Novákoviny

Pandemie COVID-19 vznikla v čínském městě Wuhan - a zvláštní shodou okolností je tam také Wuhanský virologický institut, který se zabývá výzkumem nebezpečných virů. Tedy ideální konstelace pro vznik konspiračních teorií. A dobrý důvod se s institutem seznámit podrobněji.

 

"Wuhanský virologický institut bude letadlovou lodí čínské virologie a je připravený zkoumat ty nejnebezpečnější patogeny, " uvedl roku 2017 o tomto zařízení oficiální čínský server China Youth On Line při příležitosti zprovoznění jeho nové laboratoře pro výzkum virů.

Následujícího roku Zhou Peng, jeden z vědců pracujících v institutu novinářům ze státní zpravodajské agentury Sin-chua (Xinghua) řekl: "Můžu s hrdostí prohlásit, že jsme na špici výzkumu mechanismů imunity netopýrů, kteří jsou hostiteli virů. Netopýři sice viry přenášejí, ale sami neonemocní, což nám dává možnost najít způsob, jak se může lidský organismus bránit virovým chorobám."

 

Varovné příznaky

Ještě téhož roku tým institutu vedený jeho ředitelkou, mezinárodně uznávanou viroložkou Shi Zhengli zveřejnil studii, podle níž je možný přenos viru z netopýra přímo na člověka. V institutu tou dobou také vznikla vědecká práce s názvem Bat Coronavirus in China v níž autoři Yi Fan, Kao Zhao, Zheng-Li Shi a Peng Zhou varují před možností pandemie vzniklé přenosem netopýřích virů na člověka.

Přímo se tu říká: "Je velmi pravděpodobné, že netopýří virus podobný těm, které v minulosti stály za epidemiemi SARS v roce 2002 a MERS v roce 2012 způsobí další epidemii a že místem vzniku bude Čína. Výzkum netopýřích virů je proto mimořádně důležitý, abychom včas našli varovné signály a minimalizovali pravděpodobnost vzniku ložisek epidemie v Číně." Studie také upozorňuje na možnost, že původce budoucí epidemie může pocházet z některého rodu koronavirů, stejně jako byli původci epidemií SARS a MERS.

 

obr: Ředitelka Wuhanského virologického institutu Shi Zhengli

 

 

Když pak koncem roku 2019 ve Wuhanu opravdu vypukla epidemie způsobená koronavirem SARS-CoV-2, která rychle přerostla ve světovou pandemii, vědci označili netopýry za jeho přenašeče a wuhanský trh, kde se prodávali, za ohnisko prvotní nákazy.

Jenže tento trh leží jen 16 kilometrů od Wuhanského virologického institutu, přičemž Wuhan není nějaký zapadlý městys, jak by se z evropského úhlu pohledu mohlo zdát, ale nejlidnatější městská aglomerace střední Číny. Na ploše jen o málo větší než má Severočeský kraj tu žije tolik obyvatel, kolik má celá Česká republika. Pro virus s nápadně vysokou nakažlivostí je při takové hustotě zalidnění vzdálenost 16 kilometrů jen nepatrný skok.

Nepřekvapí tedy, že se obratem vynořily konspirační teorie o umělém původu pandemie. Podle jedné z nich to ve skutečnosti má být biologická zbraň, která byla v Institutu tajně vyvíjená, podle druhé jde o jeden ze zkoumaných netopýřích virů, který z laboratoře unikl nedbalostí jejích zaměstnanců.
Možnost, že by šlo o biologickou zbraň, většina vědců odmítá. K variantě nechtěného úniku z institutu se jeho ředitelka Shi Zhengli vyjádřila slovy "Ručím svým životem za to, že virus napochází z naší laboratoře." A ručení vlastním životem v podmínkách čínského komunistického režimu není jen metafora, ale často to platí doslova; odpovědní pracovníci, kteří z pohledu státní moci selhali, končívají na popravišti nebo jen prostě zmizí.

Přesto tuto verzi o úniku viru z wuhanského institutu mnozí renomovaní odborníci nevylučují - a nejen to: někteří před tímto nebezpečím varovali dlouho před vypuknutím pandemie. V lednu a březnu 2018 jej navštívila delegace amerického velvyslanectví v Číně vedená Jamisonem Foussem, jejímž členem byl i poradce velvyslanectví pro otázky vědy, technologií a zdravotnictví Rick Switzer. Výsledkem bylo několik důvěrných zpráv americkým vládním úřadům, které upozorňovaly na vážné nedostatky v kvalifikaci wuhanských pracovníků a v zabezpečení laboratoře. Současně varovaly, že tu hrozí riziko vzniku epidemie podobné SARS a doporučovali vládě, aby Číňanům pomohla při zdokonalení bezpečnostních opatření ve Wuhanu. Informoval o tom list The Washington Post, ale Ministerstvo zahraničí USA odmítlo tuto zprávu komentovat.

