Prof. Holý a nekonečná války s neviditelnými zabijáky
- Kategorie: Zdraví
- Vytvořeno 18. 7. 2012 12:10
Virové epidemie v současnosti představují jednu z největších hrozeb pro lidstvo. Zatímco objev antibiotik umožnil lékařům zvládat většinu bakteriálních infekcí, proti virům zatím nic podobného neexistuje. Světová epidemie AIDS způsobená virem HIV ukazuje možná rizika: kdyby se objevil virus, který by se přenášel snadněji (třeba jako chřipka) a současně působil rychleji (třeba jako Ebola), máme velký problém. Právě možnostem, jak viry zastavit, se věnoval profesor Holý.
Viry jsou nejprimitivnější forma života. Mají (velmi zjednodušeně řečeno) tu zvláštnost, že mimo napadený organismus se chovají jako neživá hmota. "Oživnou" teprve, když přijdou do styku hostitelskou buňkou: proniknou do ní a využijí jejích genetických mechanismů k vlastnímu rozmnožení. Pokud k tomu dojde rychle, buňka je zničena. Mohou také svou genetickou informaci zabudovat do DNA napadené buňky, což může vést k nastartování zhoubného bujení.
Boj s viry komplikuje skutečnost, že se vyznačují neobyčejnou genetickou proměnlivostí. I zdánlivě úspěšný zásah látkou, která zničí 99 procent virů vede k tomu, že zůstane aktivní nepatrná část vyznačující se odolností. Ta pak opět zaútočí a dříve účinná látka už nepůsobí. To mají viry společné s buňkami nádorového bujení - a je to další oblast, kde se boj s viry prolíná s bojem proti rakovině.
obr: Virus HIV, původce AIDS
V 70. letech minulého století objevil Antonín Holý skupinu látek zvanou acyklické fosfonáty nukleosidů (ANP) a rozpoznal v nich naději pro válku s viry. Ukázalo se, že patří mezi tzv. antimetabolity. Jde o sloučeniny zastavující působení enzymů a ovlivňující tak metabolické procesy. Nejen v běžných buňkách, ale - což je pro medicínu obzvlášť zajímavé - také při rozmnožování virů nebo nádorových buněk.
V roce 1976 navázal Antonín Holý spolupráci s belgickým virologem Erikem De Clercqem, aby účinky těchto látek prověřili. Ukázalo se, že některé ničí viry, jejichž genetická informace je zapsaná v DNA (například původce herpesu, nebo žloutenky typu B). Jiné zase působí výhradně na takzvané retroviry. To jsou nejprimitivnější a současně i nejnebezpečnější viry, jejichž genetická informace není zapsána v DNA, ale v jednodušší molekule RNA. Patří mezi ně původce AIDS. Další ANP zastavují zhoubné bujení.
Výsledkem dlouholeté spolupráce mezi českými a belgickými vědci byl vznik několika skupin léčiv na bázi ANP určených proti různým virovým chorobám. Kromě toho jsou tyto látky zkoumány i z hlediska případných cytostatických účinků - výsledkem výzkumu by tedy mohly být také léky proti některým druhům rakoviny. Obě pracoviště jsou vlastníkem klíčových patentů na tyto látky
V roce 2004 založil americký vědec John C. Martin v kalifornském Foster City farmaceutickou firmu Gilead Sciences, jejíž produkce je zaměřená především na přípravky proti AIDS a chorobám jater. Od počátku spojila své podnikání s výsledky výzkumu ANP prováděného Antonínem Holým v pražském Ústavu organické chemie a biochemie a Erikem De Clerkem na Katolické universitě v Louvain. Přípravek Vistide vyrobený na bázi látky cidofovir připravené týmem profesora Holého byl roku 1996 prvním komerčním produktem firmy.
Dnes představují léky Viread, Vistide, Hepsera a Truvada vytvořené z látek připravených týmem profesora Holého téměř třetinu sortimentu Gilead Sciences. V současnosti společnost zaměstnává okolo 4000 lidí a čistý roční zisk má 3, 96 mld. USD (2010). Z celkových příjmů za rok 2010 ve výši přibližně 8 miliard dolarů bylo celých 800 miliónů za léky Viread a Hepsera.
Přílohový text:
Nejvýznamnější léky vyráběné na základě práce profesora Holého
- Duviragel z roku 1984 proti oparům
- Lék Vistide schválený roku 1996 vyvinutý na bázi preparátu cidofovir pro léčbu druhotných infekcí pacientů s AIDS
- Lék Viread z roku 2001 na bázi látky tenofovir pro léčbu AIDS
- Lék Hepsera z roku 2002 na bázi látky adefovir proti hepatitidě B. Roku 2009 představovaly příjmy z jeho prodeje 4 procenta příjmů společnosti Gilead.
- Lék Truvada (kombinace Vireadu a látky zvané emtricitabin) roku 2004 schválený pro léčbu AIDS je v současnosti schvalován i jako prostředek prevence proti AIDS
Jan A. Novák
Psáno pro Hospodářské noviny