Novákoviny

Důležitou součástí přípravy dlouhodobých misí do vesmíru je nutné posádky důkladně prověřit už na Zemi, protože při nich je rizikovým faktorem nejen technika, ale i samotní lidé- a tam nahoře je každé selhání nesmírně drahé. Nejvíc se kosmickým podmínkám blíží prostředí pod vodou. Česká republika se může pochlubit dlouhou tradicí ve výzkumech metod sledování duševního stavu astronautů a sociálních vazeb v posádkách kosmických lodí.

Už roku 1988 zorganizovala Akademie věd projekt Štola 88 při němž 12 dobrovolníků strávilo tři týdny v opuštěném důlním díle upraveném jako interiér kosmické lodi. Také denní rozvrh a prováděné experimenty odpovídaly programu pilotované mise, přičemž "posádky" byly pod dozorem lékařů a psychologů. Vedoucí projektu Jaroslav Sýkora se později podílel na mezinárodním experimentu MARS 500, který v letech 2010 až 2011 simuloval kompletní let šestičlenné posádky na Mars a zpět.

Později dva české týmy po vzoru amerického Akvaria nezávisle na sobě vybudovaly podvodní kabiny (habitaty), v nichž bylo možné simulovat podmínky kosmického letu ještě věrněji než v podzemní štole. ESA takové zařízení nemá, proto bylo možné předpokládat, že by české kabiny zahrnula do svých programů."Podvodní stanice je mnohem věrnější simulace vlivu meziplanetárního letu na zdraví a psychiku posádek, než pokusy s dlouhodobými pobyty malých skupin v uzavřeném prostoru na suchu," vysvětluje Matěj Šanda, konstruktér kabiny Hydronaut.

"Proběhla různá jednání s ESA, na kterých mi bylo řečeno, že výsledky vědeckých experimentů v takovém zařízení by byly zajímavé, ale musíme si to tady v Čechách postavit sami."V kabině Hydronaut se uskutečnilo několik dlouhodobých pobytů, naposledy v červnu 2021, kdy Matyáš Šanda, Mikoláš Rozložník a František Harant strávili 40 hodin v desetimetrové hloubce zatopeného lomu u Jesenného. Lékaři přitom sledovali fyziologické hodnoty i psychický stav posádky. Bezprostřední dlouhodobou spolupráci s ESA se ale zatím navázat nepodařilo.

Dál se dostal tým okolo psycholožky Kateřiny Sýkorové – Bernardové (dcery Jaroslava Sýkory) a potápěčského instruktora Michala Doktora. Ten v zatopeném lomu Slověnický mlýn u Českých Budějovic vybudoval velkoryse pojaté potápěčské centrum, včetně rozměrného habitatu umístěného v desetimetrové hloubce. Postupně se tu uskutečnilo několik rekordních dlouhodobých pobytů pod vodou.. Díky profesionálnímu přístupu, dokonalé organizaci a spolupráci s vědci se nakonec stal tým ze Slověnického mlýna součástí úsilí kosmických agentur o lety lidí dál než jen na oběžnou dráhu: letošní experiment simuloval přistání lidí na povrchu Měsíce, jeho několikadenní průzkum a návrat. Vědeckou vedoucí experimentu byla Kateřina Sýkorová-Bernardová..

V červnci 2021 se v habitatu Slověnického mlýna na celý zabydlel čtyřčlenný tým (dvě ženy a dva muži) vedený Davidem Vondráškem, vedoucím oddělení potápění na katedře technických a úpolových sportů Fakulty tělesné výchovy a sportu UK. Experiment pojmenovaný AQUAKOSMOW spočíval v lékařských měřeních, především ve sledování vlivu pobytu pod tlakem na jemnou motoriku, paměť, smyslové schopnosti a spánkové rytmy. Těžištěm vědecké práce byl výzkum psychiky malého kolektivu uzavřeného v omezeném prostoru a vystaveného nepřátelskému prostředí. O výsledky projevila zájem jak NASA, tak i ruský Institut biomedicínských problémů, takže byl tým Kateřiny Sýkorové - Bernardové zahrnut do mezinárodních kosmických projektů, přičemž je jeho účast potvrzená do roku 2027.

Tolik stručný souhrn, postupně se budeme na Novákovinách jednotlivými experimentům s dlouhodobými pobyty pod vodou zabývat podrobněji.

Jan A. Novák

You have no rights to post comments