Novákoviny

P?esně na svatého Valentýna v pondělí 14. února se kosmická sonda Stardust setká s kometou Tempel 1. Výsledkem budou snímky tělesa, které mohou mnohé prozradit o původu sluneční soustavy i života. Současně se ale jednou mohou hodit i v případě, že by hrozila srážka Země s některou z komet.

"Tohle setkání je vlastně něco jako bonus ve hře," řekl ředitel mise Tim Larson z Laboratoře tryskového pohonu NASA. "Sonda už žije dvakrát déle, než jsme od ní očekávali. Zkoumala jeden asteroid a jinou kometu, její návratové pouzdro přistálo na Zemi s prachem z jejího okolí. A teď si dá navrch ještě jeden blízký průlet kolem komety Tempel-1."

Pro NASA to představuje lacinou možnost navázat na misi sondy Deep Impact, která odstartovala v lednu 2005 a v červenci téhož roku se přiblížila ke kometě Tempel-1. Kromě snímkování provedla i experiment, při němž speciální projektil dopadl na povrch komety. Výsledkem byla exploze odpovídající výbuchu pěti tun TNT. Vyvržený oblak prachu se pak stal předmětem intenzivního sledování jak přístroji sondy, tak pomocí Hubbleova kosmického teleskopu a pozemských dalekohledů.

Poslové z minulosti

"Naše současná návštěva u komety bude mnohem ohleduplnější než ta předešlá," vysvětluje Joe Veverka, vědecký pracovník projektu z Cornell University. "Sonda proletí ve vzdálenosti přibližně 200 kilometrů a bude se zajímat především o místo, kde došlo ke srážce. Velmi nás zajímá, jak se tam těch pět a půl roku změnilo."

Je to ale také první možnost, jak získat kvalitní snímky této komety zblízka a vytvořit podrobnou mapu jejího povrchu. Při misi Deep Impact kvalitu snímků negativně ovlivnil prach vyvržený při srážce.

obr: Sonda Stardust se blíží ke kometě. Kresba: NASA

"Komety jsou vlastně posly z minulosti," pokračuje Joe Veverka. "Nesou informace o tom, jak vypadala sluneční soustava, když se formovala."

O kometách se stále více odborníků také domnívá, že hrály roli při vzniku života na naší planetě. Obsahují totiž velké množství vody a organických látek. Poznatky z mise ale mohou jednou přispět i k záchraně lidstva. NASA realizuje dlouhodobý program výzkumu těles blízkých Zemi (Near Earth Objects - NEO), který má prozkoumat možnosti srážky komet a asteroidů s naší planetou a zjistit, jak by se takové katastrofě dalo předejít. K tomu patří i zjišťování jejich složení a dalších vlastností.

Kosmická improvizace

Sonda Stardust se - na rozdíl od předešlých výprav ke kometám - neměla spokojit jen se snímkováním těchto těles. Na trupu bylo nainstalováno také zařízení ve tvaru tenisové rakety, vyplněné pórovitou hmotou na bázi křemíku zvanou aerogel, do kterého se měl při průletu kolem komety zachytit prach z jejího ohonu. Cílem výpravy bylo dopravit jej zpět na Zemi.

Mise Stardust začala 7. února 1999. V listopadu 2002 zblízka fotografovala asteroid Annefrank. Program vyvrcholil přiblížením ke kometě Wild 2 a nabráním částeček z jejího prachového ohonu.

obr: Bombardování komety Wild 2. Foto: NASA

Návratový kontejner s vědeckou kořistí přistál v lednu 2006 v pouštní oblasti státu Utah.

Dobrý stav sondy dovolit uvažovat o původně neplánovaném prodloužení mise. V březnu 2006 vědci rozhodli, že novým cílem se stane kometa Tempel-1. NASA tak uskuteční expedici ke komětě za desetinu ceny, kterou by stálo vyslání nové sondy. Předpokládá se, že Stardust manévrováním vyčerpá zásoby paliva a tím její aktivní život definitivně skončí.

"Naplánování nové mise pro sondu, která už jeden program splnila, pro nás byla velká výzva," řekl Tim Larson. "Nevíme například přesně, kolik mají manévrovací motory ještě k dispozici paliv. Předpokládáme, že to jsou asi tři procenta stavu, s nimiž sonda opouštěla Zemi. Stardust ale ve vesmíru zažil žár i mráz, radiační bouře a řadu dalších protivenství, přesto tu přečkal tři prezidenty v Bílém domě. Věříme, že to zvládne."

Jan A. Novák

Psáno pro Hospodářské noviny

You have no rights to post comments