Novákoviny

Megalitické stavby představují jednu z největších záhad minulosti. Je to také proto, že jejich tajemní stavitelé u nich obvykle nezanechali žádné další stopy, které by je umožnily blíže identifikovat. Existují však i málo známé výjimky, z nichž nejvýznamnější asi je irská mohyla Knowth u řeky Boyne nedaleko Dublinu. Je sice mnohem méně slavná, než populární Stonehenge, v mnoha ohledech však je ještě záhadnější. Mimo jiné i proto, že v ní vědci našli bohatou kolekci uměleckých předmětů, rytin a dalších symbolů, které jakési svědectví o časech svého vzniku zřejmě nesou. Bohužel je však zatím neumíme rozluštit.

 Kameny v podzemních chodbách mohyly Knowth jsou zdobené četnými reliéfy, které dohromady tvoří téměř čtvrtinu všech uměleckých předmětů nalezených v evropských megalitických objektech. Přesto záhadu této kultury neosvětlují ale spíše ještě prohlubují. Většinou totiž jde o komplikované abstraktní obrazce, jejichž význam různí badatelé vykládají různě. Podle jedněch jde o náboženské symboly, podle dalších to jsou matematické a astronomické výpočty, či lunární kalendáře. Někteří badatelé dokonce soudí, že reliéfy soustředných kružnic přesně odpovídají uspořádání hlavního města Atlantidy, jak jej popsal starořecký filosof Platón ve svých dialozích Tímaios a Kritias.

Starší než pyramidy

Megalitický komplex Knowth se rozkládá na ploše bezmála jednoho hektaru. Jeho ústřední stavbou je velká mohyla (Great Mound) vysoká přibližně 15 metrů s průměrem přes 90 metrů. Uvnitř jsou dvě podzemní chodby vyztužené obrovskými kamennými kvádry, z nichž jedna míří na východ a je dlouhá 34 metrů, zatímco západní dosahuje délky 40 metrů. Zvláštní je, že východní chodba uvnitř mohyly končí větší prostorou, zatímco západní k ní sice míří také, těsně před ní však uhýbá severním směrem.

V těsném sousedství Great Mound je ještě dalších 18 menších satelitních mohyl. Kromě toho nedaleko stojí další podobný objekt nazývaný Dowth a mnoho menších megalitických staveb. Jen půldruhého kilometru odtud leží podobná mohyla Newgrange, kterou ve svých knihách proslavil známý lovec mimozemšťanů Erich von Däniken. Knowth při tom kupodivu poněkud opomněl - přestože by tu našel mnohem víc indicií použitelných pro své teorie.

obr: Letecký pohled na Great Mound a satelitní mohyly. Foto: Irish Dept of Arts and Heritage

Podrobný archeologický průzkum tu začal v 60. letech minulého století a s přestávkami pokračoval až do roku 2000. Archeologové v podzemí našli dvě protilehlé chodby a celou řadu unikátních uměleckých předmětů. Patří mezi ně například hlavička precizně vytvarovaná z tvrdého křemene, velká kamenná nádoba vyzdobená symbolem soustředných kružnic a další nálezy.

Archeolog George Eogan, který zde vedl průzkum, tvrdí, že lokalita byla osídlena již před 6000 lety, mohyla sama byla patrně vystavěna okolo roku 3300 př. n. l. Je tedy ještě starší než egyptské pyramidy. Účel této monumentální stavby stále zůstává záhadou. Nálezy neodhalily stopy po pohřbívání, astronomické analýzy vyvrátily i starší názor, že chodby byly orientované ve směru slunovratových linií. Dnes badatelé na základě počítačových rozborů nejčastěji soudí, že stavitelé se zajímali spíše o putování Měsíce po obloze.

Podzemní knihovna doby kamenné

Knowth je větší a v mnoha ohledech ještě složitější i sofistikovanější než blízký Newgrange - a nejen proto, že místo jedné podzemní chodby obsahuje dvě. Největší senzací mohyly je bohatá kolekce abstraktních obrazců: soubor 261 rytin na kamenech. Je to dosud nejucelenější poselství megalitické kultury budoucím věkům - bohužel však stále nerozluštěné.

