Nobelova cena za fyziku: zkrocení světla
- Kategorie: Věda
- Vytvořeno 7. 10. 2009 6:37
Psáno pro Hospodářské noviny, 6. 10. 2009:
Získat Nobelovu cenu z oblasti přírodních věd se podaří málokomu - získat ji v roce 2009 celou, je zřejmě nemožné. Po medicíně se to opět potvrdilo při včerejším vyhlašování laureátů za fyziku: polovinu dostal Charles K. Kao za poznatky týkající se přenosu světla optickými vlákny, o zbývající dvě čtvrtiny se podělí Willard S. Boyle a George E. Smith za objevy související s optickými zobrazovacími čipy CCD. Navzdory většině tipů tedy nejprestižnější cena nemíří do oblasti teoretické fyziky a kosmologie, ale tam kde je dnes fyzika nejvíc na očích: do oborů souvisejících s telekomunikacemi a digitálním obrazem.
„Letošní cena je za vědecké výsledky, které umožnily vznik dnešní společnosti propojené komunikačními sítěmi,“ říká se ve zdůvodnění Švédské královské akademie věd. „Svět je obetkán optickými vlákny, jejichž celková délka už dosahuje víc než miliardu kilometrů – naši planetu by jimi bylo možné obtočit 25tisíckrát.“
Charles Kuen Kao, který na tom má nezanedbatelný podíl, se narodil roku 1933 v čínské Šanghaji. Vystudoval elektroniku na britské Wolwich Polytechnic a na Imperial College London. Roku 1966 společně se svým kolegou George Hockhamem se ve Standard Telecommunication Laboratories začali zabývat problematikou přenosu informací pomocí optických skleněných vláken tenčích než lidský vlas. Vědělo se, že takto lze přenášet mnohem větší objem informací než elektrickými vodiči, v praxi ale technologie selhávala na velkých ztrátách světla, takže přenosy byly možné jen na vzdálenost několika metrů. Kay a Hockham dokázali, že problém není v samotném sklu, ale v jeho nedokonalém zpracování. Na základě jejich práce bylo vyrobeno prakticky použitelné skelné vlákno.
„Jen doufám, že jsem neotevřel Pandořinu skříňku, ale že skelné vlákno přinese světu radost,“ řekl už dřív profesor Kao.
K druhé polovině ceny se ve zdůvodnění praví: „CCD čipy jsou očima dnešních kamer. Uskutečnily revoluci ve fotografii, umožnily elektronické zachycení a zpracování obrazu, mají ale i řadu uplatnění v medicíně.“
Willard Sterling Boyle se narodil roku1924 v kanadském Amherstu a vystudoval McGill University.. Od roku 1953 pracoval v Bellových laboratořích, kde vynalezl kontinuálně zářící rubínový laser. Podílel se také na lunárním programu Apollo. Roku 1969 společně s Georgem Smithem vynalezl CCD čip používaný v digitálních kamerách.Druhý vynálezce CCD čipu Georgie Elwood Smith se narodil roku 1930 ve White Plains (NY), vystudoval University of Pennsylvania a University of Chicago.
Jan A. Novák