Novákoviny

stránky publicisty Jana A. Nováka

Indie provedla úspěšný test raketoplánu

indves1Indie úspěšně vyzkoušela malý raketoplán, který se má stát předobrazem opakovaně použitelného nosiče pro levné lety do vesmíru. Rozvojová země tak potvrdila odhodlání pokračovat ve vývoji okřídlených kosmických prostředků podobných raketoplánům Space Shuttle, přestože kosmické velmoci od něj upustily.

 

"Úspěšný test Indii otevírá cestu k levné dopravě nákladů do vesmíru," prohlásil Pallava Bagla z indické kosmické agentury ISRO. "USA a další země sice od raketoplánů ustoupily, my ale přesto věříme, že se nám podaří pomocí opakovaně použitelných prostředků snížit náklady na kosmické lety o 90 procent. Tento test prověřil kritické technologie raketoplánu jako řízení, navigační systémy a tepelnou ochranu."

Ohledně předpokládaného snížení nákladů jsou některé indické zdroje ještě konkrétnější: ze současných 5000 USD na kilogram užitečného zatížení to chtějí Indové dotáhnout na pouhých 500 USD.

 

Předehra pro Avatar

Rakety už dneska vypouští kde kdo, ale kosmické raketoplány dokázaly uvést do operačního provozu jen Spojené státy. Rozpačité hodnocení programu Space Shuttle zřejmě na dlouho poslalo k ledu obdobné programy jiných kosmických agentur, přestože v úspěšném provozu stále je tajný vojenský miniraketoplán X-37B.

indves2

 

 

obr: Demonstrátor indického kosmického kluzáku RLV-TD

 

 

Patrně ne náhodou indický program směřuje k nápadně podobnému stroji. Projekt byl ohlášen už roku 1998 pod názvem Avatar.

Při současném testu klíčových technologií pro Avatar odstartoval 23. května demonstrátor s označením RLV-TD (Reusable Launch Vehicle - Technology Demonstrator). Měl podobu zmenšeného kosmického kluzáku s deltovitými křídly, který do výšky 65 kilometrů vynesla jedna z menších indických raket HS9.

Odtud se stroj vracel podobným způsobem jako raketoplány Space Shuttle: brzdil o atmosféru spodní částí trupu a křídel pokrytými opakovaně použitelným tepelným štítem. Po dostatečném snížení rychlosti pak přešel do klouzavého letu.

Tentokrát ale ještě nepřistával na pevné zemi, protože ISRO zatím nedisponuje letištěm s dostatečně dlouhou dráhou. Kluzák proto po třináctiminutovém letu skončil na hladině Bengálského zálivu 412 kilometrů od místa startu. Tam jej vyzvedly záchranné lodě indické pobřežní hlídky a Institutu námořních technologií (NIOT).

 

Kosmická velmoc pod Himalájem

"Díky dobře fungujícímu tepelnému štítu stroj úspěšně přečkal vysoké teploty při brždění v atmosféře a přistál v předpokládané oblasti," uvedla oficiální zpráva ISRO. "Po celou dobu pokusu jej bezpečně vedly testované navigační a řídící systémy."

indves3

 

 

obr: Kluzák RLV-TD před startem k testovacímu letu

 

 

 

Nicméně K. Sivan, ředitel Vikram Sarabai Space Center, kde RLV-TD vyvinuli, konstatoval, že jde jen o první dětské kroky k Avataru. "Budeme muset ještě překonat mnoho technologických výzev," dodal.

"Ale výsledek by se měl vyplatit, protože 80 až 87 procent nákladů při současných startech jde na vrub struktury rakety, zatímco náklady na palivo jsou v porovnání s tím minimální - jde jen o 15 až 20 procent. Možnost použít stroj znovu by vedlo k obrovskému zlevnění startů."

Na otázku, co bude dál, K. Sivan odpověděl: "Teď budeme studovat data získaná při současném testu. Podle výsledků se rozhodneme, jako budou naše další kroky."

Jiné zdroje naznačují, že po přistání v moři by měly následovat testy přistávání ne pevném povrchu. Za tím účelem má ve vzdálenosti 80 kilometrů od indického kosmodromu Sriharikota vzniknout pětikilometrová dráha pro přistávání kosmických kluzáků.

Přestože je Indie považovaná za rozvojovou zemi, ve vesmíru patří mezi velmoci a její kosmický program by jí mohly závidět i kosmické agentury zemí mnohem vyspělejších. ISRO disponuje vlastními silnými nosiči schopnými dopravovat náklady na geostacionární dráhu, úspěšně vyslala sondy k Měsíci a Marsu a otestovala technologie pro návrat pilotované lodi z vesmíru.

Její astronauté se podíleli na letech programu Space Shuttle, astronautka Kalpana Chawla byla jednou z obětí havárie raketoplánu Columbia roku 2003.

 

Jan A. Novák

psáno pro iHned.cz

 


indves4RLV-TD - základní parametry


rozpětí křídel: 3,6 m

délka: 6,5 m

hmotnost: 1,5 t

místo startu: kosmodrom Sriharikota

dosažená výška: 65 km

trvání letu: 770 sec.

maximální dosažená rychlost: Mach 4,78

 

 

 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

 
Joomla Templates: by JoomlaShack