Novákoviny

stránky publicisty Jana A. Nováka

Mars One skomírá na nedostatek peněz

marsone1Soukromý plán na osídlení Marsu známý jako Mars One vzbudil před dvěma lety velký zájem, nyní však zřejmě začíná mít problémy. Od projektu už dávají ruce pryč i jeho někdejší propagátoři. "Nevěřím, že by realizace projektu mohla začít roku 2024, jak jeho autoři tvrdí," prohlásil nedávno Gerard°t Hooft, nositel Nobelovy ceny za fyziku, který se na propagaci Mars One zpočátku podílel.

 

"I kdyby šlo všechno dobře, bude to trvat podstatně déle a za mnohem víc peněz. Už když když se mě poprvé ptali, jestli se chci v té věci angažovat, odpověděl sem, aby nejdřív za všechna čísla projektu přidali ještě jednu nulu. Jenže komu by se chtělo čekat na start sto let..."

Přesto Hoft nad projektem ani dnes neláme hůl: "Nechme je, ať předvedou, co dokáží. V každém případě bude zajímavé sledovat, kam až věc dotáhnou".

 

Kosmická emigrace

Mars je momentálně jediný známý svět, který připadá v úvahu pro trvalé osídlení. Nachází se relativně blízko, takže jestli bude lidstvo kolonizovat vesmír (což je pro dlouhodobé přežití našeho druhu zřejmě nevyhnutelné), začne právě tady. A protože se naděje na pilotovanou výzkumnou výpravu vzdalují do nedohledna, proč to neotočit: nejdřív s mnohem menšími a jednoduššími loděmi Mars osidlovat a teprve při tom jaksi mimochodem i zkoumat. První kolonisté Nového světa to přece nedělali jinak.

marsone2

 

 

obr: První osady by měly vznikat skládáním přistávacích modulů. Odtud začnou osadníci osidlovat Mars

 

 

Myšlenka cesty bez návratu sice leckomu připadá neetická - ale právě tak lidé osidlovali Zemi od doby kamenné až po emigranty na palubách zaoceánských lodí a osadníky v krytých vozech. V případě Marsu jsou ale důvody ještě pádnější: při jednosměrné výpravě odpadá mnohem víc než jen polovina problémů.

"Proč je cesta na Mars tak drahá?" ptá se jeden z propagátorů myšlenky cesty bez návratu astrofyzik a hledač mimozemského života Paul Davies z Arizona State University. A hned si odpovídá: "Protože loď musí vézt palivo, které bude potřebovat až pro návrat z Marsu".

Ale nejen to. Klesají také zdravotní rizika spojená s dlouhodobým pobytem ve vesmíru při lety, ale především start z Marsu je nejsložitějším, nejriskantnějším a energeticky nejnáročnějším manévrem celého podniku. Odpadá také samozřejmě nutnost vézt nejméně polovinu zásob a dalšího nákladu.

Na druhou stranu jsou ale pádné také důvody proti. Na prvním místě ten, že emigranti z Evropy šli do prakticky stejných klimatických podmínek, zatímco emigranti ze Země budou putovat do světa, proti kterému je Antarktida přímořské letovisko v subtropech.

 

Sperma nebo roboti

Přesto je zájemců o takový podnik hodně a existuje hned několik koncepcí. Hlasy požadující jednosměrnou osidlovací výpravu zaznívají i ze samotné NASA. Velkým propagátorem kolonizační výpravy je už řadu let například druhý muž na Měsíci astronaut Edwin "Buzz" Aldrin. Nejčastěji se jeho konceptu říká Mars to Stay.

marsone3

 

 

obr: Skleníky budou udržovat atmosféru osad dýchatelnou a osadníkům zajistí potravu 

 

 

Podle Aldrina by první posádku tvořilo 6 lidí, kteří by po přistání maximálně využívali místní zdroje planety. Další lodě by postupně přivezly 30 až 40 astronautů, kteří by si budovali podzemní osady a pěstovali potravu v nafukovacích sklenících. Aby se zmenšila rizika příbuzenských vztahů, měli by k dispozici spermabanku dovezenou ze Země. Po několika desetiletích by první osadníci dostali nabídku k návratu. Aldrin věří, že většina odmítne - a všichni z další generace si za svůj přirozený domov zvolí Mars, kde se narodili.

O podobné osidlovací výpravě uvažuje i již zmíněný Paul Davies. Předpokládá, že v první fázi podniku roboti na Marsu najdou vhodné podzemní dutiny a připraví v nich obydlí. První posádka bude čtyřčlenná a přiletí ve dvou malých dvoumístných lodích. Další mise kolonii postupně zvětší až na 150 osob. Davies soudí, že pro zdravý vývoj tak malé populace bude nutné provádět manipulace s genetickou informací osadníků. Rizika odbývá slovy: "Když lidem nevadí umírat při adrenalinových sportech, proč by se měli bát dobrodružství při osidlování Marsu."

Podobných návrhů nebo studií se objevilo víc a většina z nich předpokládá, že kolonizace ve vzdálené perspektivě vyústí v tzv. terraforming - přeměnu Marsu na planetu s dýchatelnou atmosférou, a tekoucí vodou. Tak to vidí i Robert Zubrin ze společnosti Mars Society, která kromě propagace pilotovaného letu na Mars a dalších aktivit také na arktickém ostrově Devon provozuje stanici, na níž ve spolupráci s NASA ověřuje technologie i schopnosti lidí přizpůsobit se podmínkám Rudé planety.