Většina vědců dnes už opustila názor, že rytiny mají pouze dekorativní nebo kultovní charakter. V některých poznávají záznam fází Měsíce a jeho pohybů po obloze, případně pokusy o sestrojení lunárního kalendáře. Jiné jsou ještě komplikovanější. Například rytina číslo 15 vypadá jako nákres poměrně složitého mechanického zařízení nebo pomůcky pro jakési výpočty.

obr: Záhadná rytina č. 15 nalezená v mohyle Knowth. Je to schéma přístroje, astronomický náčrt nebo něco jiného?

Další připomínají hvězdné mapy, či mikroorganismy, některé by dokonce mohly být jakýmsi předchůdcem písma nebo matematických záznamů. Amatérský astronom a záhadolog Chuck Schramek na svém webu před časem zveřejnil názor, že na jedné z nich je i mapa měsíčního povrchu.

Jinou záhadou je, proč lidé doby kamenné potřebovali v údolí řeky Boyne vztyčit hned tři stavebně náročné mohyly, které přitom spolu nějakým způsobem souvisely - chodba objektu Dowth například míří přímo na Newgrange, která zase (na rozdíl od Knowth) je orientovaná podle Slunce.

Trochu to připomíná pyramidový komplex Teotiuhacán na druhé straně Atlantiku v Mexiku, který rovněž má pyramidu věnovanou Slunci a jinou věnovanou Měsíci. Přestože oba tyto komplexy dělí v čase celá tisíciletí, nechybí názor, že mají společného "předka": tajemnou Atlantidu, která měla ležet právě uprostřed mezi nimi. Na Atlantidu v Knowthu odkazují i jiné indicie - ale nepředbíhejme...

Symbol ztracené civilizace

Irský badatel Martin Byrne tvrdí, že "Knowth je něco jako velká knihovna doby kamenné, součást neolitické univerzity, jíž bylo údolí řeky Boyne". Ať už je to pravda nebo ne, UNESCO oblast vyhlásilo za součást světového kulturního dědictví.

Irské mohyly jsou starší, a přitom složitější a bohatší na výzdobu, než megalitické stavby v Anglii a kontinentální Evropě. To podporuje názor některých záhadologů, že tato kultura je jen ozvěnou či dozvukem starší a vyspělejší civilizace, ležící kdesi na západě, čímž se obvykle myslí Atlantida popsaná v díle antického filosofa Platóna.

obr: Rytina na žulové nádobě nalezené v mohyle Knowth. Někteří badatelé věří, že soustředné kruhy symbolizují hlavní město ztracené Atlantidy. Foto: Ulf Erlingson

Knowth jim k této odvážné doměnce nabízí pádný argument. Na již zmíněné více než metrové nádobě z žuly je vyryt symbol trojité soustředné kružnice prolomené čarou vedoucí ke středu. Atlantologové tvrdí, že jde o symbol Atlantidy - Platón totiž její hlavní město popsal jako vodní pevnost obklopenou třemi kruhovými kanály, které propojoval průplav.

To však může být jen náhoda, protože motivy nejrůznějších kružnic a spirál jsou v Knowthu a Newgrange časté. I tak ale jde o velkou záhadu minulosti - poselství zaniklé civilizace, které čeká na své rozluštění.

Fakta:

Megalitická mohyla Knowth - základní údaje

Země: Irsko

Poloha: severně od Dublinu v údolí řeky Boyne

Nejbližší město: Drogheda

Půdorys: ovál 85 x 95 m

Výška: 15 m

Délka chodeb: 40 a 34 m

Stáří: 5300 let

Možnost návštěvy: od dubna do října

Jan A. Novák

Psáno pro Novákoviny

POZNÁMKA: Tento text můžete v nezměněné podobě použít na svých webech k nekomerčním účelům, za předpokladu, že uvedete autora a odkaz na tento web - www.novakoviny.eu

You have no rights to post comments