Novákoviny

stránky publicisty Jana A. Nováka

Vzdálené světy kvetou černě

black1

Představa louky s černou trávou nebo lesa pokrytého černými listy je trochu morbidní, někteří vědci ale soudí, že právě tak to může vypadat na některých planetách jiných sluncí. Má to svou logiku: černý povrch pohlcuje světelnou energii mnohem lépe než zelený. Vegetace smutečního vzezření se proto možná vyskytuje především tam, kde je nedostatek světla.

S touto teorií vystoupil Jack O°Malley-James, astrobiolog z St. Andrews University na Národním astronomickém setkání, který se uskutečnilo začátkem dubna ve waleském měst? Llandudno.

 

 

 Světy tří sluncí

Britský astrobiolog vychází ze skutečnosti, že planetární systémy s jedinou centrální hvězdou podobné Sluneční soustavě jsou ve vesmíru v menšině. Mnohem častěji se vyskytují dvojhvězdy, nebo trojhvězdy skládající se z těles podobných našemu Slunci a současně i takzvaných červených trpaslíků - malých hvězd s nízkou povrchovou teplotou a svítivostí.

black2O°Malley-James proto vytvořil modely planetárních soustav u takových dvojhvězd a trojhvězd, aby zjistil, zda u nich mohou existovat planety v takzvané zóně života. Jde o dráhy, na nichž planeta může mít na povrchu kapalnou vodu. A pak se pokoušel vydedukovat, jak by vypadaly rostliny obývající tyto světy.

"Pokud u systémů s dvěma nebo více slunci existují planety, pak jejich rostliny se musí přizpůsobit skutečnosti, že jako zdroj energie pro jejich fotosyntézu se střídají hvězdy s různým druhem záření," tvrdí Jack O°Malley-James. "Teplota mateřské hvězdy určuje barvu jejího světla a ta zase má vliv na fotosyntézu."

 

Fotosyntéza do nepohody

Britský astrobiolog tvrdí, že pro rostliny žijící pod slabými paprsky červeného trpaslíka by nejlepší barvou pro povrch listů byla černá nebo šedá.

"Je to barva, která umožňuje absorbci světla v celé šíři spektra," konstatuje Jack O°Malley-James. "Uplatnila by se nejen na planetách červených trpaslíků, ale také na těch, které obíhají ve větších vzdálenostech od hvězd podobných Slunci. Tyto barvy by umožnily využít i infračervené nebo ultrafialové záření."

_ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _

UPOZORNĚNÍ: Víc zajímavostí o hledání mimozemského života najdete v knize Život ve vesmíru, kterou vydalo nakladatelství Daranus. Pokud ji nemají ve Vašem knihkupectví, můžete ji objednat u nakladatele.

_ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _

 

Vzhledem k tomu, že většina hvězdných soustav má dvě nebo tři slunce různé svítivosti, O°Maley-James se domnívá, že na jejich planetách existují dvě nebo tři rostlinná společenství. Každé má aktivní fázi své vegetace tehdy, když se planeta přiblíží k tomu slunci, na něž je jeho fotosyntéza specializovaná. Při přiblížení k další hvězdě pak upadá do stavu vegetativního klidu podobného tomu, jakým procházejí naše rostliny v zimě. Současně ale ožije jiné společenstvo přizpůsobené světlu této hvězdy.

 

Černá je dobrá

Jack O°Maley-James není první, kdo s touto myšlenkou přišel. Roku 2009 skupina vědců pracující ve Virtual Planetary Laboratory zřízené kosmickou agenturou NASA vyslovila podobnou hypotézu. Vyšla ze skutečnosti, že zelená barva pozemských rostlin je přizpůsobená spektru slunečního světla a optickým podmínkám v atmosféře Země. To je důvod, proč molekula chlorofylu zajišťující fotosyntézu využívá především modrou a červenou část spektra, zatímco zelenou mnohem méně. Právě proto se nám rostliny jeví jako zelené.

black3Virtual Planetary Laboratory proto vytvořila superpočítačové modely kombinující záření různých spektrálních typů hvězd a ovlivňování jejich světla při průchodu všemi možnými typy atmosféry terestrických planet na různých drahách. Výsledkem byly určité znaky ve světelném spektru, na jejichž hledání by se měly zaměřit mise budoucích kosmických teleskopů. A už tato práce přinesla poznatek, že setkání s černými rostlinami by ve vesmíru nemělo překvapit.

"Rostliny na různých planetách budou mít různá barviva, podle místních světelných podmínek," řekl při té příležitosti Robert Blankensmith z Wahington University in St. Louis a současně členu týmu Virtual Planetary Laboratory. "Dovedu si představit i černé fotosyntetické rostliny. Vlastně je to ideální případ, protože černá molekula absorbuje světlo v celém rozsahu spektra, je tedy nejefektivnější."

 

Jan A. Novák

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

 
Joomla Templates: by JoomlaShack