Chvála cenzury
- Kategorie: Informatika a média
- Vytvořeno 3. 3. 2012 20:21
"Hvězdné nebe nad hlavou a mravní zákon ve mě," odpověděl prý slavný filosof 19. století Immanuel Kant na otázku, co ho nejvíc udivuje na tomto světě. Hvězdné nebe zmizelo za světelným smogem a mravní zákon měl tvrdě prověřit internet. Ten velmi rychle ukázal, že Kantův předpoklad o vrozenosti mravních zásad neobstojí - v okamžiku, kdy mohl kdokoliv anonymně zveřejnit cokoliv, Síť vychrstla na svět záplavu špíny. A to ani nemusím mít na mysli pornografii, ostatně už Limonádový Joe říkal, že někdo má rád holky, jiný...
Zkuste si ale na YouTube zadat například něco, co souvisí s kutilstvím, třeba "do it yourself", neboli DIY. Nebudete muset jít v pátrání ani moc hluboko, aby vás anonymní šikulové neoblažili desítkami návodů na zařízení, s nímž pomocí mobilu na libovolnou vzdálenost vyhodíte do povětří kohokoliv a cokoliv. Nebo něco na způsob "crash victim" a garantuji vám špatné sny několik následujících nocí. A to ani nemluvím o tom, co se na Google dovíte o Židech, když si zadáte heslo "iluminati" nebo "protokoly sionských mudrců". Mohl bych i přitvrdit, ale neudělám to, protože některým věcem netřeba dělt reklamu.
Na internetu navíc není znepokojující jen to, že se tam tyhle věci vyskytují, ale hlavně jejich kvantita a vlezlost - v některých oblastech naprosto převládají a ještě ke všemu jsou vnímání lidu ducha poněkud mdlého mnohem bližší, než nepříjemně složitá realita. A tak možná díky "svobodnému" internetu stojíme na začátku civilizační řetězové reakce (které se nikoliv nepřípadně říká také štěpná), jejíž konce těžko dohlédnout.
Internet je zkrátka ve stádiu Divokého západu před příchodem mužů zákona. A jakkoliv je pokus ACME nešťastný a o morálku při něm moc nejde, přesto je zřejmé, že snahy o dohled nad internetem budou sílit, tak jak bude sílit jeho prorůstání do každodenního života. V podstatě tomu nejde zabránit, protože není možné, abychom měli na internetu všechno - od školních učebnic přes zdravotní záznamy až po celoživotní úspory - a přitom si tam kdokoliv mohl beztrestně dělat, co ho napadne. Pokud budou piráti bojovat jen za to, aby na Síti dál vládlo absolutní bezpráví, pouze nahrávají silným komerčním subjektům, aby si tam prosadily právo podle svých vlastních představ. Tedy právo silnějšího. Protože věc obvykle staví jako boj mezi internetem absolutní svobody a internetem, kde vládne zákon, tak není co řešit, protože absolutní svoboda pro jednoho současně vede k absolutnímu bezpráví vůči někomu jinému.
Ve skutečnosti za časů papírových médií, rozhlasu a televize cenzura vždycky existovala, a to i v těch nejdemokratičtějších státech. Klasická média vždy kontrolovaly elity (ať už prostátní nebo protistátní), protože na jejich provozování bylo potřeba jistého množství prostředků, inteligence a vzdělání. Cenzura ostatně ani nemusela mít podobu tak zjevnou, jak ji předváděla třeba Motion Picture Assotiation of America (MPAA) ve filmovém průmyslu. Většinou úplně stačilo, že autoři, redakce nebo studia jsou dohledatelní, aby si dali dobrý pozor, co ještě spadá pod ústavou zaručenou svobodu projevu, a co už leží mimo zónu mravního zákona, tak jak si ho představoval třeba Kant. A pokud ne, obvykle se našel někdo, kdo jim poskytl zpětnou vazbu. Většinou dost citelně.
Tohle ovšem na internetu nejde - maska jako symbol Anonymous je mnohem trefnější, než si možná sami piráti uvědomují. Protože, kdo ještě nosí masku? Ano, lupiči, banditi, teroristé. Takže je v podstatě úplně jedno, co si oni sami myslí, že svými akcemi sledují; ostatně věřím, že mezi nimi jsou i tací, kteří nemají zlé úmysly. Skutečný problém ale není v tom, jestli si někdo může nebo nemůže beztrestně stahovat jinak nemravně předražené filmy nebo muziku. Problém je právě ta maska, ať už skutečná, nebo ta za níž se lze schovat na internetu. Protože před společností založenou na elektronických sítích se teď otevírají jen dvě cesty. Ta první znamená ukončit tam éru Divokého západu - a ta druhá vede do pekla.
Jan A. Novák