Novákoviny

stránky publicisty Jana A. Nováka

Knovízská kultura: byli to lidožrouti?

knoviz1Svou zemi jsme zdědili po jiných kulturách, kterých se tu před námi vystřídalo velké množství. Populární jsou Keltové, někdo si možná ještě vzpomene i na Germány, byli tu ale i jiní. K nejvýznamnějším civilizacím české minulosti patří lid knovízské kultury, který je v mnoha ohledech ještě tajemnější (a někdy i děsivější) než dnes všudypřítomní Keltové. Jedním z významných středisek jejich kultury byla oblast Středního Povltaví, kde po nich zůstalo velké množství památek a archeologických nálezů.

 

 

Pro období knovízské kultury jsou typické takzvané depoty, o nichž jsme mluvili v jiném článku. Jiným charakteristickým jevem jsou jejich pohřebiště, kterých se na území Středního Povltaví nachází mnoho. Dokonce tu je vůbec největší "hřbitov" přináležející této kultuře: ve Zvíroticích vědci našli 110 hrobů. Přitom mnoho dalších na této lokalitě bylo již dříve zničeno, nebo zatím výzkumu unikají.

 

Osady mezi pralesy

Knovízská kultura se zrodila někdy okolo 13. století př. n .l. přímo na území dnešních středních Čech, patrné ze zbytků kultur předešlých, zejména únětické. V první fázi své existence osídlila pražskou kotlinu a její širší okolí. Své pojmenování dostala podle obce Knovíz u Slaného, kde koncem 19. století archeologové V. Schmidt a J. Felcman prozkoumali rozsáhlé pravěké sídliště a porovnáním s dalšími nálezy rozpoznali, že jde o svébytnou kulturu.

knoviz3

 

 

obr: Nádoba pocházející z období knovízské kultury ve Středním Povltaví mezi exponáty muzea v Chotilsku

Foto: Jan A. Novák

 

Někdy okolo 11. století př. n. l. už byl středočeský prostor nejspíš přelidněn a proto lidé odcházeli do nových oblastí. Jedna z těchto kolonizačních vln mířila i do Středního Povltaví. Nově osídlená území navzájem oddělovaly pásy neobydlených pralesů.

Osady knovízské kultury měly typické uspořádání: v jedné části byly domy (nejdříve stavěné na povrchu, později částečně zapuštěné do země - tzv. polozemnice). Stěny tvořilo propletené proutí pomazané hlínou zevnitř i zvenčí. Některé nálezy naznačují, že tato "omítka" byla zevnitř dále zdobena bílou nebo rudou barvou.

Na obytnou část osady navazovala část hospodářská, kde byly pece, zásobní jámy na obilí, odpadní jámy, sklady keramiky atd. Na vhodných kopcích si stavěli nepříliš silně opevněná hradiště, která nejspíš střežila obchodní stezky a naleziště surovin, zejména kovů.

Na území Středního Povltaví byla zatím nalezena velká knovízská sídliště u Drevník, Hříměždic, Něčína, Předních Hájů, Záborné Lhoty, Zduchovic a na dalších místech. Střepy charakteristické keramiky nacházené hojně na polích po orbě naznačují, že mnoho knovízských osad se v tomto kraji ještě ukrývá pod zemí.

 

Otvor pro duši

V oblasti Středního Povltaví byla nalezena celá řada pohřebišť knovízské kultury. Známější z nich se nacházejí u Drevník, Obor, Zvírotic Záborné Lhoty a na dalších místech. Největšího vědeckého ohlasu se ale dostalo rozsáhlému pohřebišti na lokalitě Kamenná Hůrka u Křepenic. Údajně se o něj v meziválečném období zajímal i významný americký antropolog Walter Jesse Fewkes (1850-1930), další výzkum tu roku 1939 prováděl Ladislav Hájek (1909-1987) z Národního muzea. Celkem se podařilo odkrýt 110 hrobů, archeologové se ale domnívají, že skutečný počet hrobů tu byl ještě vyšší. V každém případě jde o vůbec největší známé knovízské pohřebiště.

knoviz2

 

 

obr: Pohřební rituály o pravěkých kulturách mnohé vypovídají - někdy ale také přinášejí víc otázek než odpovědí

Foto: Jan A. Novák

 

 

Po celou dobu trvání knovízské kultury byla těla mrtvých spalována. Vypálená místa mezi hroby (jaká byla nalezena i ve Zvíroticích) naznačují, že rituální žeh byl prováděn přímo v prostoru pohřebiště. Popel pak byl uložen do keramické nádoby, v mnoha případech stejného typu, jaké se používaly i k hospodářským účelům.

Většinou ale měly ve dně vyražený otvor, o němž vědci soudí, že měl mystický význam: tudy odcházela duše zemřelého. Německá odborná literatura mu proto říká Seelneloch (die Seele - duše, das Loch - otvor), v některých českých publikacích se používá obdobné označení dušník.

Přestože knovízská kultura hmotně prosperovala, její pohřby byly překvapivě prosté. Oproti mohylové kultuře, která ji v Čechách předcházela, už místo hrobu ani nezvýrazňovala navršenými kameny a hlínou. Nádoba s popelem byla uložena do nehluboké jámy, někdy ji následovaly i další nádoby s drobnými dary. Ozdoby nebo zbraně se v pohřbech vyskytují poměrně vzácně. Pak byla jáma zasypána, někdy ještě překryta kamenem, výjimečně nízkou mohylkou. Mnoho těchto chudých mělkých hrobů bylo později rozoráno.

Chudoba knovízských hrobů vzbuzuje otázku, jestli takto byli opravdu pohřbíváni všichni. Někteří badatelé se domnívají, že vládnoucí elita musela být z tohoto světa vypravována do posmrtné existence honosnějším způsobem - otázkou pak ale zůstává, proč téměř neexistují nálezy, které by to dokládaly. Odpověď může naznačovat několik bohatě vystrojených knovízských hrobů objevených u Žatce: aristokracie se k poslednímu odpočinku ukládala odděleně. Pak by takové hroby nejspíš musely existovat také ve Středním Povltaví. Není však vyloučeno, že vládnoucí žily v oddělených lokalitách i na tomto světě.

Knovízské pohřby ale obestírá ještě jedna záhada - a mnohem děsivější. Kromě žárových hrobů byly nalezeny i celé lidské kostry nebo jednotlivé kosti. Ovšem nikoliv obřadně pohřbené, ale pohozené v odpadních jamách, často poškozené, rozštípané a zpřelámané, s odsekanými končetinami. V některých případech kosti dokonce nesou stopy oškrabávání a opékání. Kdo byli nešťastníci, které postihl takový krutý konec? Možností je několik: buď šlo o nějaký druh trestu, nebo o zajatce. Nejčastější názor ale tvrdí, že tyto kosti dokládají rituální kanibalismus: pojídání jiných lidí z náboženských důvodů. Život v tehdejší době zřejmě nebyl žádný med...

Knovízská kultura v 10. až 8. století přešla do kultury štítarské - dnes se většinou soudí, že je to jen její nejvyšší vývojový stupeň. Končí okolo 8. století př. n. l., kdy se objevuje kultura halštatská, která už umí zpracovávat železo. Z jejího prostředí pak vzešli populární Keltové.

Jan A. Novák

Psáno pro Cesty venkova

 

obr: Bronzové předměty pocházející z nálezů knovízské kultury v oblasti  Středního Povltaví. Foto: Jan A. Novák

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

 
Joomla Template Tutorial: by JoomlaShack