Novákoviny

Multikoptéry zatím známe jako malé dálkově ovládané modely létající pro zábavu nebo filmování ze vzduchu. Německý tým e-Volo ale na stejném principu postavil letoun VC200 schopný unést dvě osoby. Jeho konstruktéři věří, že během několika málo let rozjedou tovární výrobu a jejich stroj se stane něčím na způsob malého létajícího automobilu. A nejsou sami, kdo si to myslí.

"Věřím, že VC200 bude představovat revoluci v dopravě vzduchem na krátké vzdálenosti," komentoval avantgardní konstrukci Erik Lindbergh, vnuk legendárního pilota, který jako první přeletěl z New Yorku do Paříže. "Ještě má před sebou dlouhý vývoj, jeho design ale nese velký tržní potenciál. Má na to, aby dramaticky změnil způsob, jakým se přemisťujeme po povrchu naší planety."

Volocopter už úspěšně létá v kryté hale - zatím na dálkové ovládání. O stroji referoval i prestižní letecký časopis Aviation Week, což ukončilo internetové debaty o tom, jestli přerostlá hračka schopná unést člověka není jen vtip.

Peníze poskytl crowfunding

Loni v srpnu vzbudil dvoumístný VC200 velkou pozornost na mezinárodním leteckém veletrhu Aero 2014 ve Friedrichshafenu. Společnost e-Volo pak dostala na jeho další vývoj 2 miliony eur od spolkového ministerstva pro ekonomiku a technologie. Spolupracuje také s leteckými úřady Německa na vytvoření nové kategorie létajících strojů označenou jako Volocopter, pro kterou by platila obdobná pravidla jako pro ultralehká letadla. VC200 se nyní připravuje k testům v otevřeném terénu na letišti v Bruchsal.

obr: Dvoumstný VC200 při testech v kryté hale

Foto: e-Volo

Multikoptéry asi není potřeba moc představovat; najdeme je v každém lepším hračkářství nebo prodejně modelů. Nejčastěji mají čtyři nosné vrtule (kvadrokoptéry), mohou jich mít ale i víc - odtud název multikoptéra. Elektrický pohon zajišťuje tichý čistý provoz. Palubní elektronika propojená se satelitní navigací kontroluje stabilitu i bezpečný průběh všech manévrů, takže operátor nemusí mít žádné pilotní zkušenosti - pomocí vysílačky pouze určuje směr a výšku letu.

Pro případ nouze (například ztráty ovládacího signálu, nebo poklesu napětí akumulátoru) je stroj naprogramovaný tak, aby se sám vrátil na místo startu, nebo alespoň přistál. Každá vrtule má svůj vlastní elektromotor, takže zejména multikoptéry jsou velmi bezpečné: ani porucha několika motorů nemusí vést k pádu.

Myšlenka volokoptéry je prostá: zvětšit hračkářské multikoptéry tak, aby stroj unesl posádku. Společnost e-Volo GMbH založili v Karlsruhe Alexander Zosel a Stephan Wolf roku 2011 jako startup a její činnost financovali pomocí crowfoundingu prostřednictvím služby Seedmatch. Díky působivým animacím se sešlo 1,2 milionu eur, další nemalé částky poskytla některá ministerstva.

Ve stopách Robura Dobyvatele

Roku 2012 e-Volo zvítězila v soutěži o Lindberghovu cenu za letecké inovace. Přispěl k tomu úspěšný test prototypu v listopadu předešlého roku. Stroj označovaný jako VC1 měl podobu prostého rámu s rozpětím 5 metrů, na němž bylo 16 elektromotorů s vrtulemi. Včetně akumulátorů vážil 80 kilogramů a ovládal se dálkově pomocí vysílačky s křížovými ovladači - stejnými jako u ovladače počítačových her. Od malých multikoptér se kromě rozměrů lišil jen sedadlem pilota uprostřed.

obr: Zkušební model VC1 byl jen zvětšená multikoptéra - která ale unesla pilota

Foto: e-Volo

VC1 se samozřejmě nejdříve testoval bez pilota - pak ale stačilo jednomu ze zakladatelů firmy jen s vysílačkou v ruce usednout na jednoduchou židli usazenou na rámu. Úspěch otevřel cestu ke stavbě skutečného letadla.

VC200 má dvoumístnou kabinu podobnou ultralehkému vrtulníku, nad ní ale je místo klasického rotoru kruhový rám s 18 elektromotory a vrtulemi, takže celek poněkud připomíná semeno pampelišky. Celá konstrukce je z uhlíkových kompozitů. Kapacita baterie v současnosti vystačí na 20 minut letu, konstruktéři ale věří, že díky rychlému vývoji akumulátorů se brzy podaří dobu ve vzduchu několikanásobně prodloužit. Pro stroj určený k ještě delším letům uvažují o hybridním pohonu.

První bezpilotní test se uskutečnil 17. listopadu 2013, ale Certifikace pro sériovou výrobu a běžný provoz nejspíš potrvá mnohem déle, než samotný vývoj. I u klasických letadel jde o náročný proces, multikoptéra navíc představuje úplně novou kategorii. Není při tom bez zajímavosti, že stroj společnosti e-Volo se svými mnoha motory a vrtulemi je v podstatě koncept, který předpověděl už roku 1886 Jules Verne v románu Robur Dobyvatel.

Svislý start, tichý provoz a jednoduché ovládání předurčují volokoptéry pro celou řadu uživatelů - od záchranářských týmů, přes vědce a ochránce přírody až po vojáky. Především ale splňují to, o co se dlouhá desetiletí marně snaží vynálezci létajícího automobilu: možnost vzlétnout ze zahrádky za domem a nerušit při tom hlukem, při vysoké bezpečnosti provozu a nenáročném ovládání. Přesto budou německé úřady zřejmě pro řízení vyžadovat průkaz pilota ultralehkých letadel.

VC 200 - základní charakteristiky

cestovní rychlost - 100 km/h

maximální letová výška - 2100 m

maximální vzletová hmotnost - 450 kg

letová vytrvalost: nejméně hodina

počet míst: 2

Jan A. Novák

You have no rights to post comments