Novákoviny

stránky publicisty Jana A. Nováka

Nový pohled na život u jiných hvězd

gl1Za posledních 15 let bylo objeveno několik stovek planet u jiných hvězd, z nichž za nejzajímavější jsou samozřejmě považovány ty, na kterých by mohl existovat život. Vědci z Astrofyzikálního institutu v Postupimi nyní přišli s novým přístupem k vytipování takových planet.

 Při hledání planetárních kandidátů na hostitele života se bere v úvahu především to, zda kolem své mateřské hvězdy obíhá v takzvané obyvatelné zóně. Jde o takovou vzdálenost, v níž je možné, aby se na povrchu vyskytovala voda v kapalném skupenství. U našeho Slunce je to tedy mezi drahami Marsu a Venuše, u menších hvězd blíž, u větších dál. 

I proto vzbudil například před časem pozornost objev planety Gliese 581g, která kolem své mateřské hvězdy Gliese 581 obíhá velmi blízko (její rok trvá 36 dní) a ani jinak se Zemi zřejmě vůbec nepodobá. Protože ale její mateřské slunce ve vzdálenosti 20 světelných let od Země patří do kategorie tzv. červených trpaslíků, tedy hvězd s nízkou svítivostí, nachází se Gliese 581g v obyvatelné zóně.

 

Hledejte druhé Slunce

René Heller z Astrofyzikálního institutu v Postupimi nyní přichází s názorem, že je nutné tento přístup změnit. Kromě vzdálenosti od mateřské hvězdy a případně ještě také přítomnosti atmosféry na planetě je podle něj potřeba vzít v úvahu i dalšího činitele - takzvané slapové síly, kterými slunce na své planety působí.

Heller se svými kolegy se zabýval tímto jevem u právě u hvězd s nízkou hmotností, jako je Gliese 581. Tvrdí, že výsledky, k nimž dospěl, vedou k přehodnocení pojmu "obyvatelná zóna".

gl2

 

 

obr: Představa podoby planety obíhající kolem červeného trpaslíka. Skutečnost ale může být úplně jiná - vesmír zatím vždycky překvapil

 

 

Hvězdy s nízkou hmotností a malou svítivostí mají obyvatelnou zónu velmi blízko. Díky tomu na planety pohybující se v jejích hranicích silně působí svou gravitační silou, což způsobuje tzv. slapové jevy - tytéž, které pozorujeme mezi Zemí a Měsícem a které například způsobují příliv a odliv.

Podle Hellera hvězdní trpaslíci ovlivňují své blízké planety trojím způsobem. Taková planeta nemá skloněnou osu rotace, takže se na ní nemění roční období a existují extrémní rozdíly teplot mezi rovníkem a polárními oblastmi.

Navíc obrací ke svému slunci stále jen jednu stranu (stejně jako Měsíc k Zemi nebo Merkur ke Slunci), takže zatímco na jedné polokouli je kosmický mráz, na druhé vládne žár.

Přílivové síly navíc způsobují bouřlivou sopečnou činnost neustále přetvářející povrch - v našem "nedalekém" okolí to například postihlo Jupiterův nejbližší měsíc Io.

Jako modelový příklad si Heller a jeho kolegové vzali právě Gliese 581 a její planetu Gliese 581g. Na základě modelování slapových efektů došli z závěru, že přestože planeta obíhá v obyvatelné zóně, podmínky pro existenci kapalné vody tu v důsledku slapových jevů zcela chybí. A totéž podle nich platí i pro jiné malé hvězdy s nízkou svítivostí.

"Jestliže chceme najít druhou Zemi, musíme hledat druhé Slunce, " uzavírá René Heller.

 

Jan A. Novák

 

0-zivves

 

TIP:

Text je ukázkou z knihy Život ve vesmíru, kterou je možné objednat zde

 

 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

 
Joomla Templates: by JoomlaShack