Novákoviny

stránky publicisty Jana A. Nováka

Abatyše a hvězdy

abatysePřemysl Otakar II je známý především jako cílevědomý rozmnožitel českého království, za jeho časů ale do země přišla i západní kultura a vědy - kromě jiného také různá esoterická učení. Nepřímým důkazem záliby "krále železného a zlatého" v těchto oborech možná je i takzvaný Pasionál abatyše Kunhuty - rukopis sice s křesťanským obsahem, ale jehož ilustrace obsahují podivné jinotaje.

 

Kunhuta Přemyslovna (1265 - 1321) byla jeho prvorozenou dcerou, kterou vychovala Anežka Přemyslovna, později svatořečená, a tedy známější jako svatá Anežka Česká (1211 - 1282). Na svou dobu neobyčejně vzdělaná, podnikavá a přitom duchovně založená Anežka Kunhutu velmi ovlivnila.

Těžko pochybovat, že se to týkalo i mystických proudů v křesťanství a nejspíš také přinejmenším určitého povědomí o esoterických naukách, které byly neoddělitelnou složkou středověké učenosti.

O Anežce se vyprávělo, že má nadpřirozené schopnosti, dokonce údajně uměla levitovat. Při jedné z procházek klášterní zahradou se prý před zraky řádových sester vznesla do vzduchu a přistála až po hodině, což je výkon, který by jí ještě na počátku 20. století záviděl nejeden báječný muž na létajících strojích.

0-Karel-sm

 

- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -
TIP:
Text je ukázkou z knihy Karel IV., mystik a čaroděj, kterou si můžete se slevou objednat zde.
- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -

 

 

 

Žen jako Anežka tehdy nebylo mnoho, možná ale měla sestru, která zašla ještě dál. Někteří badatelé tvrdí, že její sestrou (tedy dcerou českého krále Přemysla Otakara I.) byla Vilemína z Milána, kolem níž se v severní Itálii vytvořilo náboženské hnutí vilemínitů později prohlášené za kacířské a pronásledované inkvizicí.

Vilemínité tvrdili, že Vilemína (v českých obrozeneckých pramenech uváděná jako Blažena) byla ženským převtělením Ducha Svatého. Údajně měla léčitelské schopnosti a konala zázraky, což by v případě původu z linie kněžny Libuše nemělo zas tak moc překvapovat. Dokonce prý tvrdila tak neuvěřitelné věci, jako že ženy jsou rovny mužům a že až dojde k Poslednímu soudu, nebude Bůh soudit podle víry dotyčného, ale podle jeho skutků.

Naštěstí se nedožila roku 1300, kdy inkvizice vilemínity prohlásila za kacíře a pár jich poslala na hranici. Při té příležitosti také nechala vykopat a spálit její ostatky, aby se nemohly stát předmětem uctívání. Anežka světice a její sestra Vilemína kacířka... u mimořádných lidí je hranice mezi svatostí a peklem velmi tenká (a o ženách to platí dvojnásob). Pro úplnost se ale sluší dodat, že mnoho oficiálních historiků v přemyslovský původ Vilemíny moc nevěří.

abatyse1Také Kunhuta byla předurčená a vychovávaná pro život v klášteře - což ovšem jejímu bratru Václavu II. nezabránilo ji z politických důvodů provdat za mazovského vévodu Boleslava II. Porodila mu tři děti, manželství přesto nebylo šťastné a Kunhutě se podařilo docílit rozvodu, což ve středověku nebylo snadné ani pro královskou dceru.

Vrátila se do Prahy, kde postupně byla abatyší v klášteře sv. Jiří na Pražském hradě a v klášteře Na Františku. Existuje dost důkazů, že kromě modlení se z relativního bezpečí kláštera věnovala politickým intrikám a taháním za skryté nitky v divoké a nepřehledné politice přemyslovského vládnoucího rodu.

Právě jí české dějiny svým způsobem vděčí, za Karla IV., protože měla prsty v dojednání sňatku Jana Lucemburského s Eliškou Přemyslovnou. Nejela v tom tak úplně sama - své aktivity spřádala s pomocí skupiny rádců, mezi nimiž byli na svou dobu mimořádně vzdělaní lidé.

Pasionál Abatyše Kunhuty vznikl na její přímou objednávku a dá se předpokládat, že s tvrdohlavostí sobě vlastní určovala i jeho obsah a výzdobu. Bohatě a velmi kvalitně iluminované dílo obsahuje pět duchovních textů s jinotajným obsahem, který je obvykle vykládán jako metafora utrpení Ježíše Krista a křesťanské církve.

Jsou v něm ale prvky silně upomínající na astrologickou a alchymickou symboliku - nebeská souhvězdí, svatba Slunce s Venuší, had... Přitom mystická svatba nebeských těles symbolizujících prvky je základním bodem alchymických jinotajů. Pasionál je tak silnou indicií naznačující přítomnost alchymie v nejvyšších kruzích tehdejšího českého království.

Autorem největší části textů se stal vzdělaný dominikán Kolda z Koldic, církevní inkvizitor a převor. Takže by nás nemělo moc překvapit, že páter Kolda se osobně znal s mystikem Mistrem Eckhartem, s nímž jsme se tu už setkali. Odborníci ale soudí, že na podobě textu měla větší podíl Kunhuta, a Kolda jej sepsal během několika málo dní podle jejích pokynů. Oba přitom museli znát díla jednoho z největších učenců své doby Alberta Velikého (který ostatně byl Koldovým dominikánským spolubratrem), mezi jehož spisy je také několik děl o astrologii. Iluminace s mystickými prvky vytvořil svatojiřský kanovník Beneš - opět nepochybně pod přímým dohledem vzdělané Přemyslovny.

Tak jako Anežka vychovala Kunhutu, ujala se Kunhuta výchovy dcery Václava II, Elišky. Té už v dětství postupně zemřeli oba rodiče a ona se ocitla ve svatojiřském klášteře, který Kunhuta vedla. Co všechno abatyše budoucí matku Karla IV. naučila, to se asi nikdy nedovíme, protože kronikáře mnohem víc zajímaly dynastické tahanice kolem její osoby v souvislosti s vymřením mužských příslušníků přemyslovského rodu. 

 

Jan A. Novák

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

 
Free Joomla Templates: by JoomlaShack