Novákoviny

stránky publicisty Jana A. Nováka

Bitcoin: hon na fantoma internetové měny

bitc1Internetová měna bitcoin vzrušuje obrazotvornost nejen proto, že jde o velké peníze, ale i proto, že ji obestírá řada tajemství. K těm největším patří anonymita lidí, kteří za ní stojí. Teď se sice k otcovství přihlásil australský podnikatel a programátor Craig Steven Wright, ale zdaleka ne všichni mu věří.

 

"Jmenuji se Craig Wright a předvedu vám zprávu, která souvisí s první transakcí provedenou v bitcoinech," říká na videu BBC muž, který vůbec nevypadá na počítačového anarchistu revoltujícího proti peněžnímu systému.
"Kdo je pod tou zprávou podepsaný?" ptá se redaktor BBC.
"Satoši Nakomoto," zní odpověď.
"Znamená to, že Satoši Nakamoto jste vy?"
"Ano," přitaká Wright. A dodá, že svým vystoupením ze stínu nesleduje slávu, ani mu nejde reklamu, ale že chce zamezit spekulacím, které by mohly ohrozit budoucnost bitcoinu. A že tohle je také poslední jeho vystoupení na toto téma.

 

Bitcoin na horské dráze

Určité povědomí o bitcoinu má za léta jeho existence už asi každý, takže snad stačí říct, že je to nejen jakási alternativní měna kde (zjednodušeně řečeno) bankovky nahrazují bity (což koneckonců dneska platí i pro tradiční měny), ale především open source platforma nakládání s ní.

bitc2

 

 

obr: Craig Wright se přiznal k autorství, ne všichni mu ale věří

 

 

Jde o plně decentralizovaný systém; neexistuje žádná centrální banka, ani jiná oficiální autorita ovlivňující kurs, ani žádní prostředníci transakcí (i když to není tak docela přesné, protože tuhle roli částečně plní takzvaní těžaři).

Většinou se bitcoiny platí na internetu, ale už i u nás jsou kamenné podniky (například kavárny), kde je berou také.
Bitcoin tedy není podložený zlatem a nemá žádnou vazbu ke stávajícím měnám; jeho hodnota se v podstatě řídí jen zájmem o placení jeho prostřednictvím. Je však s těmito měnami volně směnitelný.

Vyznačuje se dramatickými skoky hodnoty, často i o stovky dolarů za bitcoin během jediného měsíce; proti grafům jeho směnné hodnoty je i horská dráha nudná rovina.

Roku 2012 vznikla nezisková organizace Bitcoin Foundation, která usiluje o další rozvoj a ochranu tohoto platebního systému a stará se o jeho softwarovou platformu. Všechny změny, které navrhne, musí schválit většina uživatelů sítě.

Důvody, proč by měl člověk platit bitcoiny jsou v podstatě tři: jednak proto, že je geek, jednak proto, že chce být zajímavý, jednak proto, že nedůvěřuje Systému (podvariantou třetí možnosti pak je, že se považuje za jeho nepřítele - fanouškové bitcoinu tvrdí, že právě začala největší revoluce v bankovnictví, která smete bankéře stejně jako průmyslová revoluce smetla feudály).

Této motivaci celkem odpovídá i zájem o transakce, jejichž počet strmě vzrostl roku 2013, kdy se povědomí o bitcoinu dostalo i do širší veřejnosti. Od té doby ale už takové výše nikdy nedosáhl.

Podle některých pozorovatelů proto Wrightovo prohlášení slouží k opětnému připoutání pozornosti - analýzy ale ukazují, že reakcí na jeho odhalení byl naopak pokles počtu transakcí. Jiní se zase domnívají, že nějak souvisí s konferencí o bitcoinu, která se 2. května konala v New Yorku.

 

My všichni jsme Satoši


Úspěch bitcoinu do značné míry souvisí s mýtem, který ho obklopuje; vynořil se z neznáma a jeho autor nebo autoři zůstali anonymní. Pátrání po nich se tak stalo jakýmsi folklórem bitcoinové komunity i médií.

bitc4

 

 

obr: Skutečný Satoši Nakamoto se k bitcoinu nechce znát

 

 

 

Všechno začalo roku 2008, kdy se objevil dokument popisující bitcoinovou digitální měnu (někdy uváděný jako Bitcoin White Paper) podepsaný jménem Satoši Nakamoto. O rok později stejný člověk zveřejnil zdrojový kód. Myšlenka zaujala a platební systém se začal pomalu šířit.

Pan Nakamoto ale komunikoval pouze elektronicky a zjevně neměl v úmyslu se představit osobně. Když se systém zaběhl, odmlčel se úplně.

Pro novináře a milovníky záhad to byla velká výzva, a tak vznikla komunita, které se říká Satoshi Hunters. Do zorného úhlu jejích členů se postupně dostala celá řada lidí, což dalo vznik internetovému hoaxu tvrdícímu, že "všichni jsme Satoši". V březnu 2014 se zdálo, že uspěl Newsweek, když jeho redaktorka Leah Goodmanová v Kalifornii objevila Američana japonského původu jménem Nakamoto. Kdysi si změnil jméno z rodného Satoši na Dorian, měl zkušenosti  kryptografií - bylo mu ale 64 let a svou spojitost s internetovou měnou odmítl.

Australan Craig Wright byl v podezření z autorství bitcoinu už v prosinci 2015, kdy to současně tvrdil magazín Wired a technologický server Gizmodo. Wright to potvrdil až 2. května 2016. Při té příležitosti také ukázal kryptografické kódy, které obsahovaly někdejší Nakamotovy zprávy. Mnozí mu věří, ale zdaleka ne všichni a na diskusních fórech o bitcoinu se rozjely zuřivé diskuse.

"To, co předvedl, mi nestačí," prohlásil jeden z vývojářů bitcoinové komunity Gregory Maxwell. "Musel bych vidět další důkazy."

Někteří jsou z Wrightova prozrazení rozčarovaní - asi jako když dítě zjistí, že dárky nenosí Ježíšek, ale obyčejná maminka a tatínek. Kryptograf Ian Grigg napsal: "Satoši, to nebylo jen jméno, to byl koncept, tajemství, vize. Nyní je tajemství pryč, ale Satoši dál žije v jiné podobě. Vize zůstala."

Jan A. Novák

Psáno pro časopis Ekonom

 

 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Ze stejného soudku

 
Joomla Templates: by JoomlaShack