Novákoviny

stránky publicisty Jana A. Nováka

SERIÁL: Tajemný vrch Ládví (2)

ladvi-a0V minulém díle seriálu jsme viděli, že pražský vrch Ládví je v mnoha ohledech výjimečný. Představuje také mnohem výraznější krajinnou dominantu než třeba Petřín, Hradčany, Vyšehrad, Děvín nebo Vítkov. Přesto tu - na rozdíl od nich - nikdy neexistovalo žádné lidské sídlo, opevnění, hradiště, nebo aspoň strážní hláska... nic. Není už to samo o sobě divné?

 

(předešlý díl seriálu)

Pražské kopce opředené starodávnými legendami (od Vyšehradu až po Hradčany) ve skutečnosti žádnými kopci nejsou. Představují pouze okraje Pražské plošiny, relativně rovné krajiny, do nichž se zařízla Vltava a její přítoky. Všechny jsou s touto plošinou bezprostředně spojené - a tedy z této strany obtížně hájitelné.

Naproti tomu Ládví je skutečná hora. Jejích 355 metrů nadmořské výšky představuje dominantu pravého břehu pražské kotliny a může se pochlubit svahy ze všech stran. Tedy místo s dalekým rozhledem, ideální pro pravěké hradiště, jakých je na kopcích kolem Prahy víc než dost. Přesto tu žádné zřejmě nikdy nebylo. Pro něco takového musel existovat pádný důvod. Jednou z možností je, že šlo o posvátný kopec vyhrazený jakémusi významnému kultu.

Přímé důkazy pro to sice nejsou, nepřímých ale je docela dost. Patří mezi ně i menhir (nebo menhiry) v nedalekých Dolních Chabrech, vzdálených od vrcholku Ládví jen asi kilometr. A co víc: materiál, z něhož jej lidé neznámé kultury kdysi vyrobili, odtamtud také pochází. Jakýsi vztah mezi kopcem a megalitickým objektem tedy existuje. Proč ale byl kámen vztyčen?

 

Kamenný slouha

Dolní Chabry začínají kousek za tramvajovou smyčkou a kobyliskou vozovnou. Až do konce 19. století se rozkládaly jen kolem prastarého kostelíku Stětí sv. Jana Křtitele, který s naší historií také souvisí, a o němž tu ještě bude řeč. Mezi nimi a vrchem Ládví byla pouze pole - a právě uprostřed nich stál osamělý špičatý kámen, kterému se odedávna říká Kamenný slouha. Snad proto, že zdálky připomíná shrbenou lidskou postavu.

ladvi03b

 

obr: Menhir Kamenný slouha v Dolních Chabrech je vlastně nejstarším dokadem o stavební činnosti na území Prahy. Dnes stojí ve výklenku plotu vilové zástavby v ulici Ládevská. Materiál, z něhož je zhotoven, pochází z vrchu Ládví.

Foto: Jan A. Novák

 

 

První podrobnější zmínku o chaberském menhiru zveřejnil známý spisovatel Eduard Štorch roku 1914. Ve 20. letech minulého století byla pole v okolí původní vsi rozparcelována a během dalších desetiletí se podivný kámen ocitl uprostřed vilové zástavby v ulici, která dostala jméno Ládevská.

Kdybyste ho hledali, najdete, ho před domem č.p. 542, jehož někdejší stavitel projevil u nás nepříliš častou ohleduplnost: menhir stojící právě na hranici jeho pozemku při stavbě plotu nezlikvidoval, ale šetrně se mu vyhnul.

Menhir v Dolních Chabrech je vysoký přibližně půldruhého metru a je zhotovený z tvrdého černého buližníku shodného s horninou tvořící skály na Ládví. Je to s největší pravděpodobností vůbec nejstarší lidmi vytvořený objekt z kamene na území dnešní Prahy.

