Novákoviny

Brutální vyvraždění redakce časopisu Charlie Hebdo je mediální událostí číslo jedna. Média potřebují hesla, snadno uchopitelné symboly, zjednodušení - a tak jsme v přímém přenosu svědky vzniku realitě vzdálených mýtů nikoliv nepodobných legendě o "princezně srdcí" Dianě. S tím rozdílem, že tentokrát už nejde o neškodný bulvár, ale o mýty docela nebezpečné. Na prvním místě to je dělení islámu na dobrý a zlý, s čímž souvisí i bezpochyby tragická smrt "hodného muslima", policisty Ahmeda Merabeta, ale především sebevražedný požadavek ty "hodné" vyzbrojovat a cvičit, aby s těmi zlými bojovali za nás. Stejně nebezpečným zjednodušením pak je i lavinovitě se šířící heslo "My všichni jsme Charlie" - byť nepochybně míněné dobře.

Hodný islám je z hlediska euroamerické civilizace nesmysl z jednoho prostého důvodu: Korán výslovně požaduje, aby muslimové víru šířili, nevěřící nepovažuje za lidi, křesťany a židy za podlidi, kteří věřícím platí za setrvání ve své víře daň. Musí nosit odlišný oděv, podléhají mnoha omezením - asi jako Židé ve středověku. Nebo ve Třetí říši. Historia Magistra Vitae. Korán je z principu s lidskými právy a demokracií zcela nekompatibilní.

Takže jediný rozdíl mezi hodným a zlým muslimem je ten, že hodný se nejdřív snaží na islám obracet po dobrém, nebo s obracením čeká, až bude ve většině,  zatímco zlý bere semtex a kalašnikov rovnou. I „hodný“, ale opravdu věřící muslim naší civilizací pohrdá, nebo ji přinejmenším odmítá. Muslim, který je tolerantní k jiným vírám, který s naší civilizací a naším způsobem života nemá problém, nežije podle Koránu. Je to špatný muslim, ve víře vlažný a svými duchovními vůdci považovaný v podstatě za hříšníka, ne-li přímo za odpadlíka. Z historie také víme, že vlažná masa nikdy dějiny nerozhodovala, protože odhodlaní vůdci ji snadno ovládnou.

Z toho důvodu si také nemyslím, že policista Ahmed Merabet brutálně zavražděný teroristou opravdu je dobrý příklad „hodného“ muslima. Jeho smrt je krutá tragédie - ale spíš než bojovníkem za "hodný islám" byl obětí neschopnosti svých nadřízených, kteří ho v podstatě poslali na popravu. Sloužil francouzské demokratické republice, jejíž právo je - jak opakovaně potvrdily mnohé právní výroky - s Koránem a s právem šarija neslučitelné. Byl to špatný muslim. Jinými slovy, byl to obyčejný člověk, který chtěl žít normální život, což se ukázalo být s mocichtivým islámem neslučitelné.

Problém s "hodným" islámem je i v tom, že tato víra přímo doporučuje lhát, pokud je to v zájmu islámu. Kdo s muslimy přišel do styku blíž, asi potvrdí, že poněkud volnější nakládání s pravdou je v této kultuře hluboce zakořeněné i v denním životě. Což vrhá trochu jiné světlo na všechna prohlášení lítosti a odsouzení terorismu z řad muslimů (o politicích, kteří mají lhaní v popisu práce ve všech kulturách, ani nemluvě).

Bylo by hezké, kdyby vznikl nějaký islám, který by s tolerancí neměl problém, to by ovšem znamenalo přepsat Korán. Nebo k němu aspoň napsat podobný dodatek, jakým je Nový zákon v Bibli. Problém ovšem není jen v naprosté intoleranci Koránu. Základní rozdíl mezi islámem a křesťanstvím je, že islám nezná odluku církve od státu - právě naopak. "Hodní" i "zlí" muslimové jsou za jedno v tom, že stát se má řídit podle islámu. Vyzbrojovat "hodné" muslimy, aby za nás bojovali proti "zlým" muslimům znamená pouze vyrobit a ve válce zocelit budoucího podmanitele - nezávisle na tom, která strana vyhraje.

Na druhou stranu ovšem mám i problém s heslem "Všichni jsme Charlie". Ten časopis vulgárně urážel kde koho a opravdu nebyl podle mého gusta. Myslím, že v mnoha demokratických zemích by vycházet nemohl (v USA tedy určitě ne). To, že úspěšně vycházel ve Francii, zřejmě také o něčem svědčí - možná o tom, že evropská demokracie se poněkud vymkla z kloubů. Poud bych se už měl s nějakou obětí islámských teroristů ztotožnit, tak spíš s Theo van Goghem, který zaplatil životem za pravdivý film o islámu, nebo s dánským kreslířem Kurtem Westgaardem, jehož karikatura Mohameda má úroveň.

Heslo "Všichni jsme Charlie" se dá pochopit jako výraz šoku z brutální vraždy a z naprostého popření euroamerických hodnot, které demonstrovala. Jako potvrzení Voltairova bonmotu "Hluboce s vámi nesouhlasím, ale budu se bít, abyste mohl svůj názor projevit". Nemělo by ale znamenat, že onen časopis je ztělesněním našich hodnot - i demokracie má své meze, svou morálku a slušnost, jinak nefunguje. Naše civilizace je sekulární, ale vznikla na základě antické vzdělanosti a židovsko-křesťanské morálky, nikoliv na základě vulgarity a urážek bez hranic. Pokud své kořeny odvrhne, bude snadnou obětí. Už proto, že islám (nebo ruský fašismus) se pak stane pro určitou část populace demoralizované Evropy a Ameriky o to přitažlivější - zdaleka už ne jen pro potomky imigrantů.

Jan A. Novák

Psáno pro Novákoviny