Novákoviny

Při pohledu proti proudu času nejednou s úžasem zjišťujeme, že úsvit věků nepatřil barbarům, ale sídlištím, která předběhla svou dobu o celá tisíciletí. A zanikla způsobem, s nímž si věda dodnes moc neví rady. Například v povodí Indu kdysi stála města, která předběhla dobu možná o tisíce let: žádné okázalé chrámy, ale lázně, žádné honosné budovy panovníka, ale veřejné haly a dokonalá kanalizace, žádné monumentální sochy v jednotném stylu oslavující válečná vítězství, ale pestrá rozmanitost drobných uměleckých předmětů zpříjemňujících každodenní život. Tak vypadala Harappa, Mohenžo-daro a další města prožívající svůj zlatý věk mezi 26. a 17. stoletím před naším letopočtem.

Písmo podivuhodné kultury, která obchodovala s mnoha mocnými říšemi, se dodnes nepodařilo rozluštit, ale i samotné trosky vypovídají o neuvěřitelné modernosti tohoto zaniklého světa. Města v povodí Indu nerostla živelně, ale prozrazují promyšlený urbanistický plán. Technika a rozměry stavebních prvků v Mohendžo-daru a Harapě byly prakticky unifikované, přestože obě sídla od sebe dělilo asi 500 kilometrů. V standardně třípatrových domech z pálených cihel nechyběly ani koupelny.

Vzorná města na úsvitu věků

Města zřejmě byla stavěna podle promyšleného předem daného urbanistického plánu. K jejich občanské vybavenosti patřily lázně s velkými bazény. O těch sice někteří badatelé soudí, že sloužily k náboženským účelům, jenže pro to neexistují důkazy. Nenašly se žádné stopy po okázalém náboženství, chybí monumentální paláce, chrámy, hrobky vládců a další nezbytné příslušenství sídel velkých říší oné doby.

Nejsou tu ani stopy po válkách, kultu síly obvyklém v oněch dobách, po masovém zotročování nebo po despotické centralizované moci.

obr: Zbytky vodní nádrže se schodištěm pro vstup lidí do vody. Možná veřejné lázně, bazén, místo pro provozování nějakého vodního kultu... Nikdo neví

"Nálezy naznačují, že v této civilizaci neexistovaly společenské třídy," tvrdí historička Emily Swanson z chicagské North Park University.

Města zřejmě řídila výrobu a obchod v rozsáhlé úrodné oblasti - na rozdíl od jiných správních celků té doby se však při tom obešla bez hrubého násilí a státem posvěcených kultů. Umění je prosté, civilní, ale propracované a působivé.

Civilizace používala jednotný systém překvapivě přesných měr a vah, nejspíš počítala v desítkové soustavě. Není bez zajímavosti, že některé dochované figurky zaujímají pozice známé z jógy a že archeologové našli na kosterních pozůstatcích stopy po pokročilých zubařských zákrocích.

Příliv barbarů

Předkové pozdějších budovatelů těchto vzorných sídlišť se v oblasti řeky Indu na území dnešního Pákistánu začali usazovat zřejmě někdy okolo roku 3000 př. n. l., jejich původ je ale neznámý. Vrcholná fáze rozkvětu této civilizace začíná přibližně v 26. století př. n. l, kdy zde vzniklo asi sto měst a dalších velkých osad.

Jejich skutečná jména neznáme, označení Harappa a Mohenžo-daro pochází ze jmen současných vesnic v blízkosti vykopávek. V dobách největšího rozkvětu mělo Mohendžo-daro asi 35 000 obyvatel. Zabývali se obchodem a řemesly, především zpracováním kovů. Vše nasvědčuje tomu, že právě někde v těchto místech se zřejmě zrodila celá řada záhadných vědomostí, o nichž jsme tu již mluvili, nebo o nichž ještě bude řeč.

obr: Velkým problémem zkoumání protoindické civilizace v povodí Indu je, že se dosud nepodařilo rozluštit její písmo

Od 20. století př. n. l. se začaly objevovat první známky úpadku. Měnil se styl umění, městské čtvrti začínaly pustnout. To vše bez známek válečného ničení nebo jiných katastrofických dějů. Někteří odborníci se domnívají, že postupný konec přivodila klimatická změna, jiní soudí, že na vině je usazování nových kmenů ze severu, kterým civilizační vymoženosti mnoho neříkaly. Možná ale byl život v unifikované "komunistické" společnosti tak nudný a otravný, že lidé ztratili vůli v něm pokračovat. Nelze si přitom ale nevzpomenout na tajemství astravidjá - na zbraně, ze staroindických eposů, které zabíjely skrytě po celé generace...

Jisté je jen jedno: pozoruhodná civilizace zanikla okolo roku 1700 př. n. l., kdy se zde objevili noví obyvatelé, divocí Árjové. Ani obrovský civilizační náskok kulturu z povodí Indu neochránil před zkázou z rukou ke všemu odhodlaných primitivů, kteří neměli co ztratit.

Smutné - a poučné...

Jan A. Novák

obr: Tohle zůstalo z měst v povodí Indu a jejich obyvatel. Nechybí proto ani fantastické hypotézy o příčinách zániku této civilizace

You have no rights to post comments