Nobelovy ceny za chemii
- Kategorie: Věda
- Vytvořeno 8. 10. 2009 6:14
Psáno pro Hospodářské noviny, 7. 10. 2009
Poslední ze tří Nobelových udělovaných přírodovědcům náleží chemii - i když v letošním roce je to tak trochu na hraně. Venkatraman Ramakrishnan, Thomas A. Steitz a Ada E. Yonathová si totiž rovným dílem rozdělí 10 milionů švédských korun za přínos pro výzkum struktury a fungování ribozomů, což jsou buněčné organely odpovědné za syntézu bílkovin. A to je oblast, která patří nejen biochemii, ale i biologii a do značné míry také medicíně.
„Ribozomy kontrolují chemické procesy ve všech živých organismech a jsou tedy významné jak pro pochopení života samotného, tak i pro vývoj nových léků,“ vysvětluje nobelovský výbor Královské švédské akademie věd své rozhodnutí.“Ocenění vědci pomocí rentgenové krystalografie přesně zmapovali pozici každého ze stovek tisíc atomů, z nichž jsou ribozomy složené.“
Ribozom jsou – zjednodušeně řečeno – jakési výkonné orgány, v nichž se podle informací uložených na DNA staví buňka. Nacházejí se v obrovském množství v cytoplasmě každé živé buňky a skládají se především z ribonukleové kyseliny (RNA), což je molekula podobná DNA, která však má místo dvojité šroubovice pouze jednu. Správná funkce a dostatečný počet ribozomů v buňkách je základním předpokladem pro správnou funkci celého organismu – a pochopení mechanismu jejich činnosti klíčem k léčbě mnoha nejzávažnějších nemocí.
První z čerstvých nositelů Nobelovy ceny za chemii Venkatraman Ramakrishnan v současnosti působí na MRC Laboratory of Molecular Biology v Cambridge. Narodil se roku 1952 v indickém státě Tamil Nandu, bakalářský titul získal na indické Baroda University, ve studiích pokračoval na Ohio University. Roku 2000 popsal strukturu některých částí ribozomu a mechanismy zajišťující bezchybnou syntézu bílkovin podle genetické informace. Později přesně určil trojrozměrné uspořádání ribozomu a jeho reakce na antibiotika i další látky.
Thomas A. Steinz je Američan narozený roku 1940 v Milawaukee. Nyní působí jako profesor molekulární biofyziky a biochemie na Lékařském institutu Howarda Hughese při Yale University. Hlavním předmětem jeho zájmu je zkoumání buněčných struktur pomocí rentgenové krystalografie. Podařilo se mu tak zjistit mechanismy působení různých enzymů a mechanismy syntézy bílkovin v ribozomech. Předmětem jeho výzkumu je využití těchto poznatků pro vývoj léků proti mikrobům odolným vůči dosavadním antibiotikům.
Ada E. Yonathová se narodila roku 1939 v Jeruzalémě, dnes je ředitelkou centra pro výzkum biomolekulárních struktur Weizmannova vědeckého institutu. Je považována za průkopníka využívání rentgenové krystalografie ve výzkumu buněčných struktur. Zkoumala stavbu ribozomů a syntézu bílkovin v nich, odhalila mechanismy vzniku odolnosti vůči antibiotikům u některých mikroorganismů.
Jan A. Novák