Novákoviny

Uroboros - had nebo drak stočený do kruhu a zakusující se do vlastního ocasu - je symbolem alchymického Velkého díla a alchymii zase máme spojenou s evropským středověkem nebo renesancí na počátku novověku, kdy prožívala svůj zlatý věk. Uroboros je (alespoň v tomto kontextu) alegorií věčně se obnovujícího koloběhu všeho, cyklické povahy vesmíru a neustálého boje protikladů, jenž je podstatou bytí. Nápadně podobný smysl má známý a dnes velmi populární symbol jin a jang ve východních filosofiích - a nejspíš není náhodou, že má rovněž grafickou podobu kruhu, jehož prvky jsou navzájem vklíněné do sebe.

Už tato příbuznost naznačuje, že oba geograficky vzdálené motivy mohou mít společný původ. Pátrání po něm nás - tak jako už mnohokrát - zavede do starého Egypta, kde byl had zakusující se do vlastního ocasu nalezen v Tutanchamónově hrobce jako znak jednoty protikladů slunečního boha Ra a podsvětního boha Osirise.

Odkud se vzal v Egyptě, nevíme, nemělo by ale překvapit, kdyby stopy vedly tam, kam nás z říše na Nilu vedly už několikrát: k hypotetickým civilizacím, které se ztratily ze scény dějin už v prehistorické době.

obr: Uroboros a symbol jin - jang mají překvapivě mnoho společného. Nejen grafickou podobou, ale i významem

Uroboros se stal archetypem, vešel do hinduismu, do některých raně křesťanských sekt a do hermetismu, což není nic divného, protože alchymie odvozovala svůj původ od Herma Trismegista, a ten zase prapůvodně byl egyptským bohem Thovthem. O něm už z první kapitoly této knihy víme, že přišel odkudsi z neznáma, aby Egypťany vzdělal v nerůznějších vědách...

Společně s alchymií pak had zakousnutý do ocasu proklouzl skrz středověk do moderní vědy - a to způsobem, který nutí k zamyšlení.

Když v polovině 19. století německý chemik August Kekule (celým jménem Friedrich August Kekule von Stradonitz, což naznačuje původ ze staré české šlechty) zkoumal vlastnosti uhlovodíků, zjistil, že mnohé se nechovají tak, jak by vzhledem ke složení svých molekul měly.

Zaměřil se na nejjednodušší z nich, na benzen, jehož molekula obsahuje 6 atomů uhlíku a 6 atomů vodíku. Správně usoudil, že vlastnosti benzenu nějak souvisejí s tvarem jeho molekuly - ale ať si ji kreslil jak chtěl, pořád to nevycházelo, protože (zjednodušeně řečeno) uhlík může vytvořit čtyři vazby, zatímco vodík jen jednu.

Jednoho dne usnul a měl podivný sen, o němž později vyprávěl: "Před očima mi pluly atomy. Dlouhé řetězce atomů se vlnily a přibližovaly k sobě; otáčely se, kroutily jako hadi. A najednou - co? Jeden z hadů se chytil za vlastní ocas a celý obraz se zuřivě roztočil, takže nešlo rozeznat, kde v tom kole je hlava..."

- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -

TIP:

Text je ukázkou z knihy Utajené vynálezy, kterou vydalo nakladatelství Alpress. Publikace právě přichází na knižní trh

- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -

Kekule se probudil a vše mu bylo najednou jasné: ve snu se mu zjevila molekula benzenu v podobě mýtického hada urobora. Což znamená, že má tvar kruhu, který postrádá začátek i konec. Německý chemik tak udělal asi nejvýznamnější objev v oblasti organické chemie - ale nebojte se, do tohoto obtížného oboru se tu už hlouběji pouštět nebudeme.

Pro nás je na tom zajímavé něco jiného: stejně jako jsme to viděli v první kapitole u svastiky, stromu života či kaduceu, i pradávný symbol urobora zvláštním způsobem souvisí s podstatou života založeného na uhlíku.

Divná náhoda, že?

Jan A. Novák

You have no rights to post comments