 

Od podezření k cenzuře

Možná i proto po vypuknutí pandemie Richard Ebright specialista na biologickou ochranu z Waksmanova mikrobiologického institutu Ruthersovy univerzity (New Jersey) v souvislosti konspiračními teoriemi o původu viru uvedl: "Nebyl vytvořen uměle, ale mám vážné důvody se domnívat, že vědci z wuhanského institutu jej zkoumali pouze s bezpečnostní úrovní druhého stupně, přestože tato práce vyžaduje čtvrtý stupeň." (viz níže)

"Neexistuje důkaz, že by byl virus SARS-CoV-2 sestaven uměle, naopak se většina vědců domnívá, že opravdu pochází ze zvířat, " dodává Xiao Qiang, informatička specializovaná na čínskou informační politiku z Kalifornské university v Berkeley. "Tím ale není řečeno, že nepochází z laboratoře, která se celá léta věnovala výzkumu netopýřích virů."

 

obr: Wuhanský virologickýá institut, který se zabýval zkoumáním netopýřích virů

 

Podle americké televizní stanice CNN čínské orgány na tato podezření zareagovaly zavedením přísné kontroly všech vědeckých prací týkajících se výzkumu viru SARS-CoV-2 a jím způsobené nemoci COVID-19. Od nynějška musí být všechny výstupy před zveřejněním zaslány vládním orgánům ke schválení. CNN cituje čínského vědce, který si z pochopitelných důvodů nepřeje být jmenován, jehož práce na toto téma prověrkou neprošla: "Myslím, že je to koordinované úsilí čínské vlády kontrolovat informace o vzniku pandemie a o jejím původu v Číně. Nepředpokládám, že by tolerovali jakoukoliv studii, která by objektivně zkoumala původ nemoci."

Podle CNN se také koncem března na webu šanghajské Univerzity Fu-tan (Fudan Univerzity) nakrátko objevily oficiální pokyny pro dohled nad zveřejňováním prací o viru SARS-CoV-2 vydané čínským ministerstvem pro vědu, technologii a školství. Podle nich musí všechny vědecké práce na toto téma projít několika stupni kontroly od univerzit přes ministerstvo až po jemu nadřízenou státní radu. Teprve po schválení v tomto procesu mohou být publikovány. Pokyny později z webu univerzity zmizely, zájem o wuhanský institut tím ale ještě vzrostl. Stejně jako podezření, že s tamním výzkumem netopýřích virů něco nebylo v pořádku a že Čína nemá v nejmenším úmyslu odhalit pravdu o původu současné pandemie.

Povinnost schvalování vědeckých prací týkajících se COVID-19 potvrdila také Wang Lan, šéfeditorka odborného periodika Chinese Journal of Epidemiology: "Schvalování je zdlouhavý třístupňový proces, který může trvat i několik měsíců."

Yanzhong Huang, který se v americké Radě pro mezinárodní vztahy věnuje zdravotnické problematice, čínský postoj k informování o výzkumu SARS-CoV-2 a COVID-19 vysvětluje takto: "Snaha čínské vlády o kontrolu informací není žádné překvapení. Nechce, aby výsledky výzkumu podkopaly důvěryhodnost její verze o původu viru. Pokud ale výzkum podléhá kontrole těch, kdo jsou u moci, vypadají obvinění z dezinformací mnohem přesvědčivěji."

 

Viry neznají hranice

Dnešní Wuhanský virologický institut vznikl už roku 1956, tehdy ovšem jako Wuhanská mikrobiologická laboratoř, která spadala pod Akademii věd Čínské lidové republiky. Jak už bylo v komunistických zemích zvykem, během následujících let prošel řadou reorganizaci, několikrát změnil jméno i nadřízený orgán, aby se roku 1978 vrátil pod čínskou akademii věd a získal dnešní název.

V listopadu 2002 se v Číně objevily první příznaky choroby, která následně dostala jméno SARS (Severe acute respiratory syndrome, syndrom akutního respiračního selhání). Projevy byly nápadně podobné současné pandemii COVID-19: poměrně krátká inkubační doba 3 až 10 dní, náhlé vysoké horečky, suchý kašel, dýchací problémy, druhotné plicní infekce. Smrtnost (poměr počtu úmrtí k počtu nakažených) dosahovala 10 procent.

Nemoc se rozšířila do 30 dalších zemí, nakaženo bylo více než 8000 osob z nichž 774 zemřelo (České republice se tehdy epidemie SARS vyhnula). Vědci zjistili, že ji způsobuje virus ze skupiny koronavirů, mezi nimiž jsou původci běžných nachlazení, ale i závažnějších viróz. Dostal jméno SARS-CoV. Původním hostitelem byli netopýři, na lidi se nejspíš dostal mezi další mezihostitele.

Epidemie SARS představovala první varování, že by mohlo přijít něco podobného, jenže většího - a pro Wuhanský virologický institut se stala silným impulsem k dalšímu rozvoji, když se ukázalo, že čínští netopýři jsou zdrojem potenciálně nebezpečných koronavirů.

