Novákoviny

Keltové jsou první etnikum na našem území, které je doložené písemnými prameny - první "národ" obývající Čechy. Velmi významné stopy zanechali i ve Středním Povltaví. Na prvním místě to je keltské opevněné město (oppidum) Hrazany nad soutokem Vltavy a Mastníku nedaleko Živohoště. Pro poznání keltské kultury má tato lokalita mimořádný význam, protože jde o jedno z nejlépe prozkoumaných nalezišť z období jejich působení u nás.

Sami Keltové sice žádné písemné památky nezanechali, ale zmiňovali se o nich mnozí antičtí autoři, kteří byli jejich současníky. První zprávy řeckých obchodníků o keltských kmenech severně od Alp pocházejí z doby okolo roku 750 př. n. l. Jen o málo později, v 6 století př. n l. už Řekové toto etnikum označují jako kmen Keltoi. Ve stejném době také začalo vznikat největší a nejvýznamnější keltské opevněné město (oppidum) na našem území - proslulá Závist u Zbraslavi nad soutokem Vltavy a Berounky.

Praotec Kelt

Keltové také dali naší zemi jméno: Římané jeden jejich kmen označovali jako Bójové a jejich zemi Boiohaemum - Bohemia. Mnozí badatelé vidí zřetelné keltské prvky i ve starých českých pověstech z Kosmovy kroniky. Ledacos naznačuje, že vyprávění o praotci Čechovi, kněžně Libuši, Bivojovi bojujícího s kancem (posvátné keltské zvíře) jsou keltského původu. Keltská jsou také mnohá zeměpisná jména u nás.

obr: Keltské mince známé jako duhovky

Keltská civilizace (bývá označována též jako laténská) vykrystalizovala na území střední Evropy splynutím několika předešlých kultur. Čechy tehdy ležely na severovýchodním okraji jejího působení. Keltové znali zpracování železa a dalších kovů a razili vlastní zlaté mince. Na našem zemí je zřejmě ze všeho nejvíc území zajímala hojná ložiska zlata nacházející se především podél Vltavy a jejích přítoků, kde se těžilo rýžováním. Prozrazují to takzvané sejpy - hromady vyrýžovaného písku. V oblasti Středního Povltaví jsou sejpy k vidění například na Kocábě.

Než se seznámíme se slavným oppidem Hrazany, připomeňme si, že není jedinou památkou na Kelty v našem kraji. Za pozůstatek keltského opevnění je považováno hradiště na vrchu Hradec u Dobříše, které však dosud nebylo prozkoumáno. V Novém Kníně se našla zlatá mince s nápisem Vercingetorix.

Další keltská mince o hmotnosti 7,16 gramu byla nalezena roku 1928 na poli pana Palivce v katastru obce Rybníky u Dobříše. Z oblasti Středního Povltaví je také známa celá řada nálezů římských mincí pocházejících z doby, kdy u nás Keltové žili. Jen namátkou připomeňme římské mince a další předměty objevené u Kurzbachu (Bělohrad). Jsou pravděpodobně dokladem čilých obchodních styků, které měli zdejší Keltové s antickým Středomořím.

Při vykopávkách v Brodu u Příbrami se roku 1988 zase našly drobné kovové ozdoby pocházející z 3. až 2. stol. př. n. l. Hornické muzeum Příbram má ve svých sbírkách keltskou sponu z Radětic (viz fotografie u titulku), bronzový náramek nalezený v Drsníku. Zdaleka nejvýznamnější zdejší památkou po Keltech, která svým významem přesahuje Střední Povltaví ale je oppidum Hrazany.

Opevněné město na obchodní cestě

Poloha oppida na Hrazanech naznačuje, že Vltava pro Kelty představovala strategickou dopravní osu protínající krajinu severojižním směrem. Rozkládalo se na dlouhém ostrohu se strmými srázy, který ze dvou stran obklopovalo údolí potoka Mastník, ze třetí strany Vltava.

obr: Oppidum Hrazany - rekonstrukce jedné z typických klešťovitých bran. Tvar hradeb umožňoval napadat útočníky při pokusu o zdolání brány

Severní konec tohoto snadno bránitelného ostrohu uzavíral vrch Červenka, jižní kopec Dolina. Sedlo mezi nimi přitom poskytovalo dost prostoru nejen pro vlastní obyvatele, ale v případě ohrožení i pro zemědělce a jejich hospodářská zvířata z širokého okolí. O výhodnosti tohoto místa svědčí i to, že zde archeologové našly stopy po celé řadě ještě starších kultur, počínaje dobou kamennou.

Keltská opevněná osada nejspíš chránila brody přes Vltavu nebo přes ústí potoka Mastník do řeky, které byly na cestě spojující mocenské centrum Závist s bohatými nalezišti zlata jižněji. Zlato se ale nejspíš rýžovalo z vltavských náplavů i v bezprostředním okolí. Zřejmě však nešlo jen o zlato - Keltové využívali také barevné kovy z Příbramska a grafit z Jižních Čech.

Na rozdíl od mnoha dalších oppid hrazanské sídlo neživila tolik řemeslná výroba, ale právě jeho poloha na významné cestě uprostřed hlubokých lesů a velmi řídce obydlené krajiny. Kupci tu nacházeli útočiště, místo k odpočinku i načerpání sil - podle antických autorů měly keltské hostince dobrou pověst. Keltská vládnoucí vrstva tu zřejmě od pocestných zřejmě vybírala clo. Někteří autoři nevylučují, že si kupci v Hrazanech mohli pronajímat ozbrojený doprovod, který jim zajistil bezpečnou cestu divočinou.

(pokračování)

Jan A. Novák

You have no rights to post comments