Novákoviny

Bez kyslíku člověk nepřežije ani pár minut, přitom jsou místa a situace, kde se ho zoufale nedostává. Dánští vědci vyvinuli sloučeninu, která umožní jeho pohodlnější skladování, než jsou těžké tlakové láhve. Odpadne i jejich náročné plnění, protože látka si molekuly kyslíku "vychytá" sama z okolní atmosféry.

"Na jeden nádech stačí kyslík uvolněný z několika zrnek naší látky," uvedla pro server PhysOrg Christine McKenzie z University od Southern Denmark. "Jistě si umíte představit, co by to znamenalo pro pacienty s dýchacími problémy, kteří dnes musí za sebou vláčet těžké kyslíkové láhve.

Také potápěči už budou moci nechat své dýchací přístroje doma - potápěčská maska s vrstvou tohoto materiálu nad hladinou nasaje kyslík a pod vodou ho bude uvolňovat. Nebo ho malý lehký přístroj získá přímo z vody."

obr: Nová látka by mohla umožnit dýchání pod vodou bez nepohodlných potápěčských přístrojů

Foto: Jan A. Novák

K odsátí veškerého kyslíku z místnosti stačí pouhá polévková lžička substance, a tak server Gizmodo navrhuje další svéráznou aplikaci: hrst prášku vhozená do prostoru obsazenho teroristy je tiše a nenápadně udusí. V atmosféře tak totiž zůstane jen dusík, který je bez zápachu - a prvním symptomem jeho rychle se zvyšující koncentrace bude ztráta vědomí.

Látek, které z atmosféry selektivně odsávají kyslík, je mnoho, protože oxidace představuje jednu z nejběžnějších chemických reakcí. Nejde jen o hoření, ale také o korozi a další obvyklé, byť často nepříliš žádoucí procesy. Mnohem obtížnější ale pak je z nich kyslík zase uvolnit, navíc pohlcování je většinou pomalé a množství absorbovaného plynu malé. Naproti tomu sloučenina vyvinutá dánskými vědci, pracuje rychle a k uvolnění kyslíku stačí jen lehké záhřátí nebo snížení okolního tlaku.

"Když je naše substance nasycená kyslíkem, můžeme ji přirovnat k tlakové láhvi - s tím rozdílem, že plynu pojme třikrát víc, " pokračuje profesorka McKenzie. "A že funguje jako houba nasávající vodu: snadno nasaje a snadno se vyždímá. Na rozdíl od tlakových láhví tak pro opětovné použití nemusí putovat do plnírny."

Mechanismus, jak látka pracuje, je v podstatě opsaný z přírody. V krvi živočichů jako přenašeč kyslíku slouží velké organické molekuly, v jejichž středu se nachází atom kovu. V hemoglobinu naší krve je to železo, u některých mořských živočichů má tuto funkci měď. Materiál vyvinutý v Dánsku pracuje s kobaltem, princip pohlcování a uvolňování kyslíku je ale shodný.

"V laboratoři jsme předvedli, jak naše substance pohlcuje kyslík ze vzduchu," vysvětluje Christine McKenzie "Úplně nejlepší na ní ale je, že proces není nevratný, protože se může mnohokrát opakovat. Nabereme do ní kyslík tam, kde je, a dopravíme ho tam, kde ho mít potřebujeme, aniž bychom k tomu potřebovali cokoliv dalšího."

Co to znamená třeba pro potápěče, astronauty, vojáky nebo hasiče používající dýchací přístroje s neohrabanými tlakovými láhvemi, které mohou plnit jen speciální stanice, asi není třeba zdůrazňovat - na obzoru je dýchací přístroj do kapsy. Málokdo si také uvědomuje, kolik kyslíku pro své pacienty potřebují nemocnice. Nabízí se ale i využití v palivových článcích, při vývoji umělé fotosyntézy, při oddělování složek plynných směsí a podobně.

Jan A. Novák

psáno pro iHned.cz

Foto: Jan A. Novák

You have no rights to post comments