Novákoviny

Nobelovu cenu za chemii včera obdrželi Američan Richard F. Heck a japonští vědci Ejči Negiši a Akira Suzuki. Oficiální zpráva Nobelovského výboru ocenění zdůvodňuje jejich přínosem k výzkumu reakcí používaných při syntéze organických látek, kdy se jako katalyzátor používá paládium.

Na první pohled poněkud odtažitá problematika má ve skutečnosti velký význam pro výrobu nových léků, materiálů pro elektronický průmysl a v dalších oborech. Umožňuje totiž v průmyslovém měřítku opakovat procesy, které používají živé organismy při syntéze celé řady látek. Vzácné sloučeniny, které by se z přírodních zdrojů získávaly velmi draze, je tak možné vyrábět levně.

Tajemství mořské houby

Jedním z dopadů tohoto výzkumu tak mohou být nejen nové léky proti rakovině, ale i zlevnění výroby těch stávajících.

Stejným způsobem mohou být vyráběna nová antibiotika, nebo léky proti zánětlivým onemocněním. Některé z již připravených sloučenin by mohly být užitečné při léčbě pásového oparu nebo AIDS, jiné snad vyřeší problém s rostoucí rezistencí mikroorganismů proti současným antibiotikům. O tyto metody e ale zajímá i elektronický průmysl: mohou vést k novým materiálům pro výrobu diod emitujících světlo (LED), tenkých a pružných displejů a k mnoha dalším aplikacím. Organické syntézy využívající paládium se používá také při výzkumu DNA.

obr: Letošní držitelé Nobelovy ceny za chemii. Zleva: Eiči Negiši. Akirra Suzuki, Robert F. Heck.

Ukázkou praktického využití metod, za něž byla udělena letošní nejprestižnější vědecká cena je případ karibské mořské houby Discodermia dissoluta. Primitivní organismus žijící v hloubkách okolo třiceti metrů ve svém těle vytváří několik látek, o nichž bylo prokázáno, že v laboratorních podmínkách zastavují zhoubné bujení buněk. Jejich koncentrace v tělech mořských hub je však malá a získávání pro potřeby klinického výzkumu velmi nákladné. V tomto bodě by se práce na vývoji perspektivního léku zřejmě zastavily - jenže právě syntéza prozkoumaná letošními laureáty Nobelovy ceny (konkrétně ta její varianta, jejímuž výzkumu se věnoval Eiči Negiši) umožnila jeho pokračování. Když byla účinná látka vytvářená mořskou houbou syntetizována uměle, získali vědci nakonec množství dostatečné pro zahájení klinických testů.

Prvek jako zednická lžíce

Základem oceněné metody je využití paládia jako katalyzátoru, tedy látky, jejíž přítomnost chemickou reakci umožňuje nebo urychluje, ale sama do ní nevstupuje. V tomto případě paládium (zjednodušeně řečeno) umožňuje skládat k sobě uhlíkové atomy organických sloučenin tak, jak to vědci požadují. S trochou nadsázky funguje tak trochu jako zednická lžíce, s níž se sice postaví zeď, aniž by ale v této zdi zůstala zabudovaná.

Paládium pro syntézu organických sloučenin začala používat německá firma Wacker Chemie AG už v polovině minulého století. Krátce na to zaujala amerického chemika Richarda F. Hecka, který koncem 60. a během 70. let vypracoval její podstatně vylepšenou verzi nazvanou Heckova syntéza. Brzy se ukázalo, že pro další rozvoj organické chemie mají syntézy za přítomnosti paládia mimořádný význam a věnovalo se jí stále více vědců. Patří mezi ně i zbývající dva laureáti letošní Nobelovy ceny Ejči Negiší a Akira Suzuki. ). Každý z nich vyvinul své varianty organické syntézy za přítomnosti paládia, které dnes nesou jejich jména.

 Laureáti:

Richard F. Heck  se narodil 15. srpna 1931 ve Springfieldu (Massachusetts), vystudoval University of kalifornia  Los Angeles (UCLA). Dnes působí jako profesor na University of Delaware.

Akiro Suzuki se narodil roku  12. září 1930 v japonském městě Mukawa. Vystudoval Hokkaido University, kde dnes i pracuje.

 Eiči Negiši se narodil 14. července 1935 v japonském Sapporu, větší část své vědecká dráhy však strávil ve Spojených státech. V současnosti působí na Purdue University ve West Lafayete (Indiana)

 S udělením Nobelovy ceny je spojena finanční odměna ve výši 10 milionů švédských korun (přibližně 26,5 milionů Kč), kterou si  tři laureáti mezi sebou rovným dílem rozdělí. Nobelova cena se uděluje ve Stockholmu vždy 10. prosince, v den výročí smrti zakladatele Nobelovy nadace Alfreda Nobela (1833-1896)

Jan A. Novák

Psáno pro Hospodářské noviny

You have no rights to post comments