Novákoviny

P?ibližn? ?ty?i milióny lidí žije jen díky letošnímu laureátovi Nobelovy ceny za medicínu a fyziologii Robertu G. Edwardsovi. Je totiž autorem metody um?lého oplodn?ní „in vitro“ - po?etí ve zkumavce.  Edwards si díky své metod? vysloužil p?ezdívku Otec všech d?tí ze zkumavky. Ve výzkumu mu pomohl  britský gynekolog Patrick Steptoe, ten však roku 1998 zem?el, takže podle pravidel Nobelovského výboru mu cena nem?že být ud?lena.

„Více než deset procent všech pár? je neplodných, což pro mnohé z nich p?edstavuje celoživotní psychické trauma,“ uvádí se v oficiálním zd?vodn?ní výb?ru letošního laureáta Nobelovy veny za medicínu a fyziologii. „Teprve metoda vypracovaná Edwardsem, umožnila neplodnost ú?inn? lé?it.“

Od králíků k lidem

Robert Geoffrey Edwards se narodil 27. září  1925 v britském Manchestru. Roku 1948 nastoupil na University of Wales a pokračoval ve studiích na University of Edinburgh. Následovala vědecká praxe na několika výzkumných pracovištích v USA. Dnes je  profesorem na University of Cambridge, kde působí od roku 1963.

Problémem neplodnosti se Edwards začal zabývat během 50. let minulého století. Tehdy už se vědělo, že oplození mimo dělohu je možné, protože pokusy s vajíčky a spermiemi králíků uskutečněné předtím  jinými vědci  byly úspěšné.  Aplikovat tento postup na lidská vajíčka však nešlo, protože vývoj lidských zárodků je odlišný. 

obr: Nejčerstvější laureát Nobelovy ceny za medicínu a fyziologii Robert Geoffrey Edwards.

V následujících letech proto Edwards společně se svými spolupracovníky uskutečnil rozsáhlý výzkum vývoje lidského vajíčka, který vedl k řadě zásadních objevů. Zjišťoval například podmínky zrání vajíčka, jeho hormonální ovlivňování, i podmínky za jakých může k oplodnění vajíčka dojít.

První výrazný úspěch přišel roku 1969, kdy se Edwardsovu týmu podařilo poprvé oplodnit vajíčko mimo dělohu v laboratorních podmínkách. Byl to však jen začátek další dlouhé cesty: v oplodněném vajíčku tehdy proběhlo pouze jedno buněčné dělení a pak se jeho vývoj zastavil. Ty největší problémy  na badatele teprve čekaly

První byla Louise Brownová

V této fázi výzkumu proto vstoupil na scénu Patrick Steptoe, který přinesl své zkušenosti z klincké praxe. Byl jedním z průkopníků laparoskopie a právě s laparoskopicky odebranými vajíčky se  pak dařilo dosáhnout dalších dělení  až do fáze, kdy se zárodek skládal z 8 buněk. V téže době  však tým postihlo omezení zdrojů financí a současně  proběhla i diskuse o etických otázkách metody, jíž se Edwards aktivně zúčastnil.  Vědci pak prokračovali ve výzkumu pomocí peněz získaných od soukromých dárců. Mnohaleté úsilí 25. července 1978 korunovalo narození Louise Brownové , jejíž rodiče se předtím o dítě marně snažili 9 let.  Louise před několika lety sama porodila dítě, které přišlo na svět přirozenou cestou.

Narozením prvního zdravého dítěte se prolomily ledy a Edwardsova metoda nastoupila cestu z výzkumných pracovišť do klinické praxe. Jen u nás se díky ní  ročně narodí o tři procenta dětí víc. Přes třicet let praxe také ukázalo, že zpočátku často odsuzovaná metoda je naprosto bezpečná

Jan  A. Novák

Psáno pro Hospodářské noviny

You have no rights to post comments