- - - - - - - - - - - - - - - 

UPOZORNĚNÍ:

Text je součástí knihy Hory a kopce opředené tajemstvím z nakladatelství Alpress. Pokud ji neseženete u knihkupce, můžete ji se slevou objednat zde

- - - - - - - - - - - - - - - 

 

Odhady jeho stáří se však značně liší. Někteří archeologové se domnívají, že pochází už z mladší doby kamenné (neolit), která je kladena mezi 3. a 6. tisíciletí před počátkem našeho letopočtu. Jiní soudí, že byl vztyčen až v době bronzové, tedy asi 2 tisíce let př. n. l.

Víc už toho ale o něm nevíme, snad jen kromě toho, že jde o typický projev tzv. megalitické kultury. Ta ovšem sama o sobě představuje jednu z největších záhad minulosti.

 

Atlantida na okraji Prahy

Megalos lithos znamená řecky velký kámen - a lépe tuto tajemnou kulturu snad ani charakterizovat nelze. Její příslušníci měli zvláštní zálibu v stavbách z gigantických kamenných kvádrů, s nimiž by měla problémy i dnešní těžká stavební technika. Mezi nejznámější památky tohoto druhu patří slavné Stonehenge nebo kamenné řady v Bretani. To je však jen vrchol megalitického ledovce.

ladvi04b

obr: Nejstarší známý snímek Kamenného slouhy pořídil spisovatel Eduard Štorch roku 1914. Tehdy ještě menhir stál uprostřed polí

Foto: archiv

 

 

Vědci kladou různé megalitické stavby do velmi širokého časového rozmezí od 6. do 1. tisíciletí před naším letopočtem. Je však možné, že přinejmenším některé z nich jsou ještě mnohem starší, protože dobu opracování kamene nejde určit.

Stejně jako v čase se tyto objekty doširoka rozprostřely i v prostoru; v Evropě to je od Irska až po Kavkaz, mnozí badatelé však vidí charakteristické megalitické znaky i ve stavbách dávných kultur ostatních kontinentů, zejména v Jižní Americe.

V Evropě platí, že čím blíže k Atlantiku, tím starší a monumentálnější stavby to jsou. Příznivci hypotézy o Atlantidě se proto o megalitickou kulturu intenzivně zajímají.

Na našem území se tyto památky vyskytují především v oblasti mezi Rakovníkem, Prahou a Žatcem. Tedy v povodí Labe, Ohře a Vltavy. Zřejmě navazují na výskyty megalitických objektů v severním Německu - a potvrzují domněnku, že nešlo jen o civilizaci zručných stavitelů, ale také odvážných mořeplavců. Nápadná totiž je přítomnost megalitických památek na březích moří a velkých splavných řek. Dnešní Praha tak může být místem, kam tito lidé pronikli od Severního moře povodím Labe nejdál na jih...

Moc nám nepomohou ani archeologické nálezy v okolí chaberského menhiru. Našly se tu sice památky po Keltech, s nimiž lidé megalitickou kulturu často chybně spojují, ve skutečnosti sem však Keltové přišli až v časech, kdy Kamenný slouha už dávno stál. Na území Chaber byly ostatně objeveny stopy mnoha dalších kultur, od lovců mamutů až po staré Slovany. Vztah k menhiru se však u žádné z nich nepodařilo prokázat. Tak je tomu i u většiny megalitických staveb v zahraničí. U mnoha z nich se ostatně nenašlo vůbec nic. Většinou také nevíme, k čemu tyto objekty (jistě vybudované s nezměrným úsilím) sloužily.

Mohlo by se zdát, že jeden menhir toho o Ládví moc neříká. Existují ale náznaky toho, že Kamenný slouha mohl být součástí většího megalitického komplexu.

(pokračování)

(předešlý díl seriálu)

 Jan A. Novák

obr: Druhý kámen patrně stejného původu byl vykopán a vztyčen v 80. letech 20. století v zahradě rodinného domku. Na snímku jsou zachyceny oba menhiry - před plotem i za plotem. Foto: Jan A. Novák 

 

You have no rights to post comments

 
Joomla Templates at JoomlaShack