 

Marťanská reality šou

Zatímco všechny předešlé úvahy o jednosměrném letu byly jen nezávazným teoretizováním, nezisková společnost Mars One to myslí smrtelně vážně. Holandský inženýr Bal Lansdorp ji spolu s dalšími nadšenci založil roku 2011 s cílem vyslat první osadníky roku 2024. Tvrdí, že se to dá pořídit za 6 miliard dolarů (zatímco NASA odhaduje náklady na svou pilotovanou výpravu s návratem na 100 miliard dolarů). Landsdorp předpokládá, že kromě sponzorských darů a příjmů z reklam budou hlavním zdrojem peněz prodeje práv na televizní přenosy ze stanice a crowfunding (získávání peněz pomocí sociálních sítí).

marsone5

 

 

obr: Organizátoři počítají s využitím kosmických lodí Dragon od společnosti SpaceX

 

 

Podle představ lidí z Mars One je možné docílit nízkých nákladů hlavně využitím techniky, která existuje už dnes. Rakety, lodě a přistávací moduly mají být adaptované z nosičů Falcon a kabiny Dragon soukromé společnosti SpaceX. Ty už prokázaly své schopnosti při několika letech k Mezinárodní kosmické stanici - i když zatím pouze v bezpilotním režimu. Šéf společnosti SpaceX Elon Musk se netají tím, že je vyvíjí právě kvůli Marsu, se společností Mars One ale zatím nezačal žádné oficiální jednání.

Plán společnosti Mars One je rozdělený na několik etap, z nichž první začala v dubnu 2013 shromažďováním a tříděním přihlášek od zájemců. O kandidáty nebyla nouze; už v září téhož roku Mars One zveřejnila, že má 100 000 přihlášek. Letos v únoru jich bylo 202 586 a společnost mezi nimi provedla v pořadí druhou selekci, z níž vzešlo 100 kandidátů pro poslední výběrové kolo. Je mezi nimi také Češka Lucie Ferstová. V následujících měsících vybrané kandidáty čeká výcvik a pravděpodobně ještě do konce roku třetí selekce, při níž se skupina zmenší na 20 až 40 členů.

V dalších etapách mají vzniknout makety lodí a stanic pro výcvik vybraných kolonistů; jedna z nich by měla být otevřena už letos. Roku 2018 odstartuje k Marsu komunikační satelit usnadňující spojení mezi oběma planetami a rover, který na povrchu vyhledá místo pro založení osady. O dva roky později stejnou cestu absolvuje několik bezpilotních zásobovacích modulů, které budou naložené technikou, zásobami a samy poslouží jako obydlí. Na Marsu přistanou roku 2021 - a roku 2004 nebo 2025 dorazí první čtyřčlenná posádka. Pak by měly každé dva roky přiletět 4 astronauté.

Loď pro cestu ze Země na Mars bude mít dva stupně: obytný modul Mars Transit Vehicle a přistávací modul Mars Landing Capsule (i v tomto případě půjde o upravenou kabinu Dragon). Cesta potrvá 7 měsíců. Jak bude osadníků po dalších přistáních přibývat, vznikne z upravených a vzájemně propojených modulů malá osada.

 

Smrt za 65 dní

Záměr měl od samého počátku kritiky a překvapivě mezi nimi nechybí ani Zubrin, který vidí problém hlavně ve financích: "Z mediálních práv, reklamy, prodeje potištěných triček a podobných věcí sice nějaké příjmy jsou, ale pro let na Mars to nestačí. Velcí investoři nemají důvod do takového podniku dávat peníze."

marsone4

 

 

obr: V pozdějších fázích osidlování Marsu by mohly interiéry stanic vypadat i takto

 

 

Začíná se ukazovat, že měl pravdu. Mars One se sice na svém webu chlubí docela slušnou řádkou sponzorů, mezi nimiž nechybí ani SpaceX. Lockheed Martin a další aerokosmické firmy, ale darované částky jsou spíš symbolické a k cílové sumě je stále velmi daleko. K 5. lednu letošního roku měla Mars one na účtu od dárců z celého světa 759 816 dolarů (z toho 1956 z České republiky). Především ale zatím neprojevil zájem žádný televizní kanál, na které projekt spoléhá nejvíc.

Jedním z důvodů jsou nejspíš pochybnosti odborníků o technických aspektech projektu. Brian Muirhead, jeden z šéfů NASA tvrdí, že Mars One je zcela za hranicí dnešních technických možností (ovšem za hranicí dnešních technických možností je pro NASA i to, co sama dokázala už před půl stoletím...). Podle analýzy provedené na Massachusetts Institute of Technology (MIT) projekt obsahuje chybnou bilanci udržování hladiny kyslíku pomocí skleníků a osadníci by se udusili po 65 dnech na povrchu Marsu. Sydney Do z týmu MIT, který tyto analýzy prováděl, říká: "Mnoho technologií, s nimiž Mars One počítá, buď ještě vůbec neexistuje, nebo mají velmi daleko k praktické použitelnosti. Není na obzoru žádný přistávací ani obytný modul pro vzdálený vesmír."

Landsdorp oponuje, že při simulaci kyslíkové bilance lidé z MIT vyšli z chybných počátečních předpokladů a nedostatku vstupních dat, což ovlivnilo konečný výsledek. Tvrdí, že pokud by se objevily závažné důvody, není problém časový rozvrh posunout, taková situace ale zatím nenastala.

"Nebyl by to první ani poslední odklad kosmické mise," říká. Důležité je ale něco jiného: naše věc se pomalu začíná stávat skutečným kosmickým programem."

Ani oponenti mise z MIT Mars One nezatracují: "Je skvělé, že vzbudili takový zájem a my je nechceme odradit. Chceme jen posunout jejich snažení blíž k realitě, aby se dobývání Marsu stalo trvale udržitelné."

 

Jan A. Novák

 

 

 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

 
Joomla Templates from JoomlaShack