Novákoviny

Nobelova cena za některý z přírodovědných oborů je asi nejprestižnější ocenění, jakého může smrtelník dosáhnout. Na rozdíl od mnoha těchto cen udělených za mír, či literaturu se také většinou nestává, aby čas volbu zpochybnil. Jen jediný Čech v historii takové pocty dosáhl. Přesto na otázku, kdo byl Jaroslav Heyrovský (či dokonce její "záludnější" obměnu spočívající v dotazu čím se zabýval) umí odpovědět až znepokojivě málo jeho krajanů.

"V čem spočívá tvůrčí proces ve vědě? Snad ve schopnosti poznat, co je důležité a co podružné" Tak popsal Jaroslav Heyrovský příčiny svého úspěchu.

obr: Jaroslav Heyrovský je jediným Čechem, který dostal Nobelovu cenu za za přírodní vědy

Narodil 20. prosince 1890 v rodině profesora Karlovy univerzity. Během studií se postupně orientoval na fyzikální chemii, po dosažení bakalářského stupně roku 1913 jej ale od vědy odvedla světová válka. Absolvoval ji jako zdravotník, po skončení se zase rychle vrátil do laboratoře.

Zaujalo ho především zkoumání průběhu elektrického proudu a napětí v odkapávající rtuti - stále se obnovující kapka zaručuje trvale čistý povrch, a tedy možnost provádět velmi přesná měření.

V první polovině 20. let společně se svým japonským spolupracovníkem Masuzo Shikatou (1895-1964) zjistil, že tvar křivek závislosti průtoku proudu na napětí se mění podle chemických příměsí v okolním roztoku. Společně také sestrojili přístroj, který tyto křivky automaticky zaznamenával.

Publikovali pak objev v prestižních vědeckých časopisech a měli úspěch, protože tato metoda chemické analýzy (nazvali ji "polarografie") byla vhodná pro široké využití.

Jaroslav Heyrovský se svými kolegy a žáky polarografii dál rozvíjel, současně přednášel po celém světě a publikoval. Nobelova cena za chemii pro oba objevitele přišla až roku 1959. Nejvýznamnější český vědec 20. století zemřel 27. března 1967.

Jan Novák

obr: Polarograf

You have no rights to post comments