Novákoviny

Faustův dům za svou pověst vděčí dlouhé řadě alchymistů a podivínů, kteří v něm bydleli - a nebo je to naopak? Mnohé nasvědčuje tomu, že místo odedávna přitahovalo čaroděje všeho druhu. A podivné události se mu nevyhnuly ani v moderní době. Ďábel se znovu vrátil roku 1945, kdy bomba svržená ze spojeneckého bombardéru opět otevřela otvor, kterým tento svět opustil doktor Faust…

(předešlý díl seriálu)

Na první pohled se zdá, že morbidním Karlem Jaeningem, o němž jsme mluvili předešlém díle seriálu, zástup čarodějů, esoteriků a bláznů obývajících Faustův dům končí; démonický genius loci se vyčerpal a roztříštil o útesy prozaické současnosti. Ale není tomu tak. Ďábel na sebe znovu upozornil v časech k tomu nad jiné vhodných - v závěru druhé světové války. A ani pak neodešel do výslužby.

V majetku zednářské lóže

Roku 1838 dům získal Soukromý ústav pro hluchoněmé, který ho držel až do roku 1902. I to se ale neobešlo bez příchuti tajemna: zřizovatelem ústavu byli záhadami opředení svobodní zednáři. Dali za něj tehdy 20 000 zlatých. Noví majitelé tu provedli další stavební úpravy, především přistavěli dvě křídla kolem dvora a zrušili množství kůlen a přístavků, které objekt v té době obklopovalo. Zda padla volba tajného bratrstva na dům s magickou pověstí opravdu jen náhodou, to už se asi nedovíme.

obr: Faustův dům na pohlednici z přelomu 19. a 20. století. Když přešel z majetku zednářské lóže do vlastnictví Všeobecné nemocnice, skončila černokněžnická část jeho kariéry

Roku 1902 do Faustova domu expandovala sousední Všeobecná nemocnice. Používala jej k nejrůznějším účelům, od lůžkového oddělení až po kanceláře. Roku 1905 sem nastěhovala svou lékárnu, která tu je dodnes, stejně jako další zařízení nemocnice.

Jenže ďábel podle pověsti ovládající toto místo, se nemínil vzdát tak snadno. Ještě jednou připomněl se svérázným způsobem připomněl koncem druhé světové války - a vzal na sebe podobu odpovídající moderní době: bomba svržená ze spojeneckého letadla měla znovu otevřít otvor ve stropě, jímž kdysi opustil tento svět doktor Faust...

Už samotný nálet 14. února 1945 představuje velkou historickou záhadu. Několik desítek létajících pevností B-17 tehdy svrhlo přes 150 tun bomb v dlouhém pruhu od Radlic až po Vinohrady. V zasaženém území nestál jediný strategicky významný objekt, zato byla zničena řada historických památek (včetně emauzského kláštera a vinohradské synagogy) a oběťmi byli výhradně civilisté - celkem tehdy úřady napočítaly 701 mrtvých, přičemž poslední byli nalezeni až v 70. letech v zasypaném sklepě na Vinohradech.... ¨

V oficiálním vysvětlení se tvrdilo, že piloti v důsledku navigační chyby zaměnili Prahu za Drážďany bombardované od předešlého dne. To ale moc nesedí: tou dobou už německé město stálo v plamenech, takže posádky si (v poledne za jasného počasí, které tehdy vládlo) musely všimnout, že jsou někde jinde. Ďábel se jistě radoval...

Čert nikdy nespí

Na Karlově náměstí se novodobý pekelník vyřádil nejvíc - představovalo jakési epicentrum katastrofy s nejhoršími škodami. Nejen hmotnými: po přímém zásahu krytu v parku před domem zahynuli všichni, kdo v něm hledali útočiště.

Jedna z bomb přitom opravdu trefila i Faustův dům. Podle vyprávění pamětníků měla zápalnou nálož. Bomba prorazila střechu, proletěla druhým i prvním patrem a rozhořela se v přízemí. Rozšíření požáru a větším škodám se podařilo zabránit jen díky obětavému zásahu zaměstnanců lékárny.

obr:  Karlovo náměstí zaznamenalo během náletu roku 1945 nejvíc škod a nejvíc mrtvých. Na snímku zřícená budova jezuitské koleje nedaleko od Faustova domu

Mnoho lidí věřilo, že dráha pumy vedla otvorem, který měl na svědomí čert odnášející Fausta. A že škody po bombardování (na rozdíl od blízkého emauzského kláštera z jedné strany a jezuitské koleje ze strany druhé) tu nebyly velké jen díky sedmi černým kočkám podle pověsti zazděným do základů. Faustovská legenda tak načerpala novou sílu.

Dům pak musel roku 1946 prodělat velkou opravu. Další rozsáhlá rekonstrukce se tu uskutečnila v letech 1969 až 1975, ale ani tehdy čert neprotestoval. Při jedné z poválečných rekonstrukcí však skutečně byly ve sklepě objeveny zazděné kostry koček a spolu s nimi i dětské střevíce...

Zlomilo vyproštění koček ďáblovu moc? Nebo černá síla dál sídlí v podzemním prameni, který tu měl být za pohanských časů uctíván, ale dodnes se jej nepodařilo lokalizovat? Těžko říci, protože 4. července 2003 budovu opět postihl požár. Jeho ohnisko se nacházelo v knihovně, i tentokrát se obešel se bez obětí na životech, ale škoda dosahovala statisícových částek. Technické závady odborníci jako příčinu vyloučili. Objevilo se i podezření na žhářství, ani po několika měsících vyšetřování ale policie nenašla pachatele a případ byl odložen.

Další nevyřešenou záhadou Faustova jsou pověsti vztahující se k jeho podzemí: jedna z chodeb prý odtud vede až do sklepů Novoměstské radnice, nechybí ani tvrzení o pokladech. Odborníci soudí, že legendy mají přinejmenším pravdivé jádro. Jejich základem jsou rozlehlé sklepy, které byly z největší části zasypány při barokních úpravách. Protože ale základy pocházejí z románských časů, kdy stavba měla obranný charakter, nějakou tu tajnou únikovou chodbu nelze vyloučit.

Jeden Faustův dům je ovšem trochu málo na město s nejbohatší alchymistickou tradicí na světě. V Praze proto skutečně existují i další místa, která jsou s legendou o doktorovi upsaném peklu spojována. Některá jsou dokonce v mnoha ohledech ještě tajemnější. Povíme si o nich v další a poslední části tohoto seriálu.

(pokračování)

(předešlý díl seriálu)

Jan A. Novák 

You have no rights to post comments