 

obr: Virus SARS CoV-2

 

V listopadu 2015 přinesl respektovaný odborný časopis Nature Medicine zprávu, že tamní vědci pozměnili jeden z těchto virů tak, aby mohli na geneticky upravených myších zkoumat možnost přenosu virů podobných SARS-CoV na lidi. V téže době časopis Nature upozornil, že experimenty s tímto virem, který dostal označení SHC014, představují značné riziko. V USA byly obdobné pokusy již dříve zakázané. Dnes je tato webová stránka Nature doplněná upozorněním, že zpráva se stala podnětem k nepodloženým spekulacím a umělém původu viru SARS-CoV-2...

Rozhodnutí vybudovat ve Wuhanu vysoce chráněné pracoviště pro výzkum virů padlo v čínské akademii věd už roku 2003, krátce po odeznění epidemie SARS. Roku 2015 byla v institutu nákladem 44 milionů dolarů s pomocí francouzských odborníků tato laboratoř dokončena (BSL-4). Dlouhá lhůta výstavby naznačuje, o jak náročný podnik jde a s jakými obtížemi se tu nezkušení čínští odborníci i navzdory zahraniční pomoci potýkali. Objekt má odolat zemětřesení s magnitudo až 7, přestože v oblasti se takové nikdy nevyskytlo a splňuje nejvyšší stupeň bezpečnosti BSL-4 umožňující práci s nejnebezpečnějšími patogeny. Jenže nejde jen o technologii; podmínkou bezpečnosti je také odborně vyškolený a zkušený personál...

Kromě výzkumu koronavirů způsobujících SARS a podobné choroby se čínští vědci v nové laboratoři chtěli zaměřit i na mnohem nebezpečnější Ebolu. Šéf laboratoře Yuan Zhiming to zdůvodňoval množstvím Číňanů pracujících v Africe: "Máme tam okolo milionu lidí a musíme být připravení na všechno. Viry neznají hranice."

 

Hrozby z mikrosvěta i kosmičtí vetřelci

Stupeň BSL-4, pro který je navržena laboratoř Wuhanského mikrobiologického institutu, představuje nejvyšší kategorii těchto zařízení. Jsou určená pro práci s vysoce nebezpečnými patogeny šířícími se vzduchem, proti jejichž působení neexistují léky. Zkoumají se zde největší viroví zabijáci, například původci Eboly, Marburgské krvácivé horečky a další hrozby z neviditelného světa (několik těchto laboratoří je připravených i pro případ objevu mimozemského života).

Seznam patogenů, s nimiž je dovoleno pracovat pouze pod ochranou BSL-4 je zlověstně dlouhý. A případ SARS-CoV, SARS-CoV-2 i podobných incidentů z nedávné minulosti (například epidemie MERS z roku 2012) naznačuje ještě zlověstnější skutečnost, totiž že v něm celá řada zatím neznámých potenciálních zabijáků pořád ještě chybí.

 

obr: Pracoviště se stupněm ochrany BSL-4 ve Wuhanském virologickém institutu

 

Pracoviště BSL-4 jsou hermeticky utěsněná a vybavená vzduchovými propustmi. Mohou v nich pracovat pouze speciálně vyškolení odborníci v přetlakových oděvech a vše, co chráněný prostor opouští, musí projít důkladnou sterilizací - včetně vzduchu, vody a všech odpadů.

Na světě je jen několik desítek laboratoří se stupněm ochrany BSL-4, většina v USA a ve Velké Británii. V České republice takovým pracovištěm disponuje Odbor biologické ochrany v Těchoníně, který patří Armádě české republiky. Je zapojené do systému biologické ochrany NATO a současně slouží jako školící a výcvikové středisko pro vojenské i civilní odborníky jak z České republiky, tak z ostatních zemí NATO.

Už roku 2017, krátce po zprovoznění wuhanské laboratoře stupně BSL-4 David Cyranoski, asijský korespondent časopisu Nature, upozornil, že tato pracoviště představují velké riziko: "První laboratoř s BSL-4 začali v Japonsku budovat roku 1981, ale do provozu se ji podařilo uvést až roku 2015 a to jen pro nižší stupeň rizika BSL-3. Trvalo další roky než se podařilo odstranit všechny problémy. Mnoho zahraničních vědců proto před wuhanskou laboratoří varuje, což způsobuje mezinárodní napětí".

Ještě ke všemu Vuhanský mikrobiologický institut není jediné pracoviště, které se v oblasti prvního výskytu COVID-19 zabývá výzkumem nebezpečných virů. Poněkud stranou pozornosti tu funguje také Wuhanské centrum pro kontrolu a prevenci chorob (WHCDC, Wuhan Center for Disease Prvention and Control and Prevention Lab). Má podobnou náplň činnosti, avšak nižší stupeň biologické ochrany - a nachází se tržišti prodávajícímu podezřelé netopýry ještě blíž než Wuhanský mikrobiologický institut. V jeho laboratořích se údajně je přes 600 netopýrů. Ross Ibetson ze serveru Mail One cituje čínské vědce, podle nichž tu došlo k napadení výzkumníků pokusnými zvířaty, při nichž nechyběla ani krvavá zranění.

Jan A. Novák

 

You have no rights to post comments