Novákoviny

stránky publicisty Jana A. Nováka

Pyramidy ukotvené v polárním nebi

pyrm1Egyptské pyramidy působí na psychiku zdrcujícím dojmem - nejen rozměry, ale i tvarem, umístěním, tajemnými souvislostmi... Nejasnosti nejsou jenom kolem techniky stavby, ale i samotného určení těchto gigantických monumentů suverénně vzdorujících času. Provokují vznik celé řady hypotéz, z nichž většina sice je poněkud odtržených od reality, bylo by ale chybou s vaničkou vylévat i dítě.

 

Mnoho nadšenců to povzbudilo k úsilí tajemství odhalit a vypočítali z rozměrů Velké pyramidy kdeco. Pohříchu si ale neuvědomili, že takové výsledky mají smysl právě jen tehdy, když jde o poměry. To, že výška Velké pyramidy v metrech zhruba odpovídá počtu milionů kilometrů, které dělí Zemi od Slunce, je sice hezká náhoda - ale nic víc, protože staří Egypťané neměli ani metry ani desítkovou soustavu (a dokonce ani nulu).

pyrm3

 

 

obr: Teprve pohled zblízka umožní plně pocítit gigantické rozměry stavby Velké pyramidy. Dojem je zdrcující

Foto: Jan A. Novák

 

 

 

Totéž platí i o většině dalších takových zjištění. Ostatně, zpětně lze vypočítat cokoliv z čehokoliv; když najdete správný koeficient může i počet much topících se ve vašem bazénu obsahovat zašifrovanou informaci o vzdálenosti Země od Siria.

Ale ještě nikomu se z rozměrů pyramidy nepodařilo zjistit něco nového a do té doby neznámého.

Jsou tu ale jiné indicie naznačující, že Chufevova pyramida je víc než jen hrobka. Její stěny (stejně jako stěny ostatních pyramid v Gize) jsou přesně orientované ke světovým stranám.

Hlavní chodba z nejspodnější podzemní komory přitom míří s velkou přesností k severnímu pólu hvězdné oblohy. Jinak řečeno: pyramida je touto chodbou symbolicky ukotvena v místě, kolem kterého se zdánlivě otáčí celý vesmír. Další dvě chodby (považované za větrací) vedou severním a jižním směrem i z nejhořejší komory (ano, z té, kde je prázdný sarkofág).

 

0-vynal2

 

- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -

TIP:

Text je ukázkou z knihy Utajené vynálezy, kterou jako pokračování publikace Záhadné vynálezy vydalo nakladatelství Alpress

- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -

 

 

 

Mohlo to samozřejmě mít nějaký náboženský význam, i když jinak v tomto ohledu velmi sdílní Egypťané nám o tom zapomněli nechat zprávu. Ale také nemuselo - z velice praktických důvodů mívají stejně orientovanou montáž moderní astronomické dalekohledy. Orientace k severnímu pólu oblohy totiž usnadňuje zamíření přístroje a sledování astronomických objektů při otáčení oblohy.

Byla tedy Chufevova pyramida astronomickou observatoří?

pyrm2

 

 

obr: Jen poušť, obloha - a pyramidy.  Dnes je v těsném sousedství Gizy Káhira a všude zástupy turistů, za časů faraonů ale musel být pocit božského tajemství dokonalý

Foto: Jan A. Novák

 

 

Odpověď je na první pohled záporná, protože sledovat kousek nebe u pólu zdánlivě nedává smysl - ovšem jen pokud uvažujeme v dnešních časových měřítkách. Pokud se ale čas opravdu bojí pyramid, pak všechno může být úplně jinak.

Tak například zamíření chodby z podzemní hrobky kamsi k Polárce sice žádný zvláštní kosmický výhled opravdu nenabízí, ale kdybychom na jejím dně seděli celá tisíciletí, viděli bychom velice zajímavou věc. Zemská osa totiž nemíří stále ke stejnému místu na obloze, ale opisuje jakýsi kruh - tomuto pohybu se říká precese. Zatímco dnes se hvězdná sféra otáčí přibližně kolem Polárky, v časech předpokládané stavby Velké pyramidy mířila k hvězdě slyšící na jméno Thuban v souhvězdí Draka.

Díky zemské precesi opíše nebeský pól na obloze kružnici za přibližně 26 tisíc let. To, že jde o dvojnásobek času, který nás nyní dělí od zkázy Platonovy Atlantidy, je skoro jistě jen náhoda, evokuje to ale jiný nápad: nebylo účelem pyramidy s přesně zafixovanými směry právě sledování precese?

V každém případě je to ideální metoda, jak pomocí jednoduchých prostředků přesně měřit velmi dlouhé časové úseky. Co když měli stavitelé informaci, že (dejme tomu) nějaká kosmická katastrofa přichází s určitou periodou trvající tisíce let? Nebo - abych taky trochu potěšil příznivce archeoastronautických teorií - co když jim některý z jejich božských předků slíbil, že se vrátí po přesně stanovené a přitom velmi dlouhé době?

Koneckonců, proč ne, mezihvězdné cestování skoro určitě je dost zdlouhavá záležitost... V každém případě by tak vybudování gigantické stavby mající tisíce let nehnutě setrvat na jednom místě a sledovat oblohu konečně dávalo smysl.

Jistě by stálo za to zjistit, kde přesně byl severní pól oblohy v časech hypotetického zániku Atlantidy a jestli by se k tomu nenašlo něco v symbolice starých mýtů o potopě a o příchodu bohů. Stejně tak by mohlo být zajímavé proměřit z tohoto hlediska směry dalších chodeb vedoucích z horní komory - včetně těch, které zdánlivě nevedou nikam protože končí ještě pod povrchem stavby.

 

Jan A. Novák

 

obr: Vnitřní prostory Velké pyramidy (kresba: Jan A. Novák)

obr: Precese - zdánlivý pohyb severního pólu hvězdné oblohy mezi souhvězdími v uplynulých tisíciletích (kresba: Jan A. Novák)

 

 

 

 

 

 

 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

 
Joomla Templates: by JoomlaShack