100 let WWI: (002) Císařské manévry 1913
- Kategorie: Historie
- Vytvořeno 14. 6. 2014 9:15
Navzdory dlouhé řadě "mírových konferencí" bylo nejpozději od počátku 20. století zřejmé, že Evropa spěje k velké válce. Připravovala se i rakousko-uherská armáda. Země sice nezbrojila v tak velkém stylu jako Německo, Francie nebo Británie, přesto se jí postupně dařilo své ozbrojené síly modernizovat. K ověření nových zbraní, organizace i připravenosti k boji v posledních letech míru sloužily především pravidelně pořádané císařské manévry.
První světová válka dorazila na naše území jaksi nanečisto a s předstihem v podobě velkých císařských manévrů, které se konaly od 11. do 17. září 1913, tedy necelý rok před vypuknutím skutečného světového konfliktu. Šlo předposlední vojenské cvičení tohoto typu v Rakousko-Uhersku. Těmi definitivně posledními byly manévry v Bosně roku 1914, které skončily atentátem na jejich vrchního velitele, následníka trůnu...
Dějištěm manévrů roku 1913 byla velká oblast jižních Čech s centrem v Táboře, kde sídlil jejich štáb, jemuž velel sám následník trůnu a vrchní velitel rakousko-uherského vojska arcivévoda Ferdinand d°Este, který byl po dobu manévrů ubytovaný na zámku v Chotovinách. Účastníkem manévrů byl i budoucí císař Karel (současný císař František Josef I. se pro vysoký věk již vojenských cvičení nezúčastňoval).
Severní hranice manévrů byla u Benešova, Vlašimi, Soutic a Ledče nad Sázavou. Podstatnou měrou se tedy dotkly i Vlašimska, Podblanicka a Sedlčanska. Dochovaly se například údaje o tom, že ve škole v Sedlci bylo ubytováno 500 vojáků, důstojníci žili u zámožnějších rodin.
Cílem manévrů bylo vyzkoušení tehdy nejmodernější bojové techniky včetně letadel, pozorovacích balónů, bezdrátových telegrafů a nákladních automobilů. Pro obyvatele kraje tedy šlo o velkou atrakci, mezi přihlížejícími byla i arcivévodova manželka Žofie s dětmi. Další atrakcí byly večerní koncerty vojenských kapel, které každodenně probíhaly v některých městech oblasti vojenského cvičení, například v Sedlci a v Prčici.
Během manévrů došlo i k simulaci bitev dvou armád "modré" a "červené", přičemž největší "bitvy" se odehrály u Miličína a u Borotína 15. září. Střet na kopci u Borotína měl poněkud pikantní výsledek, protože oproti předem naplánovanému průběhu v něm zvítězila modrá armáda vedená generálem Auffenbergem nad armádou červených pod velením arcivévody d°Este. Ferdinand d°Este vyjádřil po skončení manévrů uspokojení s jejich průběhem i výsledky, aniž tušil, že do skutečné války už zbývají jen měsíce a jeho vražda se stane záminkou k jejímu rozpoutání.
Jan A. Novák
Komentáře
Otázkou primární však jest, kdo Evropu tehdy bílou a křesťanskou ještě, do války likvidující nás vehnal doopravdy?!! ;-)
Jen to ono nařčení, byl by onen horší případ. :-(((
Tolik svobody a demokracie zde ni zdaleka nemáme..... :-(
nevzpomenete si, odkud jsem to opsal?
Toť přesně styl jejich typický.
Sám viděti ráčíte jak, že webu tohoto autor onálepkoval nás hbitě.
RSS informační kanál komentářů k tomuto článku.