Daleko od Země je také sonda New Horizon.  NASA ji vypustila roku 2006 a od té doby urazila více než miliardu kilometrů. Pořád je to ale jen polovina plánované trasy, protože jejím prvním cílem je dvojplaneta Pluto-Charon, kam by měla dorazit v červenci 2015. Ani tím její mise neskončí: bude následovat průlet tzv. Kuipierovým pásem, což je oblast, v níž se pohybuje velké množství těles vytvořených z materiálu, který zbyl po zformování planet.

"Mise bude studovat unikátní svět a my si v současnosti možná ani nedokážeme představit, co všechno se tam naučíme," prohlásila Mary Cleave z  NASA.

 

obr: Sonda New Horizons míří k Plutu a dál - až do Kuipierova pásu, který je patrně zbytkem materiálu z časů vzniku sluneční soustavy.

Kresba: NASA

 

 

Pluto astronomové před několika lety degradovali z hodnosti planety do kategorie trpasličích planet, což jsou tělesa, o nichž toho věda zatím moc neví.

Patří sem i Ceres, k níž má namířeno sonda Dawn. Ta odstartovala v září 2007 a od loňského léta mapovala planetku Vesta. I o ní se předpokládalo, že je pouhým shlukem toho, co zbylo po velkých planetách. Roční výzkum ale ukázal, že se jim podobá mnohem víc, než se planetologové doposud domnívali. Nedávno se Dawn od Vesty odpoutala a zamířila k Ceres, kam dorazí roku 2015.

"Řekli jsme Vestě sbohem a už se těšíme na další dobrodružství a na objevy možná ještě větší," prohlásil při příležitosti zahájení nové fáze mise projektový manažer Rober Mase z Jet Propulsion Laboratory.

Už 8 let se pohybuje v oblasti Saturnu  sonda Cassini, která tu udělala řadu převratných objevů. Nejen o obří planetě s úchvatným prstencem, ale především o jeho měsících. Ukázalo se, že největší z nich Titan má na povrchu řeky a jezera a že se na něm střídají roční období.

- - - - - - - - - - - 

UPOZORNĚNÍ: Víc zajímavostí o možnostech existence života v cizích planetárních soustavách a hledání mimozemských civilizací najdete v knize Život ve vesmíru, kterou vydalo nakladatelství Daranus. Pokud ji nemají ve Vašem knihkupectví, můžete ji objednat u nakladatele nebo zde.

- - - - - - - - - - - -

 

V tomto ohledu je tělesem nejvíc podobným Zemi - i když vše se tam odehrává při teplotách hluboko pod bodem mrazu. Tím, čím je pro nás voda, je totiž na Titanu kapalný metan,. Měření ale naznačují, že  pod povrchem by mohl být také oceán kapalné vody - a tedy i život. Tím spíš, že svět Titanu je doslova napěchovaný organickými sloučeninami.

 

obr: Cílem malé sondy Juno je Jupiter. Lepší poznání největší planety umožňí lépe chápat i tělesa obíhající kolem jiných hvězd

Kresba: NASA

 

 

K dalším velkým objevům sondy Cassini patří gejzíry vodní páry tryskající z měsíce Enceladus.. Původně měla mise Cassini trvat do roku 2008, v současnosti se předpokládá ukončení roku 2017.

Skromnější cíl má sonda Juno, která odstartovala ze Země v srpnu loňského roku. Po několika  manévrech, které jí dodají na rychlosti, zamíří k Jupiteru, kam dorazí v červenci 2016. Má se zaměřit především na výzkum jeho atmosféry.

"Prostřednictvím Juno se podíváme do nejstarší historie sluneční soustavy," uvedl Scott Bolton, vedoucí vědeckého programu mise. "Chceme vědět, proč se po zformování Slunce  začaly rodit planety, které se svým složením liší od mateřské hvězdy. Pokud pochopíme roli Jupitera při formování ostatních planet - včetně naší Země - dovíme se možná víc i o vzniku života. ."

 

Ostře sledovaný Mars a rostoucí zájem o Měsíc

Nejsledovanější planetou sluneční soustavy je  Mars - a nejvíc očekávání vzbuzuje rover Curiosity. Ten má (doufejme) největší objevy a dobrodružství teprve před sebou, takže se mu budeme věnovat zvlášť a asi i často. 

Stále ještě aktivní je i rover Opportunity - jeden ze dvou, které tu přistály roku 2004. Poněkud nezaslouženě stranou pozornosti zůstávají sondy, které Mars důkladně zkoumají řadu let z oběžné dráhy a někdy slouží přistávajícím průzkumníkům jako retranslační a naváděcí stanice. Vedle amerických Mars Odyssey a MRO je to také evropský Mars Express.

 

obr: Sonda Messenger - zde ještě u Země - významně rozšířila naše poznatky o Merkuru.

Kresba: NASA

 

U Merkuru se zase činí sonda Messenger, z oběžné dráhy Měsíce pořizují geologické mapy americké sondy Lunar Reconnaissance Orbiter a LCROSS i indická Chandrayaan-1, několik asteroidů a komet zkoumá evropská Rosetta, celá řada sond sleduje Slunce a okolí Země...

Britský přírodovědec Thomas H. Huxley v 19. století řekl: "Poznání je konečné, neznámo nekonečné. Intelektuálně stojíme na malém ostrůvku uprostřed nekonečného moře nevysvětlitelna. Naším úkolem je v každé generaci získat další kousek pevniny."

Dokud naše sondy zkoumají neznámé světy, jde dopředu i naše civilizace.

 

Jan A. Novák

Úryvek z článku pro Hospodářské noviny - Víkend

obr: Sonda Dawn u planetky Ceres

Kresba: NASA

 

 

You have no rights to post comments