Novákoviny

Menhir Kamenný slouha v Dolních Chabrech by mohl být prvním z klíčů otevírajících tajemství vrchu Ládví - výrazné krajinné dominanty pravobřežní části pražské kotliny. Proč zrovna tento kopec nebyl nikdy obydlený? Možná proto, že neměl sloužit lidem, ale bohům…

(předešlý díl seriálu) 

Vyvozovat kultovní funkci Ládví z existence jediného menhiru nejasného původu i stáří by bylo poněkud odvážné - jenže Kamenný slouha není jediný objekt, který ve v bezprostředním okolí kopce nachází. A dokonce zřejmě nestál na svém dnešním stanovišti osamoceně. Existují silné důkazy toho, že menhirů tu bylo víc a patrně tvořili rozsáhlejší komplex: svatyni, kalendářní objekt, observatoř

Ve skutečnosti je důvod stavby těchto objektů stále nejasný. Umíme si sice představit, že manipulace s velkými kamennými bloky je možná i s pomocí primitivních technických prostředků, záhada je ale v něčem úplně něčem jiném:: proč takové úsilí tehdejší lidé vynakládali, když podle učebnic měli mít dost co dělat s tím, aby primitivními prostředky uhájili holé živobytí. Nebo jsou naše představy o době kamenné úplně chybné?

Druhý kámen

Oficiální archeologie má s existencí českých menhirů problémy, Už v 19. století se u nás odehrál bouřlivý spor mezi zastánci jejich přirozeného původu a těmi ,kdo tvrdili, že byly uměle vztyčeny. Pak se podařilo  dokázat, že se nenacházejí v místech výskytu hornin, z níž byly zhotoveny – tedy, že je někdo musel na lokalitu dopravit.

Přesto se téměř celé 20. století česká archeologie tomuto tématu vyhýbala. Známý popularizátor archeologie Karel Sklenář ve knize Slepé uličky archeologie ještě roku 1995 tvrdí, že "naše země nemají jedinou prokazatelnou památku tohoto druhu".

obr: Menhir Kamenný slouha v Dolních Chabrech. Dnes stojí uprostřed vilové zástavky, ještě nedávno ale byl v otevřené krajině na místě s dalekým výhledem. Hornina, z níž je zhotoven,  pochází z vrchu Ládví

Foto: Jan A. Novák

Přitom právě chaberský menhir je pěknou ukázkou umělého původu: několik tun buližníku sem z Ládví jistě nepřišlo po svých. A zrovna zde amatérští nadšenci prokázali, že překvapující objevy jsou možné.

Když se roku 1980 v Chabrech kopala rýha pro vodovodní potrubí, naskytla se i příležitost prozkoumat zem u paty menhiru. Ukázalo se, že kámen stojí v půlmetrové vrstvě umělé navážky. Teprve pod ní se nachází spraš a štěrkopísek.

Vyplývají z toho dvě věci. Menhir dodnes stojí na svém původním stanovišti, které bylo před jeho vztyčením uměle upraveno. A v žádném případě není přírodním výtvorem, ale byl sem odkudsi dovlečen (a zřejmě i částečně opracován).

Podle typu horniny pochází právě z kilometr vzdáleného Ládví. Při tehdejších technických možnostech se záhadní stavitelé při tom museli dost zapotit. A nebo to pro ně naopak byl jen takový menší melouch - největší český menhir poblíž Klobuk na Slánsku je totiž více než dvakrát vyšší.

- - - - - - - - - - - - - - -

UPOZORNĚNÍ:

Text je součástí knihy Hory a kopce opředené tajemstvím, kterou vydalo nakladatelství Alpress. Pokud ji nenajdete u knihkupce, je možné ji se slevou objednat zde

- - - - - - - - - - - - - - -

Dlouho to vypadalo, že se o megalitickém objektu v Dolních Chabrech už asi víc nedovíme. K průlomu došlo v srpnu 2006, kdy se na zahradě za menhirem našel další kámen ze stejného materiálu, podobného tvaru i velikosti. Ležel povalený a jeho původní lůžko se nenašlo, přesto byl znovu vztyčen alespoň ve své dnešní poloze. Nyní jsou tedy v Dolních Chabrech menhiry dva - jeden před plotem, druhý za ním.

Papežovy instrukce

Nález druhého kamene poblíž Kamenného slouhy sice mnoho neříká, ledacos ale naznačuje. Objekt byl rozsáhlejší a kdosi ho zničil. Menhiry málokdy stojí jen po dvou, nejspíš jich tu bylo víc. Lze si představit i uspořádání do kruhu, kterému se říká henge. Ano, třeba na způsob anglického Stonehenge. Tedy kamenný kalendář, astronomická observatoř. Vyvýšená lokalita s dalekým výhledem k tomu byla jako stvořená.

Jaký ale měla vztah k samotnému temeni Ládví? Byl jen zdrojem materiálu nebo něčím víc? Na to by se dalo odpovědět, kdybychom po jeho obvodu našli další kultovní objekty. Ale o žádných nevíme. Nebo víme, jen je neumíme rozpoznat?

obr:  Papež Řehoř Veliký na obraze od Antonella da Messiny (1430-1479). Podle jeho směrnic se měly na místech předkřesťanských svatyní stavět křesťanské kostely

V 5. století, když se křesťanství ztěžka začalo šířit ze Středomoří do nitra divoké Evropy, vydal papež Řehoř Velký (540-604) směrnici instruující křesťany jak naložit se starými pohanskými svatyněmi: "Je třeba zničit jenom modly, potom připravit svěcenou vodu, vykropit jí pohanské chrámy a dát do nich ostatky svatých...Pokud jsou tyto chrámy pevně vybudovány, slouží k užitku a je dobré, když přejdou od uctívání kultu démonů k službě pravému Bohu... Když lidé uvidí, že jejich stará místa, kam se chodili modlit, stále stojí, budou ochotněji přicházet, a to již z prostého zvyku, aby uctívali nového Boha..."

V Čechách té doby to zdaleka nebylo aktuální, ale církev (na rozdíl od dnešních politiků) uvažuje v horizontu celých věků. O čtyři století později v Čechách navázal na Řehořovy směrnice kníže Břetislav I. (asi 1002-1055), když roku 1039 vyhlásil tzv. Břetislavova dekreta o likvidaci pohanství u nás. Je to vůbec nejstarší český právní dokument.

Najednou všechno vypadá jinak: musíme hledat nejstarší křesťanské kostely. A těch je právě v okolí Ládví víc, než by člověk čekal v místě tehdy zcela pustém.

(pokračování)

(předešlý díl seriálu)

Jan A. Novák

(Psáno pro časopis Naše rodina)

You have no rights